Hlavní obsah

Existuje ještě Mariupol? Absurdní dějiny týraného města

Foto: Profimedia.cz

Obyvatelé Mariupolu na snímku z 20. března u zničeného nákupního centra.

Reklama

21. 3. 16:30
Článek

Prázdniny v Mariupolu. Cestovní kanceláře na svých webech ještě stále nabízejí Mariupol 2022: Písečné pláže, luxusní hotely, skvělé restaurace, stylové kavárny… Ty genderově buranské zmiňují i krásné ženy. A ty seriózní velmi pravděpodobně počítají se zrušením rezervace bez poplatků. „Mariupol 2022“ už neexistuje.

Mariupol. Ještě nedávno bohaté průmyslové centrum a také letovisko lákající klientelu z vyšších vrstev.

Tvrdý střih: Město, které v podstatě přestalo existovat. Město duchů. Město, ve kterém hlady a žízní možná umírají tisíce lidí.

Město v obležení. Město bez naděje. Symbol válečných zločinů Vladimira Putina.

Symbol toho, že možné je cokoli. Ze dne na den. Lusknutím prstů. Z majitelů kaváren, natěšených na letní hosty, se stávají rukojmí. Čekají v krytech a nevědí, na co čekají. Na zázrak? Nebo na pomalé umírání?

Mariupol. Město, které svou smrt už jednou přežilo. Město, které ovládá nejbohatší ukrajinský oligarcha. Oligarcha sympatizující s Ruskem.

Město s těžko uvěřitelnými dějinami.

Přišla z Mariupolu

„Desetiletí jsem o svém vlastním životě nic nevěděla. Věděla jsem jen, že patřím k jakémusi lidskému odpadu, k nějakému smetí, co tady zbylo od války,“ píše Natascha Wodinová, autorka úspěšného románu Přišla z Mariupolu.

8. října 1941 obsadila Mariupol německá armáda. Mariupolské Židy, žilo jich tu přes 10 tisíc, zavraždili okupanti ještě během října. A na nucené práce do Německa postupně poslali kolem 50 tisíc obyvatel města.

Byla mezi nimi i matka Nataschy Wodinové. Když v roce 1956 spáchala sebevraždu, bylo Natasche 10 let, měla o šest roků mladší sestru. Nevěděly, proč žijí v táboru pro lidi bez domova. Neznaly osud své matky. Nevěděly nic o své rodině. Měly jen pocit, že nikam nepatří.

Natascha Wodinová začala později po svých kořenech pátrat. A napsala román, který získal řadu literárních cen. „Její vzpomínka na matku je důležitým lyrickým pomníkem tisíců lidí z východní Evropy, kteří byli přinuceni během 2. světové války opustit svoje domovy a pracovat v Německu. Je to dojemný pohled na těžký osud vyhnanců a uprchlíků, který nás provází dlouhá staletí.“

Po 2. světové válce zbyly z Mariupolu trosky. Historici odhadují, že bylo zničeno 80 % obytných domů. A všechny důležité továrny.

Přišla z Mariupolu. A nebylo, kam se vrátit.

Mariupol

Foto: Dronshik, Shutterstock.com

Mariupol leží asi 50 kilometrů od hranic s Ruskem. Do roku 2022 v něm žilo téměř půl milionu lidí. Snímek města z ledna 2021 pohledem přes zamrzlou zátoku Azovského moře.

  • 16. století: Na místě dnešního Mariupolu byla kozácká pevnost.
  • 1778: Po vítězství Ruska ve válce s Otomanskou říší připadá území definitivně Rusku. Carevna Kateřina zakládá město.
  • 1779: Město dostalo jméno po manželce následníka trůnu Marii Fjodorovně. Mariino město.
  • 19. století: Město strádá během krymské války. Část přístavu vypálili angličtí a francouzští vojáci, kteří bojovali na straně Turecka.
  • 19. století: Nový rozkvět přichází se zavedením železnice. Mariupol se postupně stává jedním z nejdůležitějších průmyslových center regionu i celé moderní Ukrajiny. Dominují ocelárny.
  • 19. století: Mariupol je centrem největší řecké komunity na Ukrajině. A obecně láká lidi z širokého okolí, kteří hledají práci v jeho nových továrnách.
  • 20. století: Během 2. světové války bylo město téměř zničeno. Němečtí okupanti zavraždili téměř všechny místní Židy. Přibližně 50 tisíc lidí bylo přesídleno na nucené práce do Německa.
  • 20. století: V roce 1948 bylo město přejmenováno na Ždanov podle sovětského politika Andreje Ždanova.
  • 21. století: Od ruského útoku na Krym a východní Ukrajinu v roce 2014 je město na frontové linii, zažívá boje, ostřelování.
  • únor/březen 2022: Město je téměř zničeno ruskými okupanty. Ti navíc opakovaně zabránili evakuaci civilistů.

Ztrátu svobody nepřipustí

„Vychovaní jako antičtí Sparťani a uvyklí válkám jako Římané. Nikdy ale nechtěli útočit na cizí území. Chtěli jen chránit své svatyně a domovy. A s čím se nikdy nesmířili, byla ztráta svobody,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před rokem na návštěvě v Mariupolu.

Připomínal tradici záporožských kozáků, kterým se v 17. století podařilo vytvořit nezávislý stát.

A připomínal, jak se Mariupol v roce 2014 ubránil ruské agresi. „Nikdy nezapomeneme na hrdiny, kteří hájili naši zemi,“ říkal Zelenskyj.

A připomínal, jak přímo z Maidanu šli na východní Ukrajinu proti Rusům bojovat dobrovolníci. „Neozbrojení, v tričkách a teniskách, ale s ocelovým přesvědčením. Bez uniforem, ale s jistotou, že se vzájemně poznají podle hněvu v očích, odhodlání čelit té nespravedlnosti. Byli připraveni bojovat proti agresorovi čímkoli – i s holýma rukama,“ říkal Zelenskyj.

Patetická slova. Ale dějiny Mariupolu patos snesou.

Mariupol 1941.

Mariupol 2021.

Mariupol 2022.

Existuje ještě Mariupol?

Kmotr Rinat

Kruté. A bizarní. Absurdní. I takové jsou dějiny Mariupolu. Město je ekonomickou základnou nejbohatšího ukrajinského oligarchy Rinata Achmetova.

Neliší se od ruských oligarchů, na něž nyní cílí sankce kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. A je přítelem Ruska. Volodymyr Zelenskyj ho dokonce vloni obvinil, že připravoval státní převrat.

Podle časopisu Forbes byl v roce 2021 Rinat Achmetov 327. nejbohatším člověkem na světě s majetkem v hodnotě téměř 5 miliard dolarů.

Jeho holding Metinvest, který sdružuje doly a ocelárny, je největším soukromým podnikem na Ukrajině. Závody Metinvestu jsou mimo jiné v Mariupolu. A Achmetovovi město „patří“: Starosta byl dříve ředitelem v jeho podniku, kontroluje většinu médií, zaměstnává přes 30 tisíc místních lidí a daně z Metinvestu tvoří přes 30 % městského rozpočtu.

Foto: A_Lesik, Shutterstock.com

Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov na snímku z roku 2013 slaví vítězství svého klubu Šachťar Doněck.

Novináři, historici i státní úřady Rinata Achmetova opakovaně označovali za jednu z hlavních postav organizovaného zločinu na Ukrajině. Svoji kariéru začínal jako asistent Achata Bragina, proslulého bosse ukrajinského podsvětí.

Patří mu nejúspěšnější ukrajinský fotbalový klub Šachťar Doněck.

V roce 2014 lídr samozvané „Doněcké republiky“ Pavel Gubarev tvrdil, že Achmetov separatisty financuje. Podnikatel obvinění odmítl.

V listopadu 2021 prezident Zelenskyj na tiskové konferenci oznámil, že byl odhalen proruský pokus o státní převrat. Podle prezidenta byl do něj zapleten Rinat Achmetov. „Byl zatažen do války proti Ukrajině,“ řekl Zelenskij.

Achmetov všechna obvinění odmítá.

„Jeho město“ v těchto dnech rozstříleli jeho ruští přátelé.

V rozhovoru pro magazín Forbes před týdnem Achmetov řekl, že plně podporuje Ukrajinu, pomáhá Mariupolu, jak může a zemi nehodlá opustit.

Mariupol 2022. Komu to město patří?

Mariupol 2022

Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu je Mariupol v obležení. Už čtvrtý týden tu stovky tisíc lidí žijí ve „středověkých podmínkách“. A ve strachu. Město je ostřelováno, ruská armáda na něj útočí, probíhají i pouliční boje.

Podle zprávy organizace Lékaři bez hranic ve městě leží na ulicích zabití a zranění lidé. Lidé umírají i proto, že nemají přístup k lékům. Umírají i děti.

Ve městě neteče voda, nefungují ani další sítě, včetně mobilního spojení.

Obyvatelé Mariupolu se skrývají v krytech. Hledají vodu a jídlo. Jsou odříznuti od světa.

Ruská armáda už několikrát ostřelovala humanitární koridor, a znemožnila tak evakuaci civilistů.

První evakuace proběhla až 14. března, kdy město opustilo přibližně 160 vozidel. 15. března odešlo z Mariupolu 20 tisíc jeho obyvatel. A v sobotu 19. března se podařilo evakuovat téměř 5 tisíc lidí.

Nikdo nemá přesné informace o tom, kolik tu už zemřelo civilistů. Kolik zemřelo žen a dětí.

Přesněji lze odhadnout jinou věc: V Mariupolu nadále čeká na smrt 300 tisíc lidí.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované