Článek
Firmy z holdingu Agrofert mohou hned na dvou frontách přijít o dotační příjmy, kterými si každoročně vylepšují hospodaření o v řádu miliard korun. Některé starší dotace by měly vracet kvůli střetu zájmů Andreje Babiše, o jiné mohou do budoucna přijít kvůli úsporám v evropském rozpočtu.
Záměr s vymáháním starších dotací potvrdil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Může jít podle něj až o 4,5 miliardy korun, vyplacené různým firmám z Agrofertu mezi roky 2017 a 2021. V té době byl Babiš premiérem a zároveň faktickým vlastníkem holdingu, což je podle zákona o střetu zájmů nepřípustná kombinace.
České úřady sice dotace původně proplatily, ale pak začaly některé kvůli novému výkladu zákona požadovat zpět. Agrofert kvůli tomu hledal zastání u Nejvyššího správního soudu, ten ale nárok na dotace letos v lednu odmítl a v dubnu jeho rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud.
Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) coby správce dotací má podle Výborného nyní v ruce právní analýzu, podle které lze rozsudky brát jako právní oporu ke zpětnému vymáhání proplacených peněz. Záměr už poprvé potvrdil před týdnem poté, co na existenci rozsudků upozornily Seznam Zprávy. Prodleva od vydání rozsudků podle ministra nesouvisí s volební kampaní, ale právě s čekáním na právní stanoviska.
„V tuto chvíli jsou tyto věci právně už daleko jednoznačnější,“ uvedl k načasování Výborný. Proces je podle něj plně v rukou fondu. „Já SZIF neřídím, to budou dělat naprosto autonomně,“ uvedl Výborný. S vedením fondu ale minulý týden postup projednával. Fond by podle něj měl postupně vydávat „rozhodnutí o vratce“ k jednotlivým případům. „Na tom teďka začnou právníci pracovat,“ uvedl ministr k průběhu vymáhání.
Výborný také potvrdil částku až 4,5 miliardy, o které před třemi lety při zahájení sporu s Agrofertem mluvil exministr Zdeněk Nekula. V první řadě má jít o takzvané přímé platby, které dostávají všechny zemědělské podniky v EU v závislosti na velikosti, konkrétně podle obdělávaných hektarů nebo chovaných zvířat.
Agrofert vracení peněz odmítá s odůvodněním, že přímé platby fungují v EU automaticky pro každého, a tak je nelze politickou mocí ovlivnit. Český zákon po zpřísnění v prosinci 2017 ale mezi dotacemi nedělá rozdíl a souběh dotovaného podnikání s politikou zapovídá, což je i podstatou letošních soudních verdiktů.
Paragraf 4c zákona o střetu zájmů
- Andrej Babiš se zákonu o střetu zájmů pokoušel vyhnout tím, že Agrofert umístil do svěřenského fondu, který řídili jeho blízcí. Soudy ale opakovaně rozhodly, že Agrofert fakticky ovládá on, na holding se vztahuje paragraf 4c, a tedy nemá právo na veřejné zakázky ani dotace.
- „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %,“ praví zákon.
- Miliardové zemědělské dotace ale tekly přes státní fondy, které doteď tvrdily, že se na ně paragraf nevztahuje a Agrofertu peníze vyplácely. Nikdo je zpět nechtěl až doteď.
Poběží-li vymáhání autonomně na úrovni úředníků, neměly by na něm teoreticky nic měnit ani říjnové volby a případná výměna vládní garnitury. Hnutí ANO coby favorit voleb zpětné vymáhání dotací odmítá, stejně jako třídění příjemců podle politické angažovanosti vlastníků.
„To znamená, že v politice už nebude do budoucna nikdo z podnikatelského sektoru, protože budete upřednostňovat jen politiky a ne lidi, kteří něco dokázali,“ uvedl v televizní debatě s Výborným poslanec ANO a člen zemědělského výboru sněmovny David Pražák. Podle Výborného jde ale jen o důsledné uplatňování zákona, přičemž nikdo podle něj nebrání podnikatelům v politickém působení, když nečerpají dotace.
V EU ještě uvidíme
Agrofert loni podle výroční zprávy za loňský rok čerpal na evropských a národních dotacích 1,67 miliardy korun. Podobnou sumu – v rozpětí od 1,5 do 2,3 miliardy – dostával posledních deset let každý rok. V kontextu výsledků hospodaření jde o podstatný příspěvek, čistý zisk Agrofertu loni činil 7,1 miliardy.
Dominantní část dotačních příjmů tvoří v Agrofertu právě přímé platby. U těch je ale na obzoru pro Agrofert a další velké agroholdingy další hrozba v souvislosti s přípravami nového unijního rozpočtu. Ten se připravuje vždy na sedm let, příští období začíná v roce 2027 a na penězích pro farmáře se má šetřit.
Komisař pro zemědělství Christophe Hansen z Lucemburska v červenci představil v Evropském parlamentu první výkop, vycházející z toho, co už dříve avizovala šéfka komise Ursula von den Leyenová. A sice že agrární dotace, které tvoří třetinu společného rozpočtu EU a jsou jeho největší položkou, bude potřeba zkrátit.
Úvodní Hensenův návrh počítá pro roky 2028 až 2034 se stropem pro zemědělství na úrovni 300 miliard eur. To by oproti současné sedmiletce znamenalo snížení o 87 miliard a v reálném vyjádření po započtení inflace o 30 procent.
Dotace velkým podnikům nemají růst donekonečna
Jedním ze zdrojů úspor mají být stropy pro největší podniky. Tato myšlenka se v evropské debatě objevuje opakovaně, její logika stojí na tom, že dotace mají pomáhat spíš menším hráčům. A že by tím pádem neměly pro jednu firmu růst donekonečna s počtem obdělávaných hektarů a chovaných zvířat, protože velkokapacitní zemědělství už má samo o sobě ekonomické výhody z velikosti.
Ve většině zemí EU v agrárním sektoru dominují malé rodinné podniky, takže stropy pro ně nepředstavují bolavé téma. Ve východní Evropě ale v důsledku komunistické kolektivizace převažují právě velké koncentrované podniky. Česko by na stropy doplatilo: z agrárního rozpočtu EU dostanou zdejší firmy ročně 40 miliard korun, z toho většinu formou přímých plateb. Z těch si 85 procent rozebere pětina největších firem.
Výborný sází na to, že 300 miliard eur coby strop je jen začátek diskuse. „Je tu určitý prostor na vyjednávání,“ věří ministr na základě jednání s komisařem Hensenem, které vedl tento týden při návštěvě veletrhu Země živitelka.
Zavedení stropů pro velké agropodniky měla současná vláda v programu, ale nakonec od něj kvůli tlaku agrárníků ustoupila. Hnutí ANO stropy naopak dlouhodobě rozporuje jako ignorování reality českého zemědělství. Rozpočet EU se bude ještě dohadovat mezi komisí, Evropským parlamentem a členskými státy, které se musí nakonec v tomto případě shodnout na finální podobě jednomyslně.
Vedle unijních peněz jdou do zdejšího zemědělství letos ještě čtyři miliardy z českého státního rozpočtu. Jeho podoba na příští rok se nyní finalizuje, vláda o ní má jednat příští týden, do konce srpna má být rozpočet hotov.
První verze ministerstva financí počítá kvůli úsporám u všech dotačních programů s nulou. Podle Výborného ale jde jen o „pracovní a technický“ návrh úředníků, který je jen východiskem pro politickou debatu mezi ministry. Nula pro zemědělce podle něj ve finální verzi nebude, Výborný by prý pro takový rozpočet ve vládě ani nehlasoval.
