Hlavní obsah

Dobrovský & Šídlo: Proč se dnes novináři a politici navzájem nerespektují?

Podcast Paměti národa připravují Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.

Reklama

24. 7. 10:00
Článek

Proč přestal Jan Dobrovský číst každý den všechny noviny? Co se stalo poté, kdy MF Dnes v roce 2009 přišla o třetinu inzerce? Jak ovlivnil nástup sociálních sítí českou žurnalistiku? A proč se dnes novináři a politici navzájem nerespektují?

Mail, který dorazil do redakce Mladé fronty Dnes a Lidových novin 25. června 2013 a který oznamoval, že oba deníky právě koupil Agrofert a tedy Andrej Babiš, způsobil podle vzpomínek tehdejšího šéfredaktora MF Dnes Roberta Čásenského šok a desetiminutové hrobové ticho v newsroomu. Byl to ale jenom jeden ze zlomových okamžiků, kterým česká média čelila po roce 2000.

Ještě v takzvaných nultých letech to vypadalo na zlatou éru - respekt, vliv a postavení novinářů ve společnosti se jevily jako v zásadě neohrozitelné. Byla to doba, kdy Mladá fronta Dnes způsobila v roce 2005 pád premiéra Stanislava Grosse poté, co nedokázal vysvětlit nesrovnalosti ve financování svého bytu ve výši něco přes jeden milion (!) korun.

Poslechněte si první část podcastu na téma česká média

„Zlom přišel v listopadu 2009, kdy se vlivem ekonomické krize propadla inzerce Mladé fronty Dnes o třetinu. A ta třetina už se nikdy nevrátila,“ vzpomíná Robert Čásenský v podcastu. Začalo zákonitě šetření, propouštění a stav, kdy narůstající objem práce v redakcích musel zvládnout čím dál menší počet lidí.

V tutéž dobu se tištěná média musela začít dělit o pozornost svých čtenářů se vznikajícími sociálními sítěmi, a média elektronická se na tento trend snažila reagovat novým lékem – interaktivitou. Každý posluchač či divák měl právo se vyjádřit, nejlépe v živém vysílání, což ale přineslo kromě obohacení programu i novou módu nadávek a konfliktů v přímém přenosu. Kam tento trend vedl, je v zásadě zřejmé. Laťka se nakonec posunula téměř na podlahu, stačí si vzpomenout na veřejné vystupování prezidenta republiky.

Poté, co možnosti sociálních sítí objevili politici, byla éra starých médií v podstatě uzavřená. Politici si zvykli komunikovat přes Twitter, odmítat rozhovory a dehonestovat novináře, protože přestali být na médiích závislí. Veškeré aktuální informace se postupně přesunuly na zpravodajské weby, které si sice našly své čtenáře, problém byl v tom, že nikoli platící. S následky těchto bouřlivých proměn se média potýkají dodnes.

Na druhé straně právě zmíněný vstup Andreje Babiše do mediální sféry způsobil i reakci. Kromě toho, že pozici mediální skupiny MAFRA do značné míry převzal portál Seznam, vznikla řada respektovaných a kvalitních médií s menším čtenářským okruhem, ale možná osobitějším obsahem, než bylo zvykem v nultých letech. Například projekty Echo 24, Reportér, HlídacíPes, televize DVTV a další.

Kdy pro Jana Dobrovského skončila doba hmatatelného žurnalistického světa, kterému rozuměl a který měl rád? Mají sami novináři nějaký podíl na tom, že respekt mezi médii a politiky se postupně vytratil? A proč Robert Čásenský nepředal Jindřichu Šídlovi vyčištěné auto?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.

Dobrovský & Šídlo. Podcast Paměti národa

Kolegium Paměti národa v době pandemie nemohlo pořádat svá pravidelná setkání, diskuze, besedy a přednášky. A tak vznikl nápad: podcast Dobrovský & Šídlo.

Poslouchejte ho na Seznam Zprávách, ve Spotify nebo Apple Podcasts.

Kolegium Paměti národa je volné sdružení přátel, partnerů a donátorů Paměti národa/organizace Post Bellum. Vzniklo, aby propojilo osobnosti českého veřejného, společenského a podnikatelského života, kterým není lhostejný odkaz starších generací. Členy Kolegia Paměti národa spojuje úcta a respekt vůči těm, kdo se postavili totalitním režimům 20. století. Kolegium pořádá desítky různých akcí po celé republice, diskuzních setkání s občany a zájemci o historii a aktuální společenské dění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované