Po vzoru Ruska. Babišova poradkyně tvoří s poslanci SPD zákon proti neziskovkám

Natálie Vachatová přišla na Úřad vlády z neziskové organizace Společnost pro obranu svobody projevu, která tvrdí, že bojuje za svobodu slova v Česku. Andrej Babiš (ANO) z ní udělal svou poradkyni.

Nyní se však Vachatová podle zjištění Seznam Zpráv podílí na přípravě zákona, který má fungování neziskových organizací omezit. Pokud mají jakékoliv zahraniční vazby, chce je přinutit, aby se registrovaly v nově zřízené databázi, uvedly seznam zaměstnanců a jejich pracovní náplně nebo uvedly veškeré své vztahy se zahraničím včetně finančních toků. A to pod pohrůžkou pokuty až 15 milionů korun. Nebo „zákazu zahraničních vazeb“ až na pět let.

Podobný zákon o zahraničních agentech vyvolal v Gruzii před dvěma lety masivní protesty občanské společnosti. Normy namířené proti neziskovým organizacím se pokouší zakotvit i Maďarsko Viktora Orbána nebo Slovensko Roberta Fica.

Pionýrem v tažení proti organizacím s vazbou na zahraničí je přitom režim Vladimira Putina, který ho zahájil už v roce 2012 a od té doby ho zpřísňuje.

Angažmá pracovnice Úřadu vlády Vachatové v přípravě zákona odhalily Seznam Zprávy díky pracovní verzi dokumentu, který získaly. V metadatech je Babišova poradkyně, která se v minulosti opakovaně stavěla za zájmy Ruska a za vystoupení z EU, uvedena jako autorka.

Soubor ale obsahuje i poznámky poslance za ANO Radka Vondráčka a asistentky poslance za SPD Jindřicha Rajchla.

Vychází tak najevo i to, že český zákon vzniká v tichosti mimo Ministerstvo spravedlnosti, které by ho podle návrhu paragrafů mělo vymáhat. Kvůli tomu, že vzniká jako norma vládních poslanců, nebude čelit připomínkovému řízení, v němž by ho mohli oponovat experti z veřejných institucí.

Navzdory drakonickým pokutám a šíři povinností, které chtějí autoři na organizace uvalit, draft zdůvodňuje jen obecně, proč je zákon potřeba, a nepodkládá to žádnými daty či studiemi.

Mluví o „rostoucím významu zahraničního financování a zahraničního vlivového působení subjektů, které se aktivně zapojují do veřejného, politického, mediálního, vzdělávacího nebo obdobně významného prostoru v České republice“ nebo o „riziku skrytého nebo nepřiznaného zahraničního ovlivňování“.

Evropský soud pro lidská práva přitom už v roce 2022 v reakci na kroky Ruska v rozsudku potvrdil, že pouhé tvrzení o „zahraničním vlivu“ nepostačuje k omezení základních práv.

Natálie Vachatová původně komentovat návrh nechtěla. „Teď to není na pořadu dne, nemám informace, které bych mohla podat,“ reagovala na dotazy Seznam Zpráv.

Po doplňující otázce na to, zda na přípravě zákona pracuje s kolegy, položila Babišova poradkyně telefon.

Později pak v SMS popřela, že by autorkou návrhu zákona byla ona. „Technické zpracování domluvených úprav probíhalo na mém počítači, což může vysvětlovat výskyt mého jména v metadatech,“ tvrdí Vachatová s tím, že návrh je iniciativou poslanců, kteří naplňují programové prohlášení vlády, a že se návrh může ještě změnit.

Program Babišovy vlády ale o takto širokém opatření nemluví. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ uvádí pouze vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení.

Premiérova poradkyně tvrdí, že autory návrhu jsou poslanci Radek Vondráček (ANO), Libor Vondráček (SPD), Jindřich Rajchl (SPD) a Markéta Šichtařová (za SPD). „Já se na přípravě materiálu podílím pouze v konzultační rovině, nikoliv jako autorka,“ napsala Vachatová, absolventka filologie, která podnikala jako překladatelka.

K autorství se naopak přihlásil poslanec za SPD a advokát Jindřich Rajchl (PRO). „Připravujeme to především jako poslanci, já se k tomu hrdě hlásím. A je tu skupina, která přidává poznámky. Měl by to být poslanecký návrh,“ řekl Rajchl Seznam Zprávám.

Na otázku, zda do přípravy zákona promlouvá i Babišova poradkyně Vachatová, Rajchl odvětil, že ta je součástí znalecké skupiny. „Autor původního textu jsem já,“ tvrdí poslanec.

Datová stopa však u souboru s návrhem zákona ukazuje jiný sled tvorby návrhu: Rajchlova poslanecká asistentka Ivana Nová poznámkovala, měnila a doplňovala dokument, jehož autorkou je Vachatová.

Vachatová i Rajchl tvrdí, že inspiraci čerpají ve Spojených státech, a k tomu se odkazuje i důvodová zpráva, která naopak nezmiňuje Rusko, Maďarsko, Gruzii ani Slovensko, kde podobné paragrafy vyvolaly zásadní kritiku odborníků na lidská práva.

„Základní myšlenka zákona, který by byl podobný zákonu FARA, je transparentnost,“ řekla Vachatová.

Americký Foreign Agents Registration Act (FARA), který platí od roku 1938, mezinárodní humanitární, akademické nebo náboženské organizace, které nejsou řízeny zahraničními vládami, z povinnosti registrace vyjímá. Namířený je proti lobbistům za zájmy zahraničních vlád či firem.

„Na seznamu FARA najdete třeba České centrum v New Yorku nebo Deutsche Telecom, protože jsou řízeny státem. Nenajdete v něm ale žádnou ze známých mezinárodních nevládních organizací, které by tam ráda viděla část místních politiků. Amnesty International nebo Greenpeace v tom registru nejsou. V českém registru by byly,“ uvedl mluvčí humanitární organizace Člověka v tísni Tomáš Urban.

V Česku má podle Rajchla zákon cílit na „politické neziskovky“. „Tady působí politické neziskové organizace, které se snaží ingerovat do českého veřejného života a snaží se prosazovat nějaké ideologie. Myslím, že občané České republiky by měli vědět, že tady působí organizace a entity, které nereprezentují jejich zájem, ale zájem finančních skupin, které za nimi působí. Je to především o transparentnosti,“ tvrdí poslanec.

Zákon o lobbování a s ním spojený registr však už od loňska funguje. Dopadá na ty, kteří ovlivňují politická a legislativní rozhodnutí.

Na dotaz, které neziskové organizace má konkrétně na mysli, poslanec Rajchl řekl, že myslí obecně všechny politické neziskovky.

A formulace samotného návrhu zákona, který mají reportéři k dispozici, do toho příliš světla nevnášejí. Vyjímají z působnosti média. Jinak se ale zákon má týkat „subjektů“.

„Jejichž veřejně relevantní působení je spojeno se zahraničními vazbami na území České republiky nebo ve vztahu k České republice nebo které v souvislosti s takovou činností přijímají finanční prostředky, majetková plnění, služby nebo jiné obdobné výhody od zahraničních subjektů,“ uvádí jeden z úvodních paragrafů.

Poznámka Rajchlovy asistentky v dokumentu přitom svědčí o tom, že široká formulace je záměr. „Aby nebylo možné obcházet povinnosti zákona prostřednictvím neformálních, faktických nebo jinak právně nepojmenovaných struktur,“ píše se v poznámce.

Je tedy možné, že v praxi by zákonu nejspíše podléhaly třeba i univerzity, které dělají mezinárodní výzkum s grantovou podporou a následně ho publikují, nebo tisíce obcí, které obdržely některé dotace od EU či Norských fondů. Obecná formulace ale sedí i na ambasády cizích států nebo zastoupení Evropské komise v Česku. Kvůli vazbám na Vatikán by vymezení nejspíše sedělo i na katolickou církev.

Návrh totiž přichází s tím, že úprava se vztahuje na činnost „ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím, akademickém nebo jiném obdobně významném společenském prostoru, která je svým účelem, obsahem nebo systematickým působením způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění, veřejnou debatu, politické procesy nebo rozhodování orgánů veřejné moci, včetně činností advokačních, analytických, vzdělávacích, metodických, výzkumných nebo jinak odborně formulovaných“.

Vachatová s Rajchlem a dalšími poslanci po všech subjektech se zahraničními vazbami požadují, aby do státem zřízeného registru pod hrozbou horentních sankcí zanášely přehled všech svých činností ve veřejném prostoru, seznam zaměstnanců a dalších lidí, kteří se podílejí na jejich práci, včetně popisu toho, co dělají. Nebo veškeré smlouvy se zahraničními partnery či výši finanční podpory, kterou poskytli.

Vyhodnocení, zda organizace své povinnosti plní, by podle představ autorů mělo být na úřednících Ministerstva spravedlnosti. Pakliže by vyhodnotili, že byla využívána k výlučně systematickému obcházení zákona, chtějí jim dát pravomoc ji dokonce zrušit.

Nevládní nezisková organizace Člověk v tísni, která působí ve více než 40 zemích světa, návrh tvrdě kritizuje.

„Máme přímou zkušenost s tím, co se stane, když stát označí nezávislou organizaci za hrozbu jen proto, že spolupracuje se zahraničními partnery. Děje se to v diktaturách a autoritářských režimech — v Rusku, Bělorusku, Venezuele, Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu a dalších zemích, kam bychom se přijetím podobného zákona přiblížili. Kdokoli říká, že nechce Putinův vliv v Česku, by měl být první, kdo odmítá kopírovat Putinův zákon. V ruském registru zahraničních agentů jsou dnes vědci, novináři, ekologové — nebo organizace Memorial, která 30 let dokumentovala oběti stalinských gulagů,“ uvedl mluvčí Člověka v Tísni Tomáš Urban.

Babišova předchozí vláda v roce 2019 podobný návrh z dílny SPD odmítla a označila ho za diskriminační s tím, že může porušovat Listinu základních práv a svobod. Nynější návrh přichází tři měsíce poté, co obdobný zákon zrušil Slovenský ústavní soud. Zda se návrh připravuje s vědomím a podporou premiéra a vlády, není jasné. Andrej Babiš na dotazy Seznam Zpráv neodpověděl.

Následně na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem pouze prohlásil, že tvrzení, že koaliční novela vzniká pod ruským vlivem, což ale Seznam Zprávy nenapsaly, jsou nesmysl. „S Ruskem to nemá nic společného,“ řekl.

Jeho vláda podle něj nechce financovat politické neziskové organizace, z nichž mnohé dostávají peníze ze zahraničí. „My jsme rádi, když jsou neziskovky, které pomáhají v sociálním systému, ale není možné, aby se politické neziskovky zapojovaly do politického boje,“ mínil premiér.

Návrh zákona přichází poté, co sám premiér neziskové organizace opakovaně označoval – po vzoru maďarského premiéra Viktora Orbána, s nímž má úzké vztahy – za riziko. Například protikorupční organizaci Transparency International, která dlouhodobě zkoumá Babišův možný střet zájmů, nazval Babiš zkorumpovanou neziskovkou, která je placená za to, aby proti němu útočila. Protože jde o pobočku mezinárodní organizace, nový zákon by na ni dopadl.

Naposledy na neziskové organizace premiér zaútočil v rozhovoru pro Parlamentní listy. „To je ten český deep state (hluboký stát, pozn. red.). Jsou tam různí komentátoři, novináři, neziskovky, úředníci a další veřejní činitelé,“ tvrdí Babiš.

Proti vládnímu tažení proti neziskovkám už se ohradili například opoziční Piráti. Podle nich není žádný zákon potřeba.

„Nevládní neziskové organizace pomáhají obětem násilí, rodinám v nouzi, seniorům nebo lidem bez domova. Organizují dobrovolníky při krizích a často také upozorňují na korupci nebo zneužívání moci. To není hrozba pro stát – to je naopak jedna z věcí, díky nimž stát funguje. A proto je nezbytně nutné za ně bojovat,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Aktualizováno o vyjádření organizace Člověk v tísni a Andreje Babiše.