Hlavní obsah

Dálniční e-známky nejsou ani po roce zcela hotovy, dodavatel platí pokuty

Foto: Michal Šula

Policisté na dálnici při kontrole elektronických známek.

Reklama

19. 11. 7:41

IT systém pro elektronické dálniční známky měl podnik Cendis předat Státnímu fondu dopravní infrastruktury do konce roku 2020. Stále se tak nestalo, ale odpovědní říkají, že systém je plně funkční.

Článek

Na začátku prosince to bude rok, co se v Česku začaly prodávat elektronické dálniční známky. Start viněty v digitalizované podobě se úplně nepovedl, informační a platební systém měl hned první den několikahodinový výpadek.

Ministr dopravy Karel Havlíček tehdy prohlásil, že vypnutí bylo ze strany jeho resortu záměrné, aby se předešlo možným útokům hackerů. Následně se však ukázalo, že pravým důvodem problémů bylo to, že jedna z funkcionalit systému nebyla řádně otestována a chyba se projevila až v ostrém provozu.

Definitivně připraven není systém ani po roce. Svědčí o tom fakt, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) si jej dosud nepřevzal od státního podniku Cendis, jemuž byly návrh, vývoj, implementace a správa elektronické viněty svěřeny. Za nedodělky fakturuje dopravní fond Cendisu každý měsíc pokuty.

Na dotaz Seznam Zpráv to potvrdil i ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.

Hlavně že to šlape

Podle původní smlouvy přitom měl být systém převeden na SFDI do 31. prosinci 2020. Nestalo se tak a ředitel fondu Hořelica uvádí, že celé IT dílo zatím akceptovali jen „částečně“.

Za nedodání některých částí systému v požadovaném termínu vystavil státní fond Cendisu pokuty, které v úhrnu už činily 3,46 milionu korun. A k tomu jsou podle Hořelici každý měsíc kráceny faktury za provoz, což dělá dalších 3,08 milionu.

„Je potřeba ale uvést, že systém elektronické dálniční známky je plně funkční, veškeré finanční operace v systému probíhají a jsou přenášeny v agregované podobě do účetnictví,“ považuje za klíčové Hořelica.

Snaží se to doložit i čísly: Od loňského startu do konce první listopadové dekády bylo prodáno už zhruba 5,7 milionu elektronických dálničních známek, za což stát utržil přes 5 miliard korun.

Problém je však v tom, že zdaleka ne všechno při výběru dálničních poplatků probíhá tak hladce a plně automaticky, jak se původně předpokládalo.

Některé finanční toky a účetní situace totiž systém hlavně v počátku nedokázal správně podchytit. A následkem toho museli lidé ze SFDI i Cendisu s jednotlivými motoristy či firmami, kteří si známky koupili, dodatečně řešit vratky a opravy plateb.

Potíže podle Hořelici nastaly zejména v případech, kdy motoristé zaplatili za známku bankovním převodem, a to především ze zahraničí. „Nastaly některé situace, s nimiž jsme původně vůbec nepočítali. Bylo složité řešit například případy, kdy někdo za známku nezaplatil na haléř přesnou částku,“ doplňuje i ředitel Cendisu Jan Paroubek.

Ředitel fondu Hořelica upozorňuje na jiný „nenadálý“ problém. Nezanedbatelný počet motoristů si koupil e-známku, ale zadal chybnou SPZ, což znamenalo, že si následně musel zakoupit druhou se správným údajem.

„Bylo nakonec rozhodnuto, že budou umožněny vratky chybně uhrazených časových poplatků na neexistující vozidla, respektive SPZ, což v původním zadání nebylo,“ popisuje jednu ze změn šéf SFDI. Ve výsledku to znamenalo, že část transakcí musela být vyřizována „ručně“, nikoliv automaticky, což vedlo k většímu pracovnímu vytížení jak zaměstnanců SFDI, tak i call centra firmy Cendis.

Nakonec se podle manažerů ukázalo, že u některých původně navržených prvků IT systému není vhodné ani ekonomicky opodstatněné trvat na dokončení, když se z provozních zkušeností mezitím jako výhodnější ukázalo jiné řešení.

„My bychom celý ten systém samozřejmě mohli dodělat a předat podle původního zadání, nicméně by to znamenalo, že se to potom bude zase dodatečně předělávat,“ vysvětluje Paroubek, proč nakonec bylo rozhodnuto o odložení předávky systému a definitivním vyřešení všech požadavků na změnu.

Foto: Cendis, s.p.

Šéf státního podniku Cendis Jan Paroubek.

Mýtný systém byl předán v předstihu a bez pokut

Systém elektronických dálničních známek měla původně Státnímu fondu dopravní infrastruktury dodat firma Asseco Central Europe. Ale kvůli vysoké ceně byl původní kontrakt zrušen. Kauza měla i personální dopady – následkem ostře kritizované zakázky byl loni v lednu z funkce odvolán předchozí ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Nadšenci z řad IT specialistů dokonce uspořádali víkendový „hackathon“, aby státu předvedli, jak relativně snadné a levné je vybudovat funkční e-shop na dálniční známky. Oponenti ale už tehdy namítali, že požadovaný systém zdaleka nemá zahrnovat jen elektronický prodej známek.

Kremlíkův nástupce Karel Havlíček nakonec podpořil „výhodnější“ variantu, kdy se stát nebude spoléhat na privátní sektor a zakázku zhruba za poloviční peníze zabezpečí státní podnik Cendis.

Avšak i nedostatek času na splnění úkolu způsobil, že systém dálničních známek má zjevně větší problémy, než je při plnění obdobných úkolů v oboru běžné.

Lze to názorně dokumentovat v porovnání se „sesterským“ elektronickým mýtným systémem, s jehož pomocí se na českých dálnicích a některých silnicích I. třídy vybírají poplatky za nákladní automobily.

Nový satelitní mýtný systém, dodaný privátním konsorciem CzechToll/SkyToll, byl spuštěn přesně o rok dříve než elektronické dálniční známky, tedy 1. prosince 2019. A k předání a převzetí díla mezi dodavatelem a objednatelem došlo ještě předtím, než byl systém spuštěn.

Předcházelo tomu i několikaměsíční testování. To bylo zahájeno už na konci července 2019, v září proběhly komplexní zkoušky. Poté následoval pilotní provoz, který byl ukončen 20. listopadu, kdy došlo ke zmíněnému převzetí IT systému ze strany Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Jak uvádí mluvčí ŘSD Jan Studecký, protokol o úplném dokončení díla byl ze strany ŘSD podepsán 3. prosince, tedy tři dny po spuštění nového mýta. „K tomuto dni byly v souladu se smlouvou splněny všechny povinnosti dodavatele, odstraněny všechny zjištěné nedostatky,“ doplňuje mluvčí ŘSD.

Další tři měsíce probíhal na dálnicích zkušební provoz, než začal řádný. Za celou tu dobu podle Studeckého nenastala jediná situace, kvůli které by musel být dodavatel pokutován. „Na straně státu nevznikl důvod k fakturaci penále,“ dodal Jan Studecký pro Seznam Zprávy.

Dokázali jsme, že to dokážeme

Ministr dopravy Karel Havlíček nepřipouští, že by systém dálničních známek měl ve srovnání s mýtným nějaké zásadní potíže.

Za klíčové považuje, že všechny dodatečné úpravy u dálničních známek jsou ve prospěch řidičů. „Systém funguje, pro občany je to jeden z nejlepších elektronických nástrojů, který ze státní sféry využívají. Zpětná vazba od řidičů je výborná,“ tvrdí dosluhující člen Babišovy vlády.

A stále považuje za klíčové, že cena systému od státního Cendisu, jehož je ministerstvo dopravy zakladatelem, je podstatně nižší, než nabízelo privátní Asseco.

„Chápu lobbing firem, kterým se to nelíbí, ale pro mě je to potvrzení, že určité služby si stát může dělat sám,“ je si jistý ministr dopravy, že sázka na Cendis nebyla šlápnutím vedle.

50 milionů navíc

Přestože Karel Havlíček stále vyzdvihuje finanční úspory, postupem času se ukazuje, že zlevnění tak výrazné nebude.

Jak už Seznam Zprávy v září informovaly, původní čtyřletý kontrakt mezi SFDI a Cendisem v hodnotě 309 milionů se o dalších 50 milionů prodraží. Peníze přidané státem navíc – zčásti investiční a zčásti provozní výdaje – mají jít právě na některá vylepšení a doladění systému.

To vše se děje za situace, kdy sama firma Cendis vykazuje jisté finanční potíže. Ministerstvo dopravy jí letos půjčilo 40 milionů korun, aby posílilo její provozní cash flow. Státní podnik se totiž dostal do potíží ohledně plnění svých finančních závazků.

Neoficiální informace z resortu dopravy přitom hovoří o tom, že finanční problémy stále překonány nejsou a situace s potřebou finanční injekce od zakladatelského ministerstva se může kdykoliv opakovat.

Ředitel Paroubek to ale odmítá. „Mohu vás ubezpečit, že Cendis rozhodně žádné finanční problémy nemá,“ prohlašuje šéf státního podniku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované