Hlavní obsah

Data: Covid věznicím pomohl, stále však jsou na hranici kapacity

Foto: Seznam Zprávy

Interaktivní mapa kriminality níže v článku.

Reklama

17. 2. 22:03

Loni policisté evidovali nejméně trestných činů v novodobé historii, české věznice však dlouhodobě bojují s vysokou zaplněností. Ani klesající čísla z posledních měsíců nemění nic na tom, že problém je stále aktuální.

Článek

Mírně přes tři procenta. Taková je podle posledních dat Vězeňské služby volná kapacita v tuzemských nápravných zařízeních. Pod stoprocentní naplněnost se přitom věznice dostaly teprve v říjnu loňského roku – do té doby byly jejich možnosti překračovány.

Jak ale upozorňuje tisková mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová, zaplněnost pod 100 procent neznamená, že situace je v pořádku. „Otázka naplněnosti a nedostatečnost kapacit je stále aktuální,“ uvedla pro Seznam Zprávy. Dlouhodobý problém řeší instituce například snahou o otevření nových zařízení.

Ta současná i přes relativně klidnější období často doslova praskají ve švech. Například věznice Heřmanice má ubytovací kapacitu 681 osob, na konci letošního ledna v ní však bylo 783 odsouzených.

Situaci v zařízeních probíhající epidemie komplikuje. „V našich věznicích máme stovky protiepidemických opatření od standardního nošení roušek a hygieny rukou přes opatření související s provozem a bezpečností věznic až po zrušení návštěv. Nemocné vězně izolujeme od zdravých. Nově nastupující testujeme i izolujeme,“ řekla ČTK Kučerová.

Odsouzených je méně, mění se trendy

Čísla odsouzených, kteří do věznic putují, dlouhodobě klesají. Zatímco v roce 2015 bylo odsouzeno 65 569 osob, v roce 2019 byla tato hodnota o necelých 10 tisíc nižší. „Mírný pokles v přeplněnosti věznic se nechá odůvodnit například sníženou kriminalitou, kdy v roce 2015 bylo zaregistrováno 247 628 trestných činů, ale v roce 2019 již pouze 199 221,“ vysvětluje Michal Pleskot z Ministerstva spravedlnosti.

Pandemie nemoci covid-19 se odrazila také na plnění Akčního plánu koncepce vězeňství do roku 2025, který minulý týden projednávala vláda. Prvního cíle, zvýšení skutečné zaměstnanosti vězněných osob, se sice vloni podařilo dosáhnout, podpora zaměstnávání propuštěných však kvůli komplikující se situaci na trhu práce bude pokračovat i v následujících letech.

„S ohledem na epidemickou situaci v průběhu roku nemohl být zahájen ani speciální výcvik dalších služebních psů se zaměřením na detekci mobilních telefonů. Tento úkol proto bude realizován v roce 2021,“ popisuje Pleskot.

Nejčastěji v České republice, mimo kategorii „Ostatní trestné činy“, lidé skončí ve vězení za trestné činy v dopravě, krádeže a zpronevěry. A zatímco první skupina vykazuje stoupavý trend, krádeže dlouhodobě klesají.

Pandemie kriminalitu snižuje

Za loňský rok policisté evidovali nejméně trestných činů v novodobé historii. A podobně jako u jiných statistických změn v loňském roce, i zde se jako první nabízí faktor koronaviru.

„Hlavní příčiny poklesu nápadu trestné činnosti lze samozřejmě spatřovat v omezujících opatřeních, která zapříčinila menší mobilitu osob v České republice, v omezení vstupu občanů ostatních zemí k nám a dále také v novelizaci trestního zákoníku, ve které došlo ke změně hranice výše škody při kvalifikaci trestného činu na 10 000 Kč,“ vysvětluje v tiskové zprávě ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia Luděk Fiala. „Poslední zmíněný faktor nicméně ovlivnil výsledné statistické výstupy pouze minimálně, protože zmíněná novelizace vstoupila v platnost až od 1. října 2020.“

Celková kriminalita tak byla za rok 2020 165 525 skutků, pokles o zhruba 34 tisíc oproti minulému roku. Za posledních pět let jde o snížení o více než 50 tisíc trestných činů.

Pozn.: Na grafu níže si můžete kliknutím zvolit konkrétní skutky pro lepší zobrazení jejich vývoje.

Ještě na začátku roku to přitom vypadalo, že Česko dosáhne opačného rekordu. Nadprůměrně vysoký byl například počet vražd. I ten však nakonec klesl na druhou nejnižší hodnotu za poslední půldekádu. Vliv na to měly zejména srpen a listopad, kdy v těchto měsících kriminalisté evidovali po 18 zabitých, jak vyplývá z policejních dat.

Vraždy navíc mají dlouhodobě nejvyšší šanci na objasněnost. V loňském roce se vyšetřovatelé dopátrali výsledku u 92,3 procenta zabití, další vyšetřování stále ještě probíhají.

Nejvyšší kriminalitu měla v uplynulém roce Praha, a to jak v absolutních číslech, tak po přepočtu na populaci. Na druhém místě také v obou kategoriích skončil Moravskoslezský kraj, naopak nejbezpečněji je podle statistik v Jihočeském kraji.

Při řešení trestných činů byli kriminalisté nejúspěšnější ve Zlínském kraji, na druhém místě je Vysočina. Z dat dále vyplývá, že zločincům projde skutek nejspíše v hlavním městě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené