Článek
Letošního 3. února dostala právní sekce Ministerstva financí úkol: Napište, co si myslíte o miliardovém daru v bitcoinech, který chce přijmout ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) od odsouzeného programátora.
Odpověď právníků přišla o deset dní později. A jak v úterý napsaly Seznam Zprávy, jimž se podařilo kompletní utajovaný dokument získat, odpověď zněla jednoznačně: Programátor Tomáš Jiřikovský je nedůvěryhodný člověk a jeho bitcoiny nejspíš pocházejí ze zločinu.
Třístránkové vyjádření však zůstalo až do 25. března v rukou Filipa Bendy, šéfa kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Než se s ním Stanjura seznámil, Blažek už měl darovací smlouvu několik týdnů podepsanou.
Ředitel kabinetu Benda není ochotný vysvětlovat, proč svého šéfa Stanjuru s postojem právníků neseznámil co nejdříve. Benda, mimochodem bratr nejdéle sloužícího poslance ODS Marka Bendy, v úterý nezvedal mobil a neodpovídal ani na zprávy s žádostí o vyjádření, které si prokazatelně přečetl.
Stejně Benda nereagoval ani minulý týden, když deník Deník N zveřejnil, že kritické stanovisko úředníků (tehdy se ještě nevědělo, co přesně obsahuje) leželo bez povšimnutí téměř šest týdnů.
Jenže nyní je situace jiná: ze stanoviska právníků Ministerstva finance totiž jasně vyplývá, že před přijetím daru jednoznačně varovali.
„Osobu pana Jiřikovského nelze považovat za osobu důvěryhodnou. Kryptoměny, které má v úmyslu státu darovat, má ve své dispozici pouze na základě skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení nedokázaly jejich umístění na daných elektronických zařízeních detekovat,“ napsali mimo jiné po prostudování verdiktů soudů, po nichž Jiřikovský skončil v roce 2017 na pět let ve vězení za internetový prodej drog.
Tři stránky pochybností
O záměru vzít si od Jiřikovského bitciony v miliardové hodnotě informoval Ministerstvo financí 30. ledna ministr spravedlnosti Blažek. „Odesláno s vysokou prioritou,“ stojí v časové ose Ministerstva spravedlnosti.
Právě zmíněný Filip Benda, ředitel kabinetu ministra financí Stanjury, pak zadal 3. února interním právníkům, ať sepíší svůj názor.
Podle ověřených informací Seznam Zpráv pak 13. února odpoledne zaslala Martina Matejová, vrchní ředitelka právní sekce, Bendovi e-mail, v němž označila plánovanou transakci za problematickou. Přílohou pak byl třístránkový dokument, který předtím právní sekce ministerstva financí konzultovala i s Finančním analytickým úřadem zřízeným pro boj proti špinavým penězům.

Stanovisko právníků si objednal Filip Benda, šéf kabinetu ministra Zbyňka Stanjury. Ale pak s ním šest týdnů nic neudělal.
Ředitel ministrova kabinetu ovšem nepředal kritické stanovisko Stanjurovi, aby ten mohl Blažka varovat, ať si přijetí daru rozmyslí. Benda jej svému šéfovi - jak tedy tvrdí Stanjura - postoupil až 25. března. Tedy těsně předtím, než se Stanjura s Blažkem sešli a téma bitcoinů probrali.
Stanjura říká, že tehdy Blažkovi přetlumočil, že jde o rizikovou akci. Jenže v té době už bylo pozdě: 7. března totiž Blažkovi lidé podepsali s dárcem Jiřikovským smlouvu a převedli do majetku státu bitcoiny v miliardové hodnotě.
Analytici po vypuknutí kauzy odhalili, že bitcoiny přišly z takzvané virtuální peněženky dalšího nelegálního tržiště plného drog a zbraní, které zřejmě před lety také ovládal Jiřikovský.
Stanjura: Nebyl to úmysl
Stanjura minulý týden na jednání Sněmovny uznal, že měl informaci o pohledu ministerských právníků dostat na stůl dříve. „Ale prostě stalo se, nevidím v tom žádný úmysl,“ prohlásil Stanjura před týdnem na plénu Sněmovny. Vysvětloval zároveň, že je běžné, že dostává podklady pro schůzky - jakou byla ta s Blažkem - až den nebo dva před jednáním.
Samotný Blažek v úterý znovu zopakoval, že o varovném dopise nic nevěděl.
Množí se dotazy,co říkám na únorové varovné stanovisko MF k tehdy připravované darovací smlouvě.Odpověď je jednoduchá.Nemohu se nijak vyjádřit k textu, který nemám a nikdy jsem neměl k dispozici.
— Pavel Blažek (@blazek_p) June 24, 2025
Právníci Ministerstva financí v únorovém stanovisku například píší, že Jiřikovský se přes dar může pokoušet „legalizovat“ bitciony získané trestnou činností. Jiřikovský se po propuštění z vězení soudil, aby mu policie vrátila zabavené počítače. Dnes se už ví, že v nich měl přístupy k bitcoinům nejasného původu. Policie měla vážné podezření, že pocházejí z vytunelovaného tržiště - jen to Jiřikovskému nemohla dokázat, protože počítače nedokázala rozšifrovat.
Podle rozhodnutí soudů mu nakonec musela policie zkraje letošního roku techniku vrátit. Jiřikovský ji odblokoval (do té doby přitom tvrdil, že hesla zapomněl), a otevřel si tím cestu k minimálně třem miliardám uloženým ve virtuální peněžence. Předtím nabídl miliardu Blažkovu ministerstvu coby dar.
„V této situaci, kdy existuje výše než vysoká pravděpodobnost, že nabízená kryptoměna je tou, kterou nebylo možno v trestním řízení dohledat, má odbor Právní služby za to, že je také založen důvod, pro který je možno dar odmítnout, aniž by došlo k porušení zásad hospodaření s majetkem státu,“ doporučili právníci Ministerstva financí ve zmíněném stanovisku vypracovaném pro Stanjuru.
Policisté případ prošetřují mimo jiné pro podezření z praní peněz a zneužití pravomoci. Mají za to, že se Jiřikovský pokusil „vyčistit“ náhle objevené bitcoiny právě přes darovací smlouvu se státem. Tím, že ministerstvu věnuje miliardu, a poté bude o zbylých dvou tvrdit: nemohou pocházet z černých zdrojů, když si tyto peníze ode mě bere i český stát.
Jiřikovský se navíc v dubnu skutečně pokusil v kryptosměnárně vyměnit bitcoiny za 120 milionů. Směnárna to však nahlásila jako podezřelý obchod, protože dohledala, že virtuální měna pochází z peněženky spojené s nelegálním tržištěm. Převod bitcoinů tak byl zablokován a Finančně analytický útvar (FAÚ) podal ve věci trestní oznámení.