Hlavní obsah

Válka o Karabach končí. Rozzuření Arméni vyšli do ulic

Demonstranti v sídle arménské vlády. (Video: AP)

Reklama

10. 11. 6:52
aktualizováno • 10. 11. 8:09

Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly dohodu o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Informovaly o tom agentury Reuters a Interfax.

Článek

Arménský premiér Nikol Pašinjan dohodu označil za bolestivou, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev za základ k urovnání dlouholetého konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na základě ujednání Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko.

Současný konflikt o Náhorní Karabach vypukl 27. září a byl nejhorší od 90. let 20. století. Na základě dohody podepsané Pašinjanem, Alijevem a Putinem měly boje ustat v úterý v 1:00 místního času (v pondělí 22:00 SEČ). V uplynulých týdnech se bojující strany dohodly na třech příměřích, která ovšem záhy porušily.

Arménský premiér Pašinjan na Facebooku označil dohodu „o ukončení karabašské války“ za bolestivou a rozhodnutí podepsat ji za „mimořádně obtížné“. „Přijal jsem toto rozhodnutí na základě hluboké analýzy bojové situace,“ uvedl podle agentury Interfax. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že za současného stavu byl podpis dohody nejlepším řešením. „Toto není vítězství. Ale není prohry, pokud sám sebe nepovažuješ za poraženého. A my se nikdy za poraženého považovat nebudeme.“

Po Pašinjanově oznámení o podepsání dohody vůdce neuznané Náhorně-karabašské republiky Arajik Harutjunjan uvedl, že souhlasil s „ukončením války, co nejdříve to bude možné“. Kdo s nimi ovšem tolik nesouzněl, byli někteří Arménci.

Demonstranti zaútočili na vládní budovu v arménském hlavním městě Jerevanu. Po jejich „návštěvě“ zůstala hala sídla pokrytá střepy kvůli vymláceným oknům a na dveřích Pašinjana chyběl štítek s jeho jménem, píše britský list The Guardian. „Nikol nás zradil,“ skandovali lidé, kteří do budovy vtrhli.

Davy vnikly až do samotného srdce arménského parlamentu, kde následně na pódiu vypukly rvačky a došlo i na házení předmětů. Mluvčí parlamentu Ararat Mirzoyan byl násilím chycen a rozzlobený dav ho údajně zbil až do bezvědomí.

Brzy poté, co arménský premiér podepsal onu „bolestivou“ dohodu, vyrazili Arménci také do ulic. Ústupky, ke kterým se Pašinjan zavázal, nechtěli po dlouhých týdnech urputných bojů o enklávu přijmout. Naopak v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, se slavilo.

Rusko podle prezidenta Putina vyšle do oblasti bojů mírové jednotky, které budou dohlížet na klid zbraní na frontové linii. Střežit by měly mimo jiné takzvaný Lačinský koridor, který spojuje Náhorní Karabach s Arménií. Bojující strany zůstanou podle Putina na dosavadních pozicích. Agentura RIA Novosti uvedla, že ruské ministerstvo obrany už oznámilo, že z Ruska odletěli první členové mírové mise. Celkem by mělo být v Náhorním Karabachu 1 960 ruských vojáků.

Ázerbájdžánský prezident Alijev označil dohodu za klíčový moment na cestě k urovnání konfliktu o Náhorní Karabach. Později podle AFP uvedl, že donutil Armény „ke kapitulaci“. Podle Alijeva se mírové mise bude účastnit i Turecko, které je tradičním spojencem Baku. Alijev uvedl, že společná rusko-turecká mise bude trvat pět let a bude možné ji prodloužit o dalších pět. O počtu tureckých vojáků prezident neinformoval.

Putin v televizním projevu o turecké účasti nehovořil, upozornila agentura DPA.

Podle ní je v dohodě mimo jiné klauzule o výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků. Pod dohledem Organizace spojených národů by se měli do svých domovů vrátit uprchlíci. Agentura AP uvedla, že by měl na základě dohody Ázerbájdžán získat přístup do exklávy Nachičevan přes arménské území.

Arménie dohodu s Ruskem a Ázerbájdžánem podepsala poté, co v pondělí karabašské úřady připustily, že nemají pod kontrolou druhé největší město Šuša, a uvedly, že ázerbájdžánské jednotky postupují na regionální metropoli Stěpanakert.

Současné boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené