Hlavní obsah

Další opravy D1. Silničáři řeší i „matku křižovatek“, u Brna zůstanou roky

Foto: ČTK

Silničáři chystají další velkou etapu modernizace dálnice D1. Potrvá nejméně osm let.

Reklama

14. 1. 12:50

Ředitelství silnic a dálnic připravuje rozšíření D1 u Brna na tři pruhy. Podle expertů řidiči zažijí ještě větší útrapy než při modernizaci mezi Prahou a Brnem.

Článek

Silničáři ji familiárně nazývají matka křižovatek. Spojnice dálnic D1 a D2 v Brně často nestíhá enormní zatížení ani při běžném provozu. Navazující úseky platí za číslo dva v Česku ve vytíženosti dopravy. Na několika kilometrech se stýká tranzit z Vídně, Bratislavy, Prahy či Ostravy.

Úsek kolem 196. kilometru „déjedničky“, jímž projede až devadesát tisíc aut denně, bude součástí rozsáhlých oprav. Potrvají nejméně osm let, zahrnou 30 kilometrů dálnice na jižní Moravě.

Foto: Mapy.cz, Seznam Zprávy

Další velká část modernizace D1 začne u Brna mezi 194. a 196. kilometrem.

Jak pro Seznam Zprávy potvrdil šéf brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Fiala, silničáři nyní finišují se zadávací dokumentací na první etapu, se startem prací počítají ve druhé polovině roku. „Detailní harmonogram vzejde z výběrového řízení na zhotovitele stavby. Předpokládáme, že ho zahájíme v následujících dnech a týdnech,“ uvedl ředitel.

Silničáři se chtějí vyvarovat chyb z modernizace mezi Prahou a Brnem, jízdní pásy proto budou při opravách širší. „A to asi o půl až tři čtvrtě metru. Doprava bude vedena v každém okamžiku dva plus dva jízdní pruhy, ale i tak to podle mého názoru způsobí velké dopravní problémy,“ uznal Fiala.

Předběžný harmonogram rozšiřování D1 u Brna

181,5 Kývalka – 189,5 Brno-západ (2025–2028)

189,5 Brno-západ – 194,5 Brno-centrum (2025–2028)

194,5 Brno-centrum – 196 Brno-jih (2022–2025)

Křižovatka D1 a D2 (2023–2026)

Křižovatka Černovická terasa (2023–2026)

197,5 Brno-jih – 204,8 Brno-východ (2025–2028)

204,8 Brno-východ – 210 Holubice (2029–2032)

Zaznívají i ostřejší slova o kolapsu dopravy v Brně a jeho blízkém okolí. „Nechci strašit, ale blíží se to havárii jako takové. Očekávám obrovské problémy. Těžko také ovlivníme nějaké hromadné nehody. Pokud k nim dojde v opravovaných úsecích, řidiči mohou v kolonách strávit hodiny. Nejsou tam objízdné trasy,“ sdělil mluvčí Ústředního automotoklubu ČR Igor Sirota.

Rozšíření na tři pruhy zahrnuje úsek D1 od Kývalky na 182. kilometru, kde skončila předešlá modernizace, po Holubice na 210. kilometru. Tam se odpojuje silnice E50 na Slovensko.

Stavbaři mají na konci léta začít ve vytíženém úseku. Na 194. kilometru se totiž na D1 napojují auta jedoucí mimo jiné od Vídně, na 196. kilometru zase od Bratislavy. Pro silničáře to zároveň bude zásadní test, jak opravy ovlivní propustnost dálnice. „První stavba nám snad vezme co nejméně času a způsobí co nejméně komplikací a ukáže nám, jak opravy v reálu budou fungovat. Chceme, aby doprava zůstala na dálnici, objíždět to nelze,“ zdůraznil Fiala.

První etapa počítá s cenou okolo 1,4 miliardy korun.

Opravovat se bude i přímo v Brně

Sirota očekává i velké problémy v Brně. „Jen ve městě jsem napočítal okolo dvacítky zásadních stavebních prací. Připravuje se dalších 40 projektů. Hovoříme o časovém úseku nějakých deseti let. Takže bude problém nejen se do Brna autem dostat, ale potíže budou pokračovat i uvnitř,“ doplnil Sirota.

Podle Fialy bude priorita, aby bylo možné omezení na dálnici takzvaně vyjezdit, jinými slovy, aby opatření nevedla ke kolapsu dopravy. „Technicky přisypat na každou stranu jízdní pás dálnice není nic komplikovaného. Těžké je to vyjezdit v režimu 80 až 90 tisíc denně a při zachování jízdních pruhů,“ doplnil.

Dělníci v první etapě opraví úseky mezi 194,5. a 196. kilometrem, skončí ještě před křížením dálnic D1 a D2. „Nejsložitější technický prvek etapy bude most přes železnici, který oproti původním předpokladům půjde celý dolů. Pod ním je čilá železniční doprava, vedou tam významné zabezpečovací kabely,“ popsal Fiala.

Ještě letos plánují silničáři výběr zhotovitele pro další etapu zahrnující už i „matku křižovatek“, tedy spojnici D1 a D2. Právě tuto stavbu považují za nejkritičtější bod další fáze modernizace. Opravy tam mají začít v roce 2023, potrvají minimálně tři roky.

Příští rok má také odstartovat stavba nového sjezdu od Černovické terasy, která zajistí snazší propojení s tamním průmyslovým areálem.

Tyto tři etapy jsou časově nejblíž. Fiala si netroufá odhadnout, zda rozšiřování u Brna potrvá osm či deset let. Klíčové je podle něj, aby se vše zvládlo bez velkých dopravních kolapsů.

Už před zdražováním stavebních materiálů silničáři počítali s celkovými náklady přes patnáct miliard korun, částka nejspíš ještě poroste.

Rychlejší tempo jednotlivých etap má zajistit jiná forma zadávání tendrů. Silničáři v posledních letech častěji využívají takzvanou žlutou knihu FIDIC (Mezinárodní federace konzultačních inženýrů). Je to nejběžnější mezinárodní smluvní vzor. Ve „žlutém FIDICu“ si zhotovitel stavbu z velké části i předem sám naprojektuje.

Fiala také neočekává velké protesty od aktivistů. V průtahu Brnem v těsné blízkosti dálnice podle něj nejsou přírodně cenná území.

EU se hlásí o pozornost

Kromě způsobu oprav se má změnit styl jejich prezentace veřejnosti. Příklad? Osmiletá modernizace D1 mezi Prahou a Brnem vyšla stát na 22 miliard korun. Osmdesát procent částky plynulo do Česka z evropských fondů.

Jak upozornily Hospodářské noviny, vedení Zastoupení Evropské komise v ČR opakovaně žádalo silničáře, aby informace o částce z fondů EU uváděli v tiskových zprávách a zvali jej na oficiální otevírání velkých staveb, kde je ministři nebo vedení ŘSD prezentují. Lidově řečeno se tak politici a silničáři chlubili cizím peřím.

„Když se otevírají velké stavby, je ideální příležitost říct občanům, že se postavily zejména díky penězům z Unie. Proto chceme, aby na těchto mítincích vystoupil zástupce Evropské komise a jen krátce zmínil, že stavbu třeba z osmdesáti procent platí Unie, a hlavně aby tuto informaci uvedlo ŘSD ve svých tiskových zprávách,“ uvedla mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Magalena Frouzová.

Podle ní se má situace změnit. „Na nedávném otevření nového úseku dálnice už naši zástupci vystoupili. A ŘSD nás ujistilo, že bude částku ve svých tiskových zprávách na viditelném místě uvádět. Věříme, že se tato praxe ustálí,“ doplnila Frouzová pro Seznam Zprávy.

V roce 2021 ŘSD zprovoznilo 46,5 kilometru nových dálnic. Ač se tempo v posledních letech zrychlilo, podle Siroty zůstává mezi Českem a většinou Evropy v tomto ohledu propastný rozdíl. Zmínil zastaralou legislativu, problematické výběry některých sdružení firem či nedostatečný stavební dozor. „Stále v tomto zaostáváme. Jestliže se modernizuje D1 a nějaký úsek se záhy musí opravovat, asi není něco v pořádku. Tohle na západ od nás není obvyklé,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované