Hlavní obsah

Data: Po letech poklesu se počet úmrtí na tuberkulózu zvýšil

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

28. 10. 20:20

Celosvětově tuberkulóze minulý rok podlehlo téměř 1,5 milionu lidí, počet zemřelých tak poprvé za více než 10 let vzrostl. Vyplývá to ze zprávy Světové zdravotnické organizace. V Česku je naopak tuberkulóza dlouhodobě na ústupu.

Článek

Tuberkulóza patří v celosvětovém měřítku k hlavním příčinám úmrtí a až do propuknutí pandemie covidu-19 šlo také o infekční onemocnění s nejvyšším počtem obětí. Roční počet obětí v posledních letech postupně klesal, minulý rok ale tomuto onemocnění podle odhadů ve zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) podlehlo téměř 1,5 milionu lidí. V roce 2019 to bylo o zhruba milion méně.

„Pandemie covidu-19 zvrátila mnohaletý celosvětový pokrok ve snižování počtu lidí, kteří umírají na tuberkulózu, a poprvé od roku 2005 došlo k meziročnímu nárůstu a celkový počet úmrtí v roce 2020 se vrátil na úroveň roku 2017,“ uvádí autoři ve zprávě. Za příčiny tohoto nárůstu označuje WHO zejména omezený přístup k léčbě a diagnóze v době pandemie covidu-19.

„Dopad pandemie covid-19 bude plně viditelný ne za rok 2020, ale za roky 2021 a 2022, kdy se problémy prohloubí,“ komentuje situaci ohledně tuberkulózy ve světě Jiří Wallenfels, lékař a vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou ve Fakultní nemocnici Bulovka. Podle něj bude horší jak mortalita, tak i incidence, u které se však dopady uplynulého roku a půl projeví o něco později.

Nejvíce úmrtí na tuberkulózu loni evidoval africký region a region jihovýchodní Asie. Podle WHO připadalo na tyto oblasti 85 procent ze všech úmrtí na tuberkulózu. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel byly v minulém roce nejvíce zasažené africké státy Lesotho (211 úmrtí), Středoafrická republika (147 úmrtí) a Guinea-Bissau (135 úmrtí).

Tuberkulóza

Tuberkulóza je nakažlivá nemoc šířící se především vzduchem podobně jako obyčejné nachlazení. Díky tomu, že zdravý imunitní systém je schopen si s infekcí částečně poradit a udržet ji v latentním stavu, se nemoc rozvine jen asi u jednoho z deseti lidí infikovaných tuberkulózní bakterií. Nemoc se ovšem může rozvinout mnohem později v okamžiku, kdy je imunitní systém dostatečně oslaben. Tuberkulózou jsou nejvíce ohroženy chudé populace kvůli stísněným životním podmínkám, které napomáhají šíření nemoci, a také kvůli nedostatečně výživné stravě, která také oslabuje imunitní systém.

V absolutních číslech zemřelo za minulý rok nejvíce lidí na tuberkulózu v Indii, podle dat WHO si toto onemocnění vyžádalo přes půl milionu mrtvých. Druhou zemí s nejvyšším počtem úmrtí pak byla Nigérie (156 tisíc), po ní Indonésie (98 tisíc) a Jihoafrická republika (61 tisíc).

Počet hlášených případů celosvětově klesl

Zpráva také ukazuje, že počet nově diagnostikovaných a hlášených případů tuberkulózy ve srovnání s předcházejícím rokem klesl. Zatímco v roce 2019 bylo nově zjištěno více než 7,1 milionu případů tuberkulózy, loni jich bylo 5,8 milionu.

„Odhadovaný skutečný počet nových případů tuberkulózy ve světě v roce 2020 činil téměř 10 milionů a ve srovnání s rokem 2019 se téměř nezměnil. Znamená to, že se ve světě meziročně významně zvýšil podíl nemocných, u kterých tuberkulóza nebyla diagnostikována a léčena,“ vysvětluje jeden z dopadů pandemie covidu-19 Wallenfels.

Tuberkulóza postihuje přibližně z 90 procent dospělou populaci, přičemž se toto onemocnění projevuje častěji u mužů než u žen. Jak uvádí WHO, okolo 85 procent nakažených se může díky šestiměsíční léčbě vyléčit.

„Léčba je nejdůležitější opatření boje s tuberkulózou a je zásadní, aby se lidé dostali včas na řádnou léčbu, protože jakmile začnete brát denní dávku antituberkulotik, tak za týden nebo za dva jste už neinfekční. To je nejdůležitější protiepidemické opatření,“ popisuje Wallenfels.

Nejvíce zasažené země tuberkulózou jsou zejména africké státy a ty v oblasti jihovýchodní Asie.

Situace v Česku je příznivá

V Česku počet nových případů tuberkulózy dlouhodobě klesá, jak vyplývá z dat v Registru tuberkulózy Ústavu zdravotnických informací a statistiky, přičemž ukazují, že minulý rok došlo k výraznějšímu poklesu.

„Pokud se čísla zhoršila, bylo to maximálně z roku na rok, v dlouhodobém trendu nikdy nebylo nějaké dlouhodobé zhoršení situace. Dá se říct, že situace se neustále zlepšuje, nikdy nebylo tak málo tuberkulózy, jako je v současnosti, na druhou stranu nyní byl meziroční pokles opravdu poměrně významný, takže je možné, že třeba příští rok tady malý nárůst bude,“ uvádí k situaci lékař Wallenfels.

Je však přesvědčený o tom, že v Česku bude i nadále trend příznivý a případů bude ubývat, pokud nedojde k nějaké mimořádné situaci.

„Máme dostupnou péči, vzdělané lékaře, máme vybudovanou síť laboratoří, které jsou schopné diagnostikovat tuberkulózu, máme síť terénních pneumologů, máme lůžkovou kapacitu. Pořád se snažíme, aby to téma zaznívalo na kongresech, také se snažíme držet trend s dobou, kdy usilujeme o nové léky, takže je určitý posun i v léčbě rezistentních forem a dá se říct, že tady máme i ty nejmodernější léky v republice,“ vysvětluje Wallenfels, proč je situace v Česku příznivá.

Současně Wallenfels uvádí další dvě příčiny, proč je v Česku počet případů tuberkulózy nízký: „Úroveň chudoby je u nás relativně nízká a na druhou stranu nejsme tak bohatí jako státy na západ a na sever od nás, takže nejsme cílovou zemí pro migranty ze zemí, kde je vysoká nálož tuberkulózy.“

V Česku je tak ve srovnání se západními zeměmi menší počet případů ze zahraničí. Zatímco v tuzemsku zastoupení cizinců s tuberkulózou tvoří asi jednu třetinu ze všech nemocných, v západních zemích se pohybuje mezi 70 a 80 procenty.

Dlouhodobě také klesá počet obětí této nemoci. Od roku 2016 se drží pod 30 úmrtími za rok.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované