Hlavní obsah

Hradní muž se dočkal prověrky. Bude velvyslancem v Římě

Foto: Profimedia.cz

Exministr Jan Kohout byl v minulosti členem ČSSD, naposledy se ale přiklonil k Trikoloře Václava Klause ml.

Reklama

Dvojnásobného exministra zahraničí Jana Kohouta na post ambasadora v Římě nominovala ještě vláda ANO a ČSSD. Diplomat a pročínský lobbista čekal na bezpečnostní prověrku rok a půl.

Článek

Dvojnásobný exministr zahraničí Jan Kohout čekal na bezpečnostní prověrku od loňského února. Nyní má tento „hradní“ muž na dosah vysněný Řím. Podle informací Seznam Zpráv Kohout prověrku nakonec dostal a v kapse má mít i agrément, tedy souhlas italských úřadů s jeho diplomatickým jmenováním.

Sám budoucí ambasador informace Seznam Zpráv nepopřel. „Vždyť víte, že nesmíme ani naznačovat,“ napsal doslova v SMS zprávě.

Jan Kohout v posledních letech patřil k pilířům mocenské sítě hlavy státu Miloše Zemana. V letech 2013 až 2014 byl ministrem prezidentské vlády, která nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Zároveň se angažoval v českých pročínských aktivitách, které zaštiťoval právě Zeman.

Prověrka na třetí

Jak už dříve informovaly Seznam Zprávy, Kohoutova prověrka se nebývale táhla. Sám exministr v minulosti veřejně řekl, že si o bezpečnostní razítko, které mu má umožnit přístup k utajovaným informacím, s nimiž každý velvyslanec musí operovat, zažádal už loni v únoru. „Bezpečnostní prověrka u mě probíhá na stupeň tajný,“ uvedl dříve Kohout.

Prověrka u něj trvala třikrát déle, než je zvykem. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který prověrky uděluje, Seznam Zprávám sdělil, že zákonem stanovená základní lhůta pro prověření na stupeň tajný je šest měsíců. „V naprosté většině případů je však bezpečnostní řízení ukončeno před uplynutím základní lhůty,“ uvedla Dagmar Urbancová z kanceláře ředitele úřadu.

Dlouhé čekání Jana Kohouta na prověrku

O prověrku, konkrétně na střední stupeň „tajný“, si exministr zažádal podle svých slov už v únoru v roce 2021.

Kohout je dlouholetý diplomat, který v Černínském paláci otevřeně zastupoval ČSSD. V minulosti byl například českým velvyslancem při EU či náměstkem úřadu. Od roku 2011 se angažoval v česko-čínské družbě, která později nabrala na obrátkách po nástupu Miloše Zemana na Hrad. Kohout byl mimo jiné šéfem česko-čínské obchodní komory i Institutu Nové hedvábné stezky.

Podle zdrojů Seznam Zpráv z bezpečnostní komunity mohly úřady při rozhodování o prověrce pro Kohouta procházet zejména financování „jeho“ Institutu Nové hedvábné stezky. Sám Kohout v začátcích projektu v médiích říkal, že je financovaný ze soukromých darů.

Babišova nominace

Ministerstvo zahraničí personální přesuny na velvyslanectvích nekomentuje. „Personální otázky jsou v neveřejném režimu a jako takové je nemůžeme komentovat,“ napsala v SMS zprávě mluvčí úřadu Lenka Do. Že Kohout má prověrku, ale Seznam Zprávám potvrdilo pět zdrojů z diplomacie.

Ministerstvo za úřadování ministra Jana Lipavského (Piráti) zpřísňuje pravidla ohledně zveřejňování diplomatických přesunů.

Kohoutovo vyslání do Říma schválila ještě vláda Andreje Babiše (ANO). Zřejmě se za ně postavil právě Zeman, protože přes táhnoucí se prověrku přežilo i výměnu vlády. Právě se jmenováním ministra zahraničí Lipavského Zeman loni v době skládání kabinetu nastupujícího premiéra Petra Fialu napínal.

Česko-čínská družba se hroutí. Nová vláda se od ní distancuje

Ministerstvo zahraničí připouští možné zavírání některých českých úřadů kvůli úsporám. Týkat by se to mohlo i českého konzulátu v Chengdu.

Proces jmenování velvyslance je neveřejný až do odvolání jeho předchůdce. „Po obdržení agrémentu od přijímající země vyhotoví úřad prezidenta ČR listiny, které pověřují velvyslance a doporučují ho hlavě přijímajícího státu. Současně je formální listinou odvoláván stávající velvyslanec v dotyčné zemi. Teprve v tomto okamžiku je možné zveřejnit jméno nového velvyslance. Předčasné zveřejnění jména velvyslance neodpovídá etiketě v mezinárodních vztazích,“ stojí na stránkách Ministerstva zahraničí.

V Itálii jako velvyslankyně působí Hana Hubáčková od roku 2015, tedy už sedmým rokem. Standardní doba působení diplomatů na jednotlivých misích v zahraničí jsou přitom čtyři roky, poté se v naprosté většině střídají. Přetažená štace Hubáčkové v Římě tedy nasvědčuje tomu, že střídání na postu velvyslance v Itálii je politicky zaseknuté. Hubáčková se má podle informací Seznam Zpráv do Prahy vrátit do konce roku.

Kohout se po čínské misi vrátil do služeb státu s politiky blízkými Zemanovi. V roce 2020 se stal náměstkem ministryně spravedlnosti Marie Benešové, o rok později s ministrem Jakubem Kulhánkem (ČSSD), mužem exšéfa ČSSD Jana Hamáčka, přešel na Ministerstvo zahraničí jako náměstek, ve funkci skončil po loňských parlamentních volbách. V  posledních letech se Kohout přiklonil k Trikoloře Václava Klause ml. Byl také neformálním poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Reklama

Doporučované