Hlavní obsah

Dobré zprávy roku 2020: Léčíme nevyléčitelné, šanci dostala planeta

Zdroj: Barbora Tögel.

Reklama

30. 12. 2020 11:02

Vzhledem k nánosu negativních zpráv dávkovaných poctivě během celého roku by se mohlo zdát, že z něj nic dobrého nevzešlo a zasloužil by si z paměti vyškrtnout. Opak je však pravdou. Vybrali jsme pro vás letošní střípky dobra.

Článek

Veškerou kapacitu pozornosti letos spolykala pandemie a s ní spojené potíže. Jedna nepříjemnost střídala druhou a mnohdy bylo nutné připomínat si, že ještě stále existují světla na konci tunelu. A že jich není málo - rok 2020 přinesl několik zásadních objevů, které mají potenciál život na Zemi v letech příštích udělat příjemnějším.

Úspěšné boje s nemocemi

Ať už máte k očkování postoj jakýkoli, jedno se vědcům upřít nedá – v rekordně krátkém čase zvládli vyvinout vakcínu proti zcela novému a neznámému typu koronaviru. Vývoj, testování a výroba vakcín obvykle trvá nejméně deset let. Jak vakcínu proti planým neštovicím, tak třeba FluMist, který chrání před několika kmeny viru chřipky, trvalo vyvinout 28 let. Vývoj vakcíny proti lidskému papilomaviru, který může způsobit šest druhů rakoviny, trval 15 let. Oproti tomu vakcínu proti covidu-19 společnosti jako Pfizer/BioNTech a Moderna i vzhledem k odlišnému postupu vytvořily za méně než rok, aniž by jakkoli odsunuly bezpečnost na druhou kolej.

Debata kolem vakcíny však chtě nechtě zastínila úspěchy i na jiných bitevních polích.

Od trápení nemalému množství diabetiků může brzy pomoct vývoj nového léku kanadských vědců. Na University of Alberta už látku úspěšně otestovali na myších a dalším krokem bude její uzpůsobení pro léčbu lidí. Potenciální léčba je mezníkem v prevenci rostoucí prevalence cukrovky ve společnosti, kde diabetes podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zatěžuje 422 milionů lidí na celém světě.

Fauciho efekt

Americké statistiky hlásí rekordní nárůst uchazečů o studium lékařských fakult. Podle Asociace amerických lékařských vysokých škol o 20 procent více lidí podalo přihlášky i díky výrazným osobnostem veřejného zdraví, jako je Anthony Fauci.

Dobrou zprávu přinesli vědci i lidem trpícím pokročilou artritidou v kyčelních a ramenních kloubech. Běžné léčebné postupy, jako jsou injekce anestetik a kortikosteroidů do postižených kloubů, jsou s postupující a zhoršující se artritidou méně účinné. Američtí vědci představili nový ambulantní postup, který pacientům nejen uleví od bolesti, ale zároveň zabrání vzniku závislosti na návykových léčivech.

Konžský ministr zdravotnictví oficiálně oznámil konec druhé nejhorší epidemie eboly od roku 1976. Vakcínu přitom museli odborníci v tropickém prostředí skladovat až při minus 80 stupních a potýkat se s rozšířenou nedůvěrou lidí k očkování.

Na ústup se dle Světové zdravotnické organizace dala malárie. Úmrtnost poklesla za poslední dvě desetiletí o téměř 60 %. Chorobě přenášenou komáry se za minulý rok vyhnulo 7,6 milionu lidí. WHO píše o bezprecedentním úspěchu a klíčovém milníku v boji s touto vážnou nemocí.

I letos svou stopu ve světové medicíně zanechalo Česko. Naši vědci se stali prvními na světě, kteří prozkoumali vliv psychotropního psilocybinu na spánek. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zjistili, že látka z lysohlávek může pomoci při léčbě depresivních stavů. I díky nim je tak na dohled lék.

Do paměti světového zdravotnictví se Češi zapsali vícekrát. Například lékaři z Fakultní nemocnice Brno provedli historicky první operaci dětské skoliózy pomocí nového systému Ennovate. Nelze opomenout ani českou stopu na remdesiviru, léku americké společnosti Gilead. Nadějný lék proti covidu-19 vyvinul tým pod vedením krajana Tomáše Cihláře.

Klidnější planeta

Letošní rok podtrhla premiéra dokumentu Davida Attenborougha Život na naší planetě. Důrazný apel na převrat lidské lhostejnosti k přírodě alespoň částečně vyslechla pandemie. Obavy z šíření koronaviru, které od března uzavíraly jednu zemi za druhou a způsobily útlum pohybu lidí po celé planetě, daly přírodě šanci na lepší život. Virální video s delfíny plujícími v benátských kanálech se sice ukázalo jako fake news, nová studie Britského přírodovědného muzea přichází s tvrdými daty dokazujícími, že lockdown pro lidi znamená svobodu pro svět kolem.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí došlo v uplynulém desetiletí k výraznému zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Zpráva EEA dokazuje, že v roce 2020 poklesly emise klíčových látek znečišťujících ovzduší, včetně oxidů dusíku. Lepší kvalita vzduchu ročně zabrání až 60 tisícům předčasných úmrtí.

Uklidnila se i celá planeta. Seismologové, kteří měří vibrace Země, zpozorovali, že spolu s utlumením „hluku“ způsobeného vozidly, konstrukčními pracemi a jinou lidskou činností po celé planetě utichly zemské vibrace až o 50 procent.

Tento graf ukazuje týdenní klouzavý průměr emisí oxidu uhličitého. Porovnává rok 2020 s historickými údaji a ukazuje dramatický pokles emisí v průběhu roku 2020, zejména poté, co v březnu vstoupilo v platnost heslo „Zůstat doma“.

S týdny plynoucími v klidu a tichu se příroda začala ozývat mnohdy až surrealistickými způsoby. Ovce žijící spolu s velšskými vesničany najednou neměly důvod neprocházet se na kruhových objezdech nebo dětských hřištích. Výletu na most Golden Gate neodolal kojot. Poprvé po deseti letech dostaly lenivé pandy v liduprázdné hongkongské zoo chuť na páření.

Rok 2020 znamená pro slony záchranu před lidmi a necitlivým byznysem. Proslulá turistická atrakce, jízda na slonech, ve Vietnamu končí. Důležitou roli v zavedení zákazu sehrály i sociální sítě. Například Instagram zakázal všechny příspěvky, které jsou označeny hashtagem #elephantride. Uživateli se zobrazí informace, že týrání zvířat zmiňovaná sociální síť nepovoluje.

Po 3000 letech se do volné australské přírody vrátil tasmánský čert, do Hongkongu zase vzácný růžový delfín.

Foto: Profimedia.cz

Vítězný snímek britské fotografické soutěže Life in Lockdown.

Vlny lidskosti

Šťastný je pak i ten, kdo pomáhá. Podle nové studie laskavost a altruismus ovlivňují naši fyzickou pohodu, její výsledky pak dokazují korelaci dobrovolnictví s o 24 % nižším rizikem předčasného úmrtí. Jiné studie pak připodobňují dobrovolnictví ke konzumaci šesti nebo více porcí ovoce a zeleniny každý den.

Dobrovolníci mají navíc nižší riziko vysoké hladiny glukózy v krvi a nižší riziko zánětů spojených se srdečními chorobami. Také stráví v průměru o 38 procent méně nocí v nemocnicích než lidé, kteří se vyhýbají zapojení do charitativních organizací. Tyto dopady dobrovolnictví na zdraví se podle průzkumu Gallup World objevují ve všech koutech světa, od Španělska a Egypta po Ugandu a Jamajku.

Podle nového průzkumu je letos 70 procent dotázaných Američanů vděčnějších za svou rodinu a přátele.

Potlesky nasazeným zdravotníkům, policistům a hasičům, dobrovolné vypomáhání s nákupy seniorům, šití roušek, online koncerty, online lekce jógy zdarma, doučování zdarma nebo třeba i dovoz jídla zdarma. Často skloňovaným slovem, zejména během první vlny, byla i solidarita.

Snadnější život pro ženy

Letošní mezinárodní cenu Jamese Dysona získala 23letá Španělka Judit Giró Benetová za sadu na domácí vyšetření prsou schopnou detekovat výskyt rakoviny. Mladá žena vymyslela zařízení s názvem „Blue Box“, které provádí chemickou analýzu vzorku moči. Algoritmus pak reaguje na konkrétní organické látky a v krátkém čase poskytne uživateli výsledek. Zařízení je navíc propojeno s aplikací, díky které se člověk může zkontaktovat s odborníky, pokud je výsledek testu pozitivní. Ženy by tak nemusely spoléhat pouze na pravidelná vyšetření v nemocnicích, která dle průzkumů vynechává 40 procent z nich.

Skotsko se stalo vůbec první zemí světa, která ženám poskytla menstruační pomůcky zdarma. Reaguje tak na problematiku, která je v mnoha zemích stále tabu – tedy že jsou ženy, jež si hygienické pomůcky nemohou finančně dovolit.

Ve jménu rovnoprávnosti žen začal Berlín pojmenovávat své ulice podle významných političek, sportovkyň či umělkyň. Indie zašla ještě dál - panáčky na semaforu ve velkých městech postupně doplňují i panenky v sukních.

Čistá energie budoucnosti

Do pohybu se dala i cílená záchrana životního prostředí. Jednotlivé země se postupně odvracejí od uhelné energie. K Belgii, která se za „bezuhelnou“ prohlásila v roce 2016, se letos přidalo i Rakousko a Švédsko. Příští rok se připojí také Portugalsko.

O budoucnost bez fosilních paliv usilují i další evropské země. Velká Británie během pandemického lockdownu dosáhla milníku - od průmyslové revoluce v 19. století dva měsíce nevyužívala energii z uhelných elektráren. Spolu s Francií, Slovenskem, Irskem a Itálií Spojené království očekává, že se do pěti let zbaví potřeby uhlí využívat úplně. Nizozemsko, Finsko, Maďarsko a Dánsko plánují ukončit uhelnou energii do roku 2030.

Podařilo se zatočit i s temnou stránkou turbín větrných elektráren. Po devíti letech studie vědci v Norsku zjistili, že srážky ptactva s turbínami lze redukovat až o 70 procent úplně jednoduchým způsobem – nabarvením jednoho z ramen větrné turbíny na černo, což vyhovuje vnímání ptačího oka. Vědci odhadují, že každoročně je při kolizích s rotujícími lopatkami a nosnými věžemi turbín zabito 140 000 až 328 000 ptáků.

V souladu s přírodou

Místo plastu hnědé mořské chaluhy. Tým chemiků, inženýrů, podnikatelů a designérů z britského start-upu Notpla vyvinul jedlý kompostovatelný materiál, který se v přírodě rozloží za čtyři až šest týdnů. V roce 2021 chce firma dokončit vývoj přístroje na výrobu Ooho obalů pro firmy a organizátory kulturních a sportovních akcí. Podnikatelé by si tak mohli vyrábět udržitelné obaly sami.

Mezi metly života světových pralesů patří honba člověka za palmovým olejem. Kanadským vědcům se podařilo vyvinout jeho náhražku. Jejich vynález replikuje schopnost těla tvořit triglyceridy, díky čemuž je schopný udržet tekuté rostlinné tuky v pevné formě při pokojové teplotě – což je hlavní výhoda palmového oleje. Výzkumná látka by mohla být použita jako náhrada za problematický palmový produkt v různých předem připravených potravinách, jako jsou arašídová másla či sušenky, stejně jako v kosmetice nebo zubních pastách.

Vzduch, voda a elektřina. Pouze z těchto tří surovin dokáže finská společnost Solar Foods vyrobit potraviny bohaté na bílkoviny. Helsinský start-up tvrdí, že jeho uhlíkově neutrální proces nezávisí ani na počasí, ani na planetě Zemi. Pod názvem Solein se jídlo vyrábí pomocí technologie vyvinuté NASA pro udržení budoucího lidského života na Marsu. Solein, který vypadá a chutná jako mouka, se vyrábí procesem podobným vaření piva. Podle zakladatelů je však stokrát šetrnější ke klimatu než jakákoli jiná alternativa na bázi zvířat nebo rostlin. Očekává se, že jídlo bude komerčně uvedeno na trh příští rok a v produktech, jako jsou jogurty a proteinová jídla, se objeví do dvou let.

Na světový trh také míří maso, které nikdy masem nebylo, což dle mnohých zpráv znamená průlom v daném průmyslu. Uměle vyrobené maso v bioreaktoru prošlo schvalováním před úřady, poprvé ho vyzkouší zákazníci v Singapuru.

Blíž vesmíru

Královská švédská akademie letos ocenila Rogera Penrose za dokázání, že černé díry jsou přímým důsledkem teorie relativity Alberta Einsteina. Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou a jejich týmy s použitím největších teleskopů na světě přišli s metodou, díky které lidstvo může vidět skrz mračna kosmického prachu až do středu Mléčné dráhy, tedy naší galaxie.

Historickým dnem se stala sobota 30. května 2020. Raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX dopravila do vesmíru loď Crew Dragon se dvěma americkými astronauty na palubě. Až doposud šlo o doménu států a vládních agentur. Tímto se však na scénu dostala první soukromá společnost schopná vynést lidi do vesmíru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované