Rozhádaná univerzita. Hledá se 40 giga citlivých dat z pracovního e-mailu

Tak vyhrocené jednání akademiků tuzemské vysoké učení dlouho nepamatuje.

Kauza nabourání e-mailové schránky jednoho z nejcitovanějších českých vědců ve světě Radka Zbořila na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) již leží na stole policii. Mezitím se však vedení školy obává, co se děje s uniklými citlivými daty o velikosti 40 gigabytů a jak přísné sankce za to škole hrozí.

Reportér Seznam Zpráv se před několika dny zúčastnil vyostřeného jednání Akademického senátu Univerzity Palackého, na kterém se utkaly hlavní postavy celého případu. Ukázaly se tím kontury celé kauzy, kterou se zabývá i ministr školství.

Ve sporu jde ve zkratce o následující: chemik Zbořil vede u soudu spor s univerzitou o ušlou mzdu. Školu před soudem zastupuje děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Kubala. Ten je se Zbořilem v dlouholetém konfliktu kvůli vysokoškolskému ústavu s názvem Catrin, u jehož vzniku sehrál významnou roli právě Zbořil.

Situace se vyhrotila letos na konci září, kdy se zjistilo, že děkan Kubala soudu mezi důkazy předložil i několik Zbořilových e-mailů – se záměrem dokázat, proč dle něho nemá Zbořil na souzené peníze nárok. Ukázalo se, že Kubala si opatřil archiv Zbořilovy e-mailové schránky. Vedení univerzity podalo trestní oznámení a Kubala dostal výpověď. Děkan se proti tomu chce bránit žalobou.

Před několika dny kauzu řešil velký univerzitní senát, z jehož jednání vyplynulo, že účastníci sporu nedokážou nalézt smírčí řešení, a případ naopak eskaluje. Rektor pro své kroky – včetně vyhazovu děkana – získal podporu ministra školství.

„Můj postoj je celkem jasný. Těžko se mohu smířit s tím, že by mohl někdo zcela bezprecedentně zasahovat do soukromí jiných osob. Právní otázkou je, jakým způsobem lze na takové neetické a možná i protiprávní jednání reagovat,“ sdělil Seznam Zprávám ministr Vladimír Balaš (STAN).

Výkopu v projednání kauzy se na zasedání akademického senátu v historických prostorách rektorátu Univerzity Palackého zhostil rektor Martin Procházka.

Přítomným senátorům a hostům vysvětlil, že děkan Kubala dostal výpověď (v univerzitním prostředí ne příliš častý krok) kvůli neplnění povinností vzhledem k ochranně osobních údajů a závažnému poškození zájmů vysoké školy či fakulty.

Vedení univerzity rovněž vadí, že Kubala odmítá poskytnout informace o tom, jak se Zbořilovou elektronickou komunikací naložil. Panuje i nejistota, kde a jak je flash disk s daty zajištěný.

„Tyto skutečnosti se nutně promítnou i do odpovědnosti Univerzity Palackého, proto veškeré kroky, které činím, nejsou osobním jednáním vůči panu děkanovi, ale v zájmu Univerzity Palackého,“ uvedl před členy akademického senátu rektor Procházka.

Šéf univerzity během jednání přímo vyzval přítomného děkana Kubalu, aby nosič se Zbořilovým komunikačním archivem vrátil.

„Pane děkane, Martine, vrať ta data, vrať ty disky, bez toho se nepohneme dál. To je moje jediná prosba, v rámci univerzity toto potřebujeme mít vyřízené. Pokud nemáš důvěru ve mě jako rektora, tak se obrať na příslušné orgány. Ale prosím, ta data jsou majetkem univerzity, musí být vrácena,“ vyzval Procházka děkana Přírodovědecké fakulty.

K žádosti o vrácení disku s citlivými informacemi, kterou Kubala při jednání senátu nevyslyšel, se na jednání senátorů přidal prorektor Michal Malacka. „Jestli je někde nějaký datadisk, měl by být bezpečně uložen a zabezpečen,“ uvedl Malacka s upozorněním, že spor může ohrozit celou univerzitu.

K takovému apelu se nyní připojil i ministr školství. „Vůbec nechápu, jak je možné, že jsou tato data stále v držení pana Kubaly. Rozhodně si nemyslím, že by mu patřila, a dokonce se lze obávat, že by mohlo dojít k jejich zneužití,“ řekl Seznam Zprávám ministr Balaš.

Šéf školství podotkl, že kauza dala ministerstvu podnět k zamyšlení se nad možnou revizí vztahu akademických senátů a rektorů. „Vnímám jako problematické, že rektor, který nese odpovědnost za chod školy, nemá adekvátní nástroje, jak efektivně řídit školu. Kromě toho by bylo vhodné zaměřit se důkladněji na vyjasnění vztahu zákoníku práce a vysokoškolského zákona,“ dodal ministr Balaš.

To, jak problematická pro univerzitu kauza může být, senátorům vykreslil samotný Zbořil, který se jednání akademiků rovněž zúčastnil. Uvedl, že děkan vnikl do jeho e-mailové schránky v době, kdy nebyl jeho přímým nadřízeným, navíc podle Zbořila děkan nedisponoval pověřením Univerzity Palackého zastupovat školu v daném soudním sporu.

„Soudní spor mi nečiní žádnou radost. Vedu jej proto, že jsem měl pocit, že dochází k systematickému zásahu do mých osobnostních práv, k bossingu a šikaně,“ vyjádřil se k soudnímu sporu s univerzitou.

„Co mě trápí nejvíc – kde jsou ta data? Co s nimi je? Je to 40 giga dat. Jsou tam desítky tisíc e-mailů, včetně třetích stran – firem, grantových agentur, spousta duševního vlastnictví, know-how. V tomto okamžiku nikdo neví, kde ta data jsou. Nikdy jsem si nedokázal představit, že v roce 2022 budeme v situaci, kdy nemám šanci zjistit, kde je má pošta, co se s ní děje, jak se s ní nakládá,“ uvedl před senátory třetí nejcitovanější český vědec v zahraničí.

Vedení Univerzity Palackého nyní zjišťuje, jak citlivý a závažný únik dat je. Kauzu již oznámilo Úřadu pro ochranu osobních údajů a šetří, kdo a jakým způsobem se na daném skutkovém stavu podílel.

Mluvčí univerzity Egon Havrlant Seznam Zprávám rovněž potvrdil, že univerzita proti Kubalovi podala trestní oznámení, další kroky vyšetřovatelů ale nechtěla škola komentovat.

Děkan Martin Kubala si o archiv e-mailové schránky Radka Zbořila požádal v lednu 2021 – a to u vedení univerzity. Požadavek řešila prorektorka pro legislativu a organizaci Zdenka Papoušková, pro niž je spor velice choulostivý – je totiž právničkou a bývalou děkankou Právnické fakulty.

Papoušková se nyní na jednání akademického senátu hájila, že nebyl důvod Kubalově žádosti nevyhovět. Před senátory četla žádost děkana na ředitele Centra výpočetní techniky (CVT), ve které Kubala – vystupující v pozici zaměstnavatele – požádal o vytvoření archivu Zbořilova e-mailu.

Papoušková při promítání prezentace argumentovala, že fakulta má právo rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu ve věci týkající se fakulty – jako příklad zmínila nakládání s finančními prostředky a též oblast pracovně-právních vztahů.

Děkan Kubala na jednání akademiků rovněž vystoupil. Kauzu označil za účelovou dezinterpretaci s tím, že hájil zájmy univerzity. Akt výpovědi označil za zmatečný, kroky rektora popsal jako nelegální a oznámil, že se bude hájit právně.

„Chtěl bych prohlásit, že jsem nikdy nečetl žádné soukromé e-maily. Požádal jsem pouze o přístup k archivu pracovních e-mailů bývalého zaměstnance Přírodovědecké fakulty poté, co byl jeho pracovní poměr ukončený výpovědí. A to výhradně v souvislosti s výjimečnou situací, kterou představují žaloby, které tento zaměstnanec proti univerzitě podal. Mohu zcela vyloučit, že by s mým souhlasem docházelo či dochází k jakémukoliv monitoringu zaměstnaneckých nebo studentských e-mailů,“ uvedl Kubala před akademickým senátem.

Potvrdil, že požádal o přístup k pracovnímu e-mailu Radka Zbořila, k čemuž získal souhlas od prorektorky Papouškové. Tím odmítl, že by šlo o hackerský útok. Na výzvu, aby disk odevzdal, nereagoval. „K žádnému úniku dat z mé strany nedošlo, pokud by tomu tak bylo, musel bych se stát obětí trestného činu, neboť všechna citlivá data mám řádně zabezpečená,“ uvedl pouze.

Hájí se, že svůj postup konzultuje s experty, včetně toho, jak se získanými daty zacházet. Na dotaz, proč univerzitě odmítá vydat disk s daty, odpověděl, že téma přesunů dat uvnitř univerzity považuje za interní záležitost školy a nebude ji veřejně komentovat.

„Mé kroky byly a jsou konzultovány s odborníky na problematiku GDPR, kteří veškerou práci s osobními údaji hodnotí jako v souladu s legislativou. Naopak za velice škodlivé pro Univerzitu Palackého považuji veřejná vystoupení a až dramatická vyjádření některých zástupců UP, kteří, ve snaze zdiskreditovat mou osobu, pouští do veřejného prostoru zavádějící a mnohdy nepravdivé informace, které budou mít nepochybně nedozírné důsledky pro reputaci celé UP,“ sdělil děkan Seznam Zprávám.

Během bezmála hodinu a půl trvající rozpravy akademického senátu nezaznívala jen kritika Kubaly, vystoupili i senátoři, kteří se děkana zastali. Zejména s ohledem na jeho konec v čele fakulty.

Místopředsedkyně senátu Irena Smolová kritizovala, že vedení univerzity případ veřejně komunikovalo. „Připojuji se k tomu, že došlo velmi zásadně k narušení osobnostních práv pana děkana. V mediálním prostoru se objevila informace, že si pan děkan čte e-maily zaměstnanců. Fakt mě mrzelo, že nikdo k tomu z vedení univerzity nedal vyjádření, že to tak není,“ zastala se svého děkana Irena Smolová z Přírodovědecké fakulty.

S takovým pohledem na případ nesouhlasil člen senátu a známý politolog Tomáš Lebeda. Nechápal, jak se vůbec mohlo stát, že děkan fakulty dostal k dispozici několikaletou komunikaci chemika Zbořila.

„Jako zaměstnance mě nejvíc znepokojuje, že když se dostanu do sporu se svým zaměstnavatelem, tak v tu chvíli moje pošta není v bezpečí a může být kdykoliv použita proti mně,“ uvedl Lebeda.

Dodal, že jej znepokojuje, že Kubala se dostal k poště v době, kdy probíhalo citlivé oddělování ústavu Catrin od Přírodovědecké fakulty. Dodnes nebylo například vyřešeno, jak se mezi fakultu a vědecký ústav rozdělí majetek v hodnotě zhruba 600 milionů korun.

„Jedna strana sporu se dostane k obrovskému množství komunikace druhé strany sporu a nikdo o tom neví. To mi přijde děsivé. Pokud tu zaznívá interpretace, že to je právně v pořádku, toho se dost děsím a zvažuji, jestli tady chci pracovat,“ uvedl politolog.

Vstupování do soukromé e-mailové komunikace ostře odsoudil i děkan olomoucké Filozofické fakulty Jan Stejskal.

„Mě se to osobně dotýká. Když jsem byl za komunismu teenager, dopisoval jsem si s francouzskou kamarádkou. Naivně jsem jí otevřeně psal, co jsem neměl. Tím jsem na mé rodiče přivolal hnusnou estébáckou domovní prohlídku. Moje pošta byla otevírána. Z těchto praktik je mi nanic,“ uvedl děkan.