Hlavní obsah

Čajkovského Střevíčky se kvůli ruské invazi v Národním divadle hrát nebudou

Foto: ČTK

Stojíme na straně Ukrajiny a respektujeme rozhodnutí inscenátorů nepodporovat vyprávění o „Velké“ ruské říši, zní z Národního divadla.

Reklama

21. 3. 19:20

Před dvěma týdny přišlo zaměstnancům Národního divadla interní sdělení, že v příští sezoně se kvůli ruské invazi na Ukrajinu ruší příprava představení Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky.

Článek

„V kontextu dnešní situace, kdy současní političtí představitelé Ruska vedou agresivní válku proti Ukrajině, vznášejí vůči nezávislé zemi nepřijatelné imperiální nároky a pro dosažení svých absurdních a protiprávních cílů způsobují humanitární katastrofu a neváhají páchat válečné zločiny, bohužel vystupuje historický kontext, v němž se Čajkovského opera odehrává, do popředí a stává se citlivým tématem, nad nímž nelze zavírat oči s poukazem, že je to ‚jen pohádka‘,“ píše umělecký ředitel Opery Národního divadla Per Boye Hansen zaměstnancům.

Vedení Národního divadla se tak rozhodlo v příští divadelní sezoně nerealizovat připravovanou operu Střevíčky. „(…) považujeme za zcela nevhodné (…) poskytovat proputinovské propagandě jakoukoli možnost následně zneužít umělecké tvorby k sebemenšímu ospravedlňování zločinných úmyslů a skutků ruského politického vedení,“ píše dál Hansen.

V posledním odstavci interního sdělení však šéf Opery zdůrazňuje, že „v žádném případě nejde o bojkot ruské kultury a umění“. To je podle něj „nedílnou součástí civilizovaného světa a světového kulturního dědictví“.

Čajkovského Střevíčky

Opera Střevíčky je přepracovanou verzí opery ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského Kovář Vakula. Zkomponoval ji v roce 1874. Libreto napsal J. P. Polonskij na motivy Gogolovy povídky.

Kontext vysvětluje šéfdramaturg Opery Národního divadla Ondřej Hučín:

„Sama o sobě opera nemá politickou tendenci, je to fantastická pohádka napsaná podle Gogolovy povídky z cyklu Večery na samotě u Dikaňky. Gogol se na vše díval takovým poťouchlým pohledem. Vše pro něj bylo hodné kritiky nebo smíchu.

Jenže zároveň opera obsahuje kontext, na jehož pozadí se odehrává. V pohádkách běžně nevíme, kam hloupý Honza jde, k jakému panovníkovi, ale v této pohádce je kontext reálný. Odehrává se na přelomu 18. a 19. století za panování Kateřiny Veliké II. V tom už je za současného kontextu problém. Za této vlády se Ukrajina na dlouhou dobu stala državou carského Ruska. Nevhodnost příběhu v současnosti spočívá v tom, že kdesi na ukrajinské vesnici žije kovář, který je zamilovaný do dívky. Ta mu z rozmaru slíbí, že si ho vezme, jen když ji donese střevíčky, jaké nosí sama carevna. Ukrajinský kovář se vydá k carskému dvoru v Petrohradu. Tato rovina implikuje to, že jakmile chce prostý obyvatel Ukrajiny něčeho dosáhnout, něčeho žádat, musí se vypravit na ruský carský dvůr.

V rámci té opery je to otázka druhotná, ale v současném kontextu je to hrozně nevhodné. Je to jako kdyby v roce 1968 u nás vzápětí po ruské okupaci někdo vyšel s divadelním představením, které by se věnovalo úspěchům ruského vojska za Napoleona nebo recitoval verše o rudoarmějcích.“

„Změna v návrhu dramaturgického plánu, který dosud nebyl určený ke zveřejnění, je interní záležitostí Národního divadla,“ doplnil později mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. „Stojíme na straně Ukrajiny a respektujeme rozhodnutí inscenátorů nepodporovat vyprávění o ‚Velké‘ ruské říši,“ dodal.

„Je to sice interní záležitost, ale jsem docela rád, že se to dostalo do veřejného prostoru. Diskuze o tom, co v kultuře je přijatelné a zda kultura v sobě má politický obsah, je důležitá,“ komentuje pro Seznam Zprávy šéfdramaturg Ondřej Hučín.

„Nechci z opery dělat kulturu, co se pohybuje ve vysokých sférách a nemá s ničím co do činění. To tak není,“ pokračuje Hučín. Plánovaná premiéra v příští sezoně už měla nasmlouvaného dirigenta, sólisty i kostýmy a výpravu. Ve chvíli ruské invaze na Ukrajinu dramaturg přemýšlel, zda jsou Střevíčky i přesto na prknech Národního divadla „hratelné“. Po schůzce s režisérem Lukášem Trpišovským a dalšími členy inscenačního týmu se jednohlasně shodli na zrušení.

Ve stanovisku mluvčí Staněk a poté i Hučín upozorňují na množství inscenací ruských autorů, které stále jsou a budou součástí programu Národního divadla i Opery i Baletu. Zmiňuje představení Dostojevského Idiota, Čajkovského Labutího jezera nebo Prokofjevovy Popelky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Petr Iljič Čajkovskij

Doporučované