Mynářovi přišlo 25 milionů od schránkové firmy blízké zbrojaři Strnadovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mandát prezidenta Miloše Zemana se loni chýlil ke konci a s ním i působení ředitele prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře. Tomu však v posledních měsících ve funkci přišel podle oficiálního dokumentu na konto nebývalý obnos. Šlo o 25 milionů korun.

Nejvyšší příjem, jaký Mynář v hradní funkci v majetkových přiznáních vykázal, uvedl bývalý kancléř v přiznání za rok 2022, které ze zákona musel podat. Donutilo ho k tomu dřívější rozhodnutí soudu.

Jako zdroj 25 milionů exkancléř udal v dokumentu pražskou společnost s ručením omezeným SPV Knovíz. Podle pátrání reportérů jde o schránkovou firmu ovládanou obchodními partnery zbrojaře Michala Strnada, jehož byznysové zájmy opakovaně ve funkci Zeman dříve prosazoval. Dokonce sám sebe označil za „neplaceného agenta“ Strnadem vlastněné automobilky Tatra.

Strnadův mluvčí uvedl, že o transakci s Mynářem nemá miliardář informaci a že s jeho zbrojařskou skupinou Czechoslovak Group nesouvisí.

Společnost SPV Knovíz nemá nyní žádné dohledatelné byznysové aktivity. A od svého vzniku rok co rok nedodržuje zákon, neboť nezveřejňuje účetní závěrky, které by poodhalily její hospodaření. Za takový prohřešek firmě hrozí zrušení.

SPV Knovíz podle obchodního rejstříku i podle Mynářova přiznání sídlí v kancelářské budově v pražské Opletalově ulici, stejně jako zhruba 250 dalších firem. Na stejné adrese sídlo udává například i dvorní advokát zbrojaře Strnada Jan Nekola, od něhož dostal Miloš Zeman na prezidentskou kampaň na 900 tisíc korun.

Kanceláře společnosti SPV Knovíz hledali reportéři na adrese v Opletalově ulici neúspěšně. Firma tam nemá ani tabulku s označením sídla, jak bývá obvyklé. „Sídlo tu sice má uvedeno, ale žádný kontakt na ni nemáme. Vůbec žádné informace,“ sdělil po chvíli hledání v šanonech muž na recepci.

Nakonec jedna z pracovnic administrativního objektu zprostředkovala kontakt s bývalým majitelem a jednatelem SPV Knovíz Martinem Zeleným. Ten ale do telefonu uvedl, že s firmou nemá dávno nic společného, a poznamenal, že je dnes „stejně už prázdná“. O tom, že by z SPV Knovíz odešly peníze k Vratislavu Mynářovi, prý vůbec nic neví.

„V době realizace této transakce jsem nebyl statutárním zástupcem společnosti a ani vlastníkem. Nemám k tomu co dodat,“ uvedl ke stejnému tématu Zelený druhý den v textové zprávě. Poté se zcela odmlčel a na další písemné dotazy už nereagoval.

Z jeho tvrzení by však vyplývalo, že peníze byly Vratislavu Mynářovi vyplaceny po 29. březnu loňského roku. To je totiž datum, kdy Martin Zelený firmu SPV Knovíz formálně opustil a místo něj přišel nový vlastník, podnikatel Jiří Mařas. Na toho také Zelený slíbil poskytnout redakci kontakt, nakonec tak ale ani přes urgence neučinil, byť s ním podniká v jiné firmě a mají spolu i řadu historických vazeb.

Jiří Mařas není v českém byznysu neznámou osobou. V minulosti byl pravidelně označován za blízkého obchodního partnera zbrojaře Michala Strnada (případně jeho otce Jaroslava) z firmy Czechoslovak Group. Opakovaně Strnadovým pomáhal v některých jejich obchodních aktivitách.

Ke Strnadovi má podle pátrání reportérů blízko i předchozí majitel firmy Martin Zelený. Figuroval (viz přiložený dokument) v procesu převzetí pardubického autobusového nádraží, k jehož vlastnictví se později oficiálně přihlásil přímo zbrojař Strnad.

Písemné dotazy na toto téma však Martin Zelený také nezodpověděl.

Mluvčí Strnadovy skupiny Czechoslovak Group (CSG) se odpovědi na dotaz, zda za firmou SPV Knovíz ve skutečnosti stojí Strnad, vyhnul. Pouze zdůraznil, že společnost nepatří do skupiny CSG.

„Skupina CSG ani její vlastník nemá žádnou informaci o údajné transakci, kterou popisujete ve své otázce. Se skupinou CSG tedy nijak nesouvisí. Vzhledem k tomu, že se má týkat subjektů, které nejsou součástí skupiny CSG, tak nám na další vaše otázky nepřísluší odpovídat,“ reagoval na dotazy mluvčí Andrej Čírtek. A nepopřel ani to, že Zelený s Mařasem jsou obchodními partnery miliardáře.

Ač dle Mynářova majetkového přiznání poslala na jeho konto 25 milionů korun, nemá nyní SPV Knovíz žádné dohledatelné podnikání, nemovitý majetek, ale ani webové stránky či kontaktní údaje.

Zkratka SPV z názvu firmy obvykle znamená Special Purpose Vehicle. Tedy - přeloženo do češtiny - prostředek zvláštního určení. Takto označené firmy slouží jako jednorázová schránka na nějaký specifický projekt, často developerský.

Reportéři vypátrali, že právě takový cíl původně měla i SPV Knovíz, pak se ho ale vzdala výměnou za hotové peníze.

Firma SPV Knovíz vznikla teprve v roce 2019 vydělením z jiné společnosti (SPV KLB). Obě dvě v té době oficiálně ovládal už zmíněný Martin Zelený a do SPV Knovíz převedl tři pozemky u stejnojmenné obce na Kladensku. Šlo o zhruba dva hektary orné půdy.

Parcely, které získaly územní rozhodnutí k výstavbě domů, původně pocházely od firmy, kterou reprezentoval Jiří Mařas. Jeho firma Bazcom, která v minulosti opakovaně kooperovala se Strnadem, také společnost miliony korun úvěrovala.

Plánované rodinné domy na pozemcích ale SPV Knovíz nikdy nepostavila. V červnu 2021 - v době, kdy už čekala na vydání stavebního povolení - je prodala i s celým projektem úplně nové firmě Knovíz 22, kterou vlastní Pierre-Manuel Boels. Jde o podnikatele a manažera belgického původu, který žije v nedalekých Tuchoměřicích.

Kupní cena za tři pozemky byla 24,775 milionu korun. Témeř identická částka - 25 milionů korun - přistála podle přiznání o pár měsíců později na Mynářově kontě.

A od té doby už SPV Knovíz - jak plyne z katastru - nemá žádný nemovitý majetek.

Za co mohl kancléř Mynář v době výkonu funkce peníze od firmy dostat, není jasné.

Žádné dohledatelné vazby na SPV Knovíz nemá, a když mu Seznam Zprávy daly opakovaně příležitost, aby příběh s miliony vysvětlil, čas na odpověď pro redakci i pro veřejnost si nenašel. I když zprávu od reportérů se žádostí o odpovědi si přečetl.

V minulosti však Seznam Zprávy několikrát popsaly případy, kdy podle svědků využíval funkci vysoce postaveného hradního úředníka k lobbování ve prospěch některých podnikatelských skupin a projektů.

Desítku domů, jejichž prodejem může investici zhodnotit, nyní kousek od Prahy dokončuje zmíněný Belgičan Boels. Jak zjistil na místě reportér Seznam Zpráv, interiéry jsou už prakticky hotové, dělají se terénní úpravy.

Současný majitel tvrdí, že se společností SPV Knovíz a jejími vlastníky až do předloňské koupě žádné vztahy neměl. O investiční příležitosti se prý dozvěděl od „jednoho kamaráda“ a pozemky koupil, až když si ověřil, že je vše právně čisté.

„Jednal jsem za přítomnosti svého advokáta s panem Zeleným a přišel mi jako seriózní člověk,“ uvedl v rozhovoru Pierre-Manuel Boels. O možných vazbách firmy SPV Knovíz na kancléře Mynáře ani on dosud nikdy neslyšel.

Boels podle kupní smlouvy, kterou mají reportéři k dispozici, peníze skládal do advokátní úschovy Jana Nekoly. Nekola dlouhodobě pracuje pro zmíněného zbrojaře Strnada a zasedl i ve výboru pro audit celé jeho skupiny Czechoslovak Group.

Vztahy Miloše Zemana s rodinou Strnadů byly v jeho prezidentské éře dlouhodobě vřelé. Firmy z okruhu zbrojařů přispěly miliony korun na to, aby Zeman na Hradě usedl. Sponzorovaly totiž jeho prezidentskou kampaň.

Už mezi lety 2013 a 2014 také poslaly 3,5 milionu korun straně SPO, která v té době nesla přídomek Zemanovci. Spravovali ji Zemanovi nejbližší - Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.

Otce Michala Strnada Jaroslava prezident vyznamenal a také ho s sebou vzal do Číny, kde za zájmy zbrojaře lobboval. Zeman také navštívil jejich společnost Excalibur Army ve Šternberku nebo otevíral novou halu Strnadovy někdejší společnosti Dako-CZ v Třemošnici.

Czechoslovak Group zbrojaře Strnada také ovládá firmu Elton hodinářská, která Hradu dodávala hodinky do skladu darů. Zeman je pak rozdával prominentům, například šéfovi antimonopolního úřadu Petru Mlsnovi.