Hlavní obsah

Poslanci uvěřili Koudelkovi. Ale proč BIS držela důkazy, se nevysvětlilo

Foto: Jakub Stadler / MAFRA / Profimedia', Profimedia.cz

Ředitel BIS Michal Koudelka. Přišel a poslanci mu uvěřili.

BIS v dubnu 2021 v reálném čase sledovala předávání údajných úplatků mířících k ministrovi zemědělství. Ale policii o tom řekla až za osm měsíců. Proč? Na to dosud nikdo neodpověděl.

Článek

Poslanci komise pro kontrolu BIS sice tento týden oficiálně zaštítili kontrarozvědku před podezřením, že zamlčovala před policií svá průkazná zjištění o korupci u tehdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana, postup BIS v tomto případu však přesto zůstává neobjasněn.

Jak napsaly Seznam Zprávy, zpravodajci z BIS v dubnu 2021 v reálném čase sledovali, jak se předávají úplatky za zakázky na Tomanově ministerstvu. BIS však tyto informace předala policii až po osmi měsících, což je podle zdrojů z policie důvodem, proč v tomto případu není dosud nikdo obviněn a vyšetřování hlavních organizátorů míří do ztracena.

Policie sice v březnu 2021 prohledala kanceláře na ministerstvu a byla i ve vile Miroslava Tomana, ale důkazy potřebné k zahájení trestního stíhání nenalezla. A ty, které získala BIS, ale 8 měsíců o nich mlčela, není možné podle zákona v trestním řízení použít.

Proč kontrarozvědka svá zjištění o předávání úplatků zadržela, byly hlavní otázky, které se poslanci podle prvních reakcí na odhalení Seznam Zpráv chystali položit řediteli BIS Michalu Koudelkovi.

Výsledek jejich dotazů na novopečeného generála je však ten, že postup BIS v kauze kolem Miroslava Tomana posvětili. Řediteli BIS uvěřili i to, že kontrarozvědka předala policii informace k vyšetřování včas.

„Už od roku 2020 informovala (kontrarozvědka) orgány činné v trestním řízení, Vrchní státní zastupitelství, NBÚ, NCOZ a dotčené členy vlády,“ uvedli poslanci v usnesení, které podepsal šéf komise Pavel Bělobrádek. S tím, že „BIS postupovala standardně, dle zákona“.

Foto: Seznam Zprávy, Seznam Zprávy

Závěry komise pro kontrolu BIS.

Klíčovou otázkou však navzdory závěrům komise je to, kdy a co přesně tajná služba na VSZ poslala.

Mluvčí BIS Ladislav Šticha na to redakci opakovaně odmítl odpovědět konkrétně. Nevysvětlil to, když ho poprvé redakce konfrontovala se svými zjištěními, a poté co jeho nadřízený generál Koudelka absolvoval jednání s poslanci, poslal mluvčí jenom stručně stanovisko. „Stálá komise pro kontrolu BIS projednala nepravdivá obvinění na adresu BIS v případu korupce na Mze a v usnesení jasně konstatovala, že služba postupovala podle zákona a nepochybila. BIS nemá důvod doplňovat žádný další komentář,“ napsal Šticha.

Seznam Zprávy však od zdrojů z policie, kteří celý případ detailně znají, zjistily, že od BIS skutečně v roce 2020 jakási informace přišla – jak také uvádí komise.

„V roce 2020 přišla informace od BIS přes státní zastupitelství, ale týkala se jiné věci. Tu jsme prověřili a odložili,“ říká zdroj, který je s průběhem vyšetřování obeznámen. „Informace ke korupci kolem ministra Tomana dali až v prosinci roku 2021, pak jsme hned začali konat,“ trvá navzdory závěrům poslanecké komise na svém.

A obdobně mluví i zdroj ze státního zastupitelství. „To podání v roce 2020 bylo povšechné, týkalo se jiných firem,“ upozorňuje státní zaměstnanec obeznámený s případem.

Že podání kontrarozvědky z roku 2020 nemohlo být konkrétní, vyplývá i ze sledu událostí, jak jej zachytila sama BIS. Přišlo totiž ještě před říjnem.

„Nejpozději v říjnu 2020 vzniklo uzavřené společenství lidí zaměřené na soustavné páchání trestné činnosti, způsobení škody třetím osobám a k vlastnímu obohacení,“ píše se v úředním dokumentu, který obsahuje informace BIS.

Údajné uplácení – jako opět plyne z podkladů BIS předaných policii – bylo zachyceno až v dubnu 2021. A jak vyplývá z interních dokumentů, další podání pak BIS učinila vyšetřujícím úřadům až těsně před koncem tehdejší Babišovy vlády, jejímž byl ministr Toman členem. V době, kdy si už tento ministr zastupující ve vládě ČSSD vystěhovával ministerskou kancelář.

Připomeňme také, že policie i státní zastupitelství jsou také vázány zákonem, a pokud by se skutečně dozvěděly relevantní informace o korupčním jednání už v roce 2020, musely by konat. Pokud ne, dopustily by se zneužití pravomoci.

Přestože redakce oslovila jak policii, tak Vrchní státní zastupitelství s dotazem, zda je tvrzení zpravodajské služby pravdivé, potvrdit informace zdrojů o postupu BIS oficiálně, není možné.

Ani jedna z institucí nechce reagovat, protože běží neveřejná část trestního řízení.

„Vzhledem k probíhajícímu prověřování se k vašim otázkám vyjadřovat nebudeme,“ napsal v SMS zprávě mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

„Vrchní státní zastupitelství v Praze se zásadně k typu otázek, které jste položil, nevyjadřuje a ani vyjádřit nemůže,“ reagoval podobně Zdeněk Štěpánek z VSZ.

Na podrobnosti pak neodpovídají ani poslanci, kteří se – alespoň podle dřívějších prohlášení – ředitele BIS na postup kontrarozvědky ptali.

„Jednání bylo tajné,“ odbyl však otázky redakce předseda komise Pavel Bělobrádek.

A další člen komise, pirátský poslanec Jakub Michálek, byl jen o trochu sdílnější. „BIS informovala včas orgány činné v trestním řízení, zejména Vrchní státní zastupitelství,“ dodal Michálek.

Ani on ale nevysvětlil, zda poslanci skutečně viděli konkrétní zprávy BIS a jejich obsah.

Doporučované