Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Policisté vznesli obvinění v další velké restituční kauze, v níž jde o státní pozemky ve stamilionových hodnotách.
Jde o případ kolem restituenta Bohumila Dvořáčka, jehož rodina přišla za komunismu o rozlehlá pole v Praze a který za ně před několika lety získal jako náhradu od státu jiné lukrativní parcely.
Ty pak skončily ve vlastnictví neprůhledných firem registrovaných na Kypru. Firmy za ně zaplatily Bohumilu Dvořáčkovi sedm milionů, podle policie však byla jejich cena mnohonásobně vyšší.
Podle zjištění Seznam Zpráv od dvou důvěryhodných zdrojů začali detektivové v kauze stíhat advokáta Jana Šafru. Jeho obvinění potvrdila i Česká advokátní komora, jíž musí advokáti povinně každý takový konflikt se zákonem hlásit.
Stíhání jednoho nejmenovaného člověka potvrdil Seznam Zprávám také žalobce Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Konkrétně pro trestný čin pro porušení povinnosti při správě cizího majetku - se sazbou až osm let kvůli velké škodě, která podle obvinění zločinem vznikla.
Seznam Zprávy se pokoušely získat vyjádření Jana Šafry, ale marně. Jeho asistentka řekla, že má advokát jednání – ale že mu předá vzkaz. Jan Šafra se však celý následující týden neozval. A na dotazy nereagoval ani jeho obhájce Vlastimil Rampula.
Nevěděl, co prodává
Z dostupných informací není přesně jasné, z čeho konkrétně vyšetřovatelé advokáta podezírají. Státní zástupce to neupřesnil s tím, že další informace není možné k věci poskytnout. Představenstvo advokátní komory podle mluvčí Ivy Chaloupkové nepozastavilo kvůli obvinění Janu Šafrovi výkon advokátní činnosti.
Příběh restituenta Dvořáčka, který před třemi lety zemřel, a advokátova role v něm jsou však známé.
Server iRozhlas v roce 2020 napsal, že Bohumil Dvořáček usiloval o odškodnění za parcely, jež patřily jeho předkům - dnes na nich stojí část sídliště Jižní Město. Podle zákona - tak jako mnoho jiných restituentů - obdržel od státu takzvané restituční nároky a s nimi se ucházel o náhradní státní parcely.
Nakonec s pomocí soudních žalob vymohl na státu soubor pozemků ležících například v okrajových částech Prahy a vesnicích na hranicích hlavního města. Další pak v Peci pod Sněžkou, ve Vrchlabí nebo ve Velké Úpě v Krkonoších.
Celkem šlo o 46 hektarů, jejichž tržní hodnota činí zhruba 300 milionů. Bohumil Dvořáček však, jak potvrdil iRozhlasu, dostal pouze zmíněných sedm milionů.
Pozemky, o jejichž skutečné ceně neměl ponětí, prodal restituent a celoživotní řidič kamionu firmě zaregistrované na Kypru - a to firmě s nedohledatelnými vlastníky.
V Česku ji zastupoval právě nyní stíhaný advokát Šafra.
Začalo to domovní prohlídkou
Před třemi lety policisté kauzu kolem Dvořáčkových restitucí odstartovali sérií domovních prohlídek - byli například u advokáta Jana Šťovíčka, kde hledali dokumenty vztahující se ke zmíněné kyperské firmě.
Jan Šťovíček i jeho bratr Petr Šťovíček, bývalý ředitel Státního pozemkového úřadu, který vypořádával restituce, totiž spolupracovali s právníkem, jenž restituenta Dvořáčka při jednání před úřady zastupoval.
Petr Šťovíček vedl úřad právě v době, kdy Bohumil Dvořáček náhradní státní pozemky získal. Už dříve řekl, že si na tuto restituci nepamatuje a nemá s ní nic společného.
Jeho bratr Jan Šťovíček nyní také prohlásil, že o aktuálním trestním případu nic neví. „Mě nikdo nekontaktoval a ani nevím, o čem ta kauza je,“ řekl.
Čí budou parcely za miliardy?
V mnoha věcech velmi podobný restituční případ, v němž však jde o pozemky za miliardy, se přitom u soudů řeší už tři roky.
Byli v něm obžalováni úředníci, kteří podle pravomocných rozsudků nedbale prověřili případ takzvaného Bečvářova velkostatku a dědicům po prvorepublikovém podnikateli přiřkli o třetinu víc náhradních parcel, než na kolik měli nárok.
Nyní se u soudů rozhoduje, jestli pozemky vrátí státu. Nebo zda zůstanou firmám, jimž je restituenti levně prodali. Tyto akciové společnosti založili mimo jiné pražští podnikatelé Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička.
