Článek
Od dob nezřízeného solárního boomu v letech 2009 a 2010 se rozvoj českých solárních elektráren téměř zastavil. Přitom je slunce jedna z mála cest, jak v tuzemských podmínkách zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.
Sluneční blokádu měla prorazit novela zákona o podporovaných zdrojích energie.
Vláda ji minulý rok sice schválila, nicméně systém se zdál řadě investorů a energetiků nešťastný. A navíc hrozilo, že místo solárního restartu přijde další období temna.
Nové solární elektrárny nemohly čerpat podporu formou aukcí a elektrárnám z let 2009 a 2010 hrozilo, že přijdou o podporu úplně.
Zároveň se fotovoltaiky potýkaly s limitující hranicí maximální výnosnosti, která solární elektrárny znevýhodňovala oproti ostatním obnovitelným zdrojům, jako jsou například větrné elektrárny.
Novela přináší kompromis, jenž umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům.
V červenci letošního roku poslanci odsouhlasili zákon v této podobě, ale Senát ho na poslední chvíli vrátil s pozměňovacími návrhy k dalšímu projednání. Poslanecká sněmovna se k senátní verzi zákona postavila kladně.
Novela zákona tak umožní fotovoltaikám čerpat podporu formou aukcí, což doposud nebylo možné. To by mělo vést k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v České republice.
Tečka za solárním boomem
Změny se budou týkat i fotovoltaických zdrojů energie (FVE) z dob takzvaného solárního boomu, kterým hrozilo, že přijdou o podporu.
„Novela přináší kompromis, jenž umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů (OZE).
Aby zelené elektrárny na podporu dosáhly, nesmí takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), které označuje roční výnosnost projektu, přesáhnout hodnoty v limitu 8,4 až 10,6 procenta. Doposud byly solární elektrárny oproti ostatní zdrojům obnovitelné energie limitovány hranicí pro maximální výnosnost v době čerpání podpory ve výši 6,3 IRR. Vnitřní výnosové procento, tedy IRR – Internal rate of return, je roční míra výnosu na hodnotu počáteční investice při zahrnutí budoucích finančních toků, a to za dobu životnosti projektu.
Samotný kompromis spočívá kromě dosažitelnější podpory pro FVE i ve zvýšení solárních odvodů, konkrétně pro fotovoltaiky z let 2009 a 2010, jejichž výkon je nad 30 kWp. Elektrárny z roku 2009 budou podléhat odvodům ve výši 10 procent (u výkupní ceny) a 11 procent (u zeleného bonusu), u FVE z roku 2010 půjde o 20 procent a 21 procent.
O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude nově rozhodovat svým nařízením vláda.
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie jde o krok správným směrem. „Jde o kompromis, jenž je přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,“ uvádí Chalupa.
Stát by mohl ušetřit až pět miliard ročně
Z dat Komory OZE vyplývá, že ekonomika byla podporou alternativních zdrojů energií poměrně zatížená. Náklady na jejich podporu činily ročně 43 miliard korun, z toho 29 miliard šlo přímo na soláry. Státní kasa by tak měla díky pozměňovacím návrhům ušetřit náklady ve výši 4,7 až 5,5 miliardy ročně.
Předseda Komory OZE dodává, že zákon je v současné podobě zásadní pro transformaci české energetiky. „Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti,“ říká Chalupa.
Ve spotřebě elektřiny bude do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů trojnásobný.
Komora OZE totiž očekává, že se do roku 2030 zdvojnásobí podíl energie z alternativních zdrojů.
„Ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce trojnásobný. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistější energii,“ dodává Chalupa.
Novela zákona by tak měla přispět jak k zvýšení zájmu o obnovitelné zdroje, tak k jejich rozvoji.
