Článek
Koláč ze sovětského bloku
Americký komik Bill Burr loni vystupoval v Praze i ve Varšavě, jeho povědomí o evropském zeměpisu je však stále spíše slabé. Ve svém podcastu (který je mimochodem fantastický, protože je to třicet minut, během nichž Burr někomu nebo na něco nepřetržitě nadává) fanouškům oznámil, že počátkem prosince bude vystupovat v Texasu. A řekl také, že se těší, až si dá své oblíbené masové koláče „původem z nějaké východoevropské země, která dřív patřila do sovětského bloku“.
Jak hned vzápětí vygooglil, jedná se o Česko a řeč je o poměrně známém pekařství The Czech Stop (Česká zastávka) hned vedle dálnice č. 35 spojující dvě největší texaská města Dallas a Austin.
Jak známo, v Texasu žijí potomci českých přistěhovalců. Čeština byla ještě v polovině 20. století v Texasu třetím nejpoužívanějším jazykem po angličtině a španělštině. A gastronomickou vizitkou českých imigrantů byly vždycky koláče, přesněji řečeno „kolache“.
Tamní koláč plněný masem ovšem není českou specialitou a vznikl až v Texasu. Jmenuje se „klobásník“ a má dokonce heslo na Wikipedii (české i anglické). Klobásník je také ve zmíněném českém pekařství, které bylo založeno v roce 1983 a dnes obslouží až 600 zákazníků denně, prý nejvyhledávanější specialitou. Snad ani tentokrát Billa Burra nezklame.
A když jsem už googlil „českou stopu“, našel jsem i sedm let starou reportáž televize ABC natočenou v tomto pekařství. Štáb si najal dva herce, černovlasého bělocha a mladou muslimku v šátku, aby provedli následující experiment: muž se chová jako rasista, ženu uráží a odmítne ji obsloužit. Televize pak skrytou kamerou natáčí reakce ostatních zákazníků.
Stručně: dle očekávání byly spíše souhlasné, byť pár lidí se ženy také zastalo. Muž hraje rasistu výborně, chvílemi má divák až pocit, jestli to nepřehání. „Nasedněte zpátky na velblouda a jeďte tam, odkud jste,“ říká. „Ale já jsem Američanka! Narodila jsem se v téhle zemi,“ protestuje dívka. „To tedy v žádném případě. Američané nenosí ručník na hlavě!“ uzavírá diskuzi muž.
Českému vlastenci musí plesat srdce radostí, když po celou tu rasistickou šarádu vykukuje muži za zády na tabuli krásné české slovo CHLÉB. Pravopisně správně, s čárkou nad E.
Zabíjela KGB, nebo beaujolais?
Česká stopa je i v knížce Camusova smrt, kterou italský akademik Giovanni Catelli napsal už v roce 2013 a teď vychází v mírně upravené verzi také v angličtině. Camus je řazen k nejdůležitějším spisovatelům 20. století. Nobelovu cenu dostal ve 44 letech jako druhý nejmladší spisovatel v historii (po Kiplingovi). O necelé tři roky později, v roce 1960, zahynul při dopravní nehodě.
Rok 2020 přinesl Camusovu dílu spíše nechtěnou novou popularitu: jeho slavný román Mor zaujal líčením virové epidemie. Camus jej mínil jako metaforu, aspekty šířící se nákazy a strachu však zachytil s překvapivou věrností.
Catelli už zhruba deset let tvrdí, že Camus nezemřel nešťastnou náhodou, ale zabila ho sovětská KGB. Slavný Francouz zahynul při dopravní nehodě 3. ledna 1960, když se vracel ze silvestrovské oslavy na jihu Francie zpět do Paříže. Původně měl jet vlakem s manželkou a dětmi, ale nakonec se rozhodl, že se ještě den zdrží a vrátí se autem se svým nakladatelem a jeho rodinou.
Podle Catelliho usilovali Rusové o život slavného spisovatele kvůli jeho kritice Sovětského svazu, zejména vojenské invaze do Maďarska v roce 1956. Nehodu měl způsobit mechanismus, který agenti údajně instalovali do pneumatiky vydavatelova automobilu a jenž měl způsobit její prasknutí ve vysoké rychlosti.
Tím se dostáváme k české stopě, kterou tvoří deníky spisovatele Jana Zábrany. Jejich knižní vydání pod názvem Celý život způsobilo v Česku literární senzaci, Catelliho však zaujala krátká zmínka o tom, že Zábrana o Camusově vraždě od kohosi slyšel. Zdroj sice nezmínil, ale byl prý „naprosto spolehlivý“.
Výsledkem Catelliho pátrání je kniha, která sice budí zájem, zároveň je však považována za značně nevěrohodnou. I proto, že součástí konspirace měla být také tehdejší francouzská vláda, která si Rusy nechtěla znepřátelit. Obecně se soudí, že skutečná příčina byla prozaičtější: muži před cestou vypili při obědě v michelinské restauraci láhev beaujolais a auto v okamžiku nehody jelo přes 150 kilometrů v hodině. Vylétlo ze silnice a narazilo do stromu.
Camus zemřel okamžitě, jeho vydavatel po pěti dnech v nemocnici, manželka a dítě nehodu přežily. Nikdo v autě nebyl připoutaný. Ostatně tříbodový bezpečnostní pás vynalezli inženýři automobilky Volvo jen o pár let dříve. A jejich povinné zapínání při jízdě bylo ve Francie uzákoněno až skoro o dvacet let později.
I Gwyneth Paltrowová se umí červenat
Deník The New York Times otiskl nekrolog 91leté Betty Dodsonové, kterou ve zkratce představil jako feministku, která pro Američanky objevila masturbaci. Jejích workshopů se od počátku 70. let zúčastnilo přes sedm tisíc žen, v roce 1987 napsala Dodsonová memoáry s názvem Sex pro jednoho.
Byla velmi vitální skoro až do smrti. Její názory i zásluhy si mohli připomenout diváci Netflixu, kde měl letos v lednu premiéru seriál Goop Lab. Ve třetím díle vystupuje právě Dodsonová. „Orgasmy nepadají z nebe,“ říká tu herečce Gwyneth Paltrowové, která seriál vytvořila. „A když, tak pouze mužům,“ odpovídá herečka. Obě ženy se pak shodnou, že čím lepší mají ženy orgasmy, tím lepší je celý svět.
Když se herečka Dodsonové zeptá, jestli by mohla stručně popsat, jak probíhaly její legendární workshopy a co na nich zažily jejich účastnice, dostane se jí lakonické odpovědi: „Všechny se udělaly a šly domů.“ Řeč je také o objevování vlastní rozkoše a poznávání vlastní vaginy. I když Dodsonová Paltrowovou rovněž poučí, jak se nazývají souhrnně ženské pohlavní orgány: „Drahoušku, všechno důležité se odehrává ve vulvě, nikoli vagině.“
List The New York Times píše, že díl s Dodsonovou je zajímavý mimo jiné tím, že se v něm Paltrowová jedinkrát v celém seriálu začervená. Podle lékařských expertů by se však měla červenat mnohem častěji. Produkce její firmy Goop, která se soustředí na propagaci zdravého životního stylu, je často obviňována z nevědeckosti.
Počkejme si, jaký bestseller chystá Goop na letošní vánoční prodej. Loni to byla svíčka s vůní hereččiny vlastní vaginy, o čemž referovala snad všechna světová média. A to teď ještě není jasné, jestli to neměla být spíš svíčka s vůní vulvy. No, zlaté starosti předcovidové doby!
