Hlavní obsah

Česko se rozpadá. Poprvé po 30 letech si lidé přestávají vzájemně věřit

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Česká společnost se radikalizuje a bude náchylnější k populistickým řešením. Ilustrační snímek je z letošní demonstrace před Poslaneckou sněmovnou.

Reklama

30. 12. 2022 7:00

ANALÝZA. Předpověď sociologů pro Česko na příští rok? Společnost čeká další štěpení i radikalizace. Zvětší se prostor pro populisty. Demokracie však zatím ohrožená není.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Jaký bude pro českou společnost rok 2023? Podle sociologů i ekonomů náročný. Už nyní je podle badatelů Česko rozdělené jako nikdy od roku 1989.
  • Sociologové pozorují, že klesá důvěra v lidi okolo sebe a společnost, což se nedělo 30 let. Je to varovný signál.
  • Experti míní, že společnost bez soudržnosti a sdílených hodnot nemůže fungovat a bude se rozpadat. A bude náchylnější k nějakým populistickým řešením.
  • Jedním z testů budou hned lednové prezidentské volby, které ještě více rozštěpí již tak polarizovanou společnost.
  • Nepříliš povzbudivé předpovědi přinášejí také ekonomové. Z jejich dat například vyplývá, že prudké zdražení potravin či energií ohrožuje až čtvrtinu českých domácností.
  • Pozitivní je, že trh práce je v dobré kondici a odborníci neočekávají zásadní zvyšování nezaměstnanosti.

Česko roku 2023? Podívejme se nejprve na společnost ze sociologického úhlu. Prochází totiž zřejmě největší proměnou od roku 1989.

Epidemie covidu-19 podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka zformovala dezinformační scénu a spoluzavinila stav, který Česko od revoluce nezažilo. „Klesá důvěra v lidi okolo sebe a společnost, což se nedělo 30 let. To je pro mě jako sociologa nejvíc varující. Každá společnost stojí na nějaké vzájemné důvěře. Společnost bez soudržnosti a sdílených hodnot nemůže fungovat a bude se rozpadat. A bude náchylnější k nějakým populistickým řešením,“ zdůrazňuje pro Seznam Zprávy.

Volba prezidenta dál rozštěpí společnost

Navzdory radikalizaci podle něj demokracie bezprostředně ohrožená není. Jednotlivcům i menším uskupením, kteří na podzim zaplnili Václavské náměstí, totiž chybí jednotící osobnost.„Nevidím nikoho charizmatického, jako je například Jindřich Rajchl (aktivista, politik, právník, od června 2022 předseda strany PRO – pozn. red.), který by zároveň zvládl organizovat větší množství lidí. A tohle on nedělá,“ říká Buchtík.

Epidemie zároveň u části lidí pohřbila dříve běžné návyky. Divadla, kina či restaurace hlásí návštěvnost okolo 70 až 80 procent oproti dobře před covidem. „Lidé se nejen nevracejí do kin, ale méně se setkávají. Nemáme přesná data, ale často slyšíme, že třeba chybějí dobrovolníci na uspořádání místního festivalu,“ doplňuje Buchtík.

Již tak polarizovanou společnost zřejmě ještě více rozštěpí lednové volby nového prezidenta. Podle Buchtíka bude volba hlavy státu také určovat klima ve společnosti.

„Bude to velmi emotivní, což je dané charakterem voleb. Volíte konkrétní osobnost. Ve druhém kole lidi vybírají mezi Losnou a Mažňákem. A v tom momentě polarizujete společnost. Nikoli proto, že by byla nějak extrémně rozdělená, ale volba je opravdu binární. Očekává se od vás, že budete mít názor,“ zdůrazňuje.

Volby podle něj rozhodne, zda budou voliči ochotní ve druhém kole dát hlas i kandidátovi, který v prvním kole nebyl jejich favoritem.

„Pro řadu lidí byli třeba před měsícem relevantní tři, čtyři kandidáti. Jenže ti kandidáti často bojují o stejného voliče a musejí se vymezovat vůči sobě, což může vést k neochotě volit někoho, kdo mi teď přijde OK, ale za měsíc už to nebude možné,“ vysvětluje.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

„Lidé se méně setkávají,“ říká sociolog Buchtík. Vnímá to jako negativní trend.

Očekává také, že se ve volbách může objevit agresivní prvek, jako když se v roce 2013 těsně před volbami objevily lživé inzeráty na adresu Karla Schwarzenberga. „Jako uchazeč o Hrad potřebujete společnost získat na svoji stranu v posledních čtrnácti dnech. A zabránit protistraně, aby mohla rozehrát svoji vlastní kampaň. Zcela jistě se něco takového stane a je to běžný jev nejen v České republice. V tomto ohledu je to pravděpodobné,“ říká.

Podle něj má šanci na zvolení také expremiér Andrej Babiš, i když dosavadní průzkumy naznačovaly, že je nepřijatelný pro víc než polovinu populace. „Kdyby šanci neměl, vůbec do voleb nejde. Data má určitě podrobnější než kdokoli jiný. Potřebujete být hlavně lepší než ten druhý. Jeho aktivity spojené s kampaní budou postavené na odrazení slabších voličů protikandidáta. Pokud se mu to podaří, může být prezidentem,“ říká Buchtík.

Ekonomická nejistota

Kvůli Putinově válce a jejím ekonomickým dopadům bude pro Čechy rok 2023 náročný i finančně.

Průzkum agentury PAQ Research Život k nezaplacení sleduje chování domácností v posledních letech. Z dat vyplývá, že prudké zdražení potravin či energií ohrožuje až čtvrtinu českých domácností. Avizované zvýšení přídavků na děti a úprava parametrů příspěvku na bydlení podle odborníků nestačí na to, aby se přestaly rozevírat nůžky mezi chudšími a bohatšími.

Sociolog Daniel Prokop volá po dalších opatřeních. Navrhuje sociální tarif, tedy adresnou dávku pro předem definované zranitelné skupiny lidí, nebo dostupnější příspěvek na bydlení. Případně odpuštění „školkovného“ či plateb za kroužky pro nízkopříjmové rodiče. „Kdyby se podařilo v robustnějším hávu dvě z těchto tří věcí uskutečnit, tak zima bude pro domácnosti mnohem snesitelnější,“ naznačuje Prokop.

Podle Buchtíka bude formování pomoci nejzranitelnějším skupinám nejdůležitějším úkolem pro příští rok a vláda má zajistit dostupnější pomoc nízkopříjmovým. „Tohle je alfa a omega – aby stát formalisticky neříkal: ‚Kdo chce, tak může,‘ ale aby se reálně snažil, ať krizi celá řada lidí zvládne. Je to nejen v rukou politiků, ale i v ochotě některých úředníků na úřadu práce,“ naráží na stále složitý systém žádostí o některé sociální dávky. Třeba klíčový příspěvek na bydlení pobírá necelých 200 tisíc domácností, nárok jich má čtyřikrát víc.

Nepěkné vyhlídky

V Česku začíná ekonomická krize, která výrazně zasáhne život nižší a střední třídy.

Také podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Janského jsou dosavadní vládní opatření příliš plošná a neefektivní. „Zastropování cen je nyní nastavené na jakoukoli výši spotřeby. Pokud mám vilu, budu na všechno platit zastropovanou cenu stejně jako někdo v garsonce. Hledal bych možnost, jak klidně od nějaké míry spotřeby ceny nestropovat, a naopak těm nejzranitelnějším nastavit ceny ještě pod úrovní současných maximálních cen. O to se vláda vůbec nepokusila,“ míní ekonom Univerzity Karlovy.

Vláda zastropovala ceny elektřiny na šest korun za kilowathodinu, u plynu tři koruny za kilowathodinu.

Janský dodává, že pokud bude Fialův kabinet problémy řešit na poslední chvíli, změny se budou o to hůř implementovat.

Jedna mrazivá zima a léto už v pohodě?

Podle analytika investiční společnosti Cyrrus Víta Hradila bude naprosto určující, jaký energetický scénář na Evropu dopadne. Z fundovaných zdrojů už slyšel apokalyptické varianty o vypínání některých sektorů, ale také odhady, že si Evropa na konci roku na energetickou krizi ani nevzpomene a odstřihne se od závislosti na Rusku.

„Věřím, že nás čeká jen jedna mrazivá zima, kdy budou energie existenční problém. Snad se jí dokážeme protlouct, aniž by nám kolabovaly celé sektory. Pokud se to povede, koncem léta 2023 už astronomické ceny energií nemusí být téma,“ říká.

Ekonomové tak očekávají další těžký rok, v němž se může hrubý domácí produkt poprvé za deset let dostat do záporných čísel. Nicméně nepředvídají krizi podobnou té z minulé dekády. „Trh práce vypadá dobře. Zatím nejsou signály, že by se údaje o nezaměstnanosti měly nějak výrazně horšit. V kolokviu Ministerstva financí jsme odhadli HDP na úrovni minus 0,8 procenta, což potáhne i vyšší nezaměstnanost, ale nikdo přesně nedokáže predikovat, jak velká bude,“ říká Janský. Dodává, že v některých sektorech přetrvává nedostatek pracovníků.

Hradil predikuje, že Česko má nejhorší fázi zdražování za sebou. Inflace přesáhla patnáct procent, reálné mzdy se však podle Cyrrusu propadnou o více než osm procent.

„Věřím, že rok 2023 – byť nebude skvělý – už bude ekonomicky o něco lepší než předešlý. Prošli jsme si dramatickým propadem životní úrovně, nebo nás to v nejbližší době čeká. To by se snad u domácností nemuselo prohlubovat. Mluvím především o poměru výdělků k cenám zboží. V roce 2022 dosáhla inflace něco nad patnáct procent, to už se snad ani náhodou nezopakuje. Očekávám, že se zátěž přenese více na firmy a zaměstnavatele,“ říká.

Existují tedy i pozitivní hlediska. Společnost po třech covidových letech zřejmě čeká období bez roušek i testování. Pandemie urychlila digitalizaci v různých odvětvích. „Třeba e-commerce hlásí, že půl roku s covidem znamenalo jako půldruhého roku bez epidemie,“ připomíná Buchtík. Práce z domu podle něj zůstane běžnou součástí firemní kultury hlavně v kancelářských oborech.

Odborníci také očekávají i příznivé souvislosti současné krize. Pokračování solárního boomu či digitalizace. Sociolog zatím nepředpokládá nárůst rozvodů nebo konzumace alkoholu. „To se ještě naplno neprojeví. Odrazy uvidíme až za několik let,“ myslí si.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované