Čtyři linie Babišovy obrany. Nejprve rodina, pak útoky na soudkyni

Babiš své projevy přednesl postupně v roce 2017 (před volbami), 2018, 2022 a 2026, jelikož příslušné orgány musí žádat o vydání poslance opakovaně s každým novým volebním obdobím. Ve všech případech kromě letošního Babiše Sněmovna vydala.

Zajímavé jsou už jen jeho postoje k vydání. Zatímco v roce 2017 se jasně vyslovoval pro své vydání, v roce 2018 byl jeho postoj ambivalentní, v roce 2022 argumentoval spíše proti svému vydání a konečně v roce 2026 otevřeně vyzval poslance, aby jej nevydali.

Rozdíl v těchto vyjádřeních tkví především v tom, jak se kauza vyvíjela. Zatímco ještě v roce 2019 to vypadalo, že celý soudní příběh Čapího hnízda zastaví státní zástupce Jaroslav Šaroch, od té chvíle se situace pro současného premiéra začala komplikovat.

Nejprve stíhání obnovil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Poté, na začátku roku 2023, Městský soud v Praze Babiše osvobodil, aby hned následně Vrchní soud rozsudek zrušil a poslal k novému projednání. Po dalším osvobozujícím rozsudku pražského městského soudu a dalším odmítnutí tohoto rozsudku vrchním soudem nyní čelí stíhání pouze někdejší Babišova spolupracovnice a současná europoslankyně Jana Nagyová, kterou Evropský parlament před časem ke stíhání vydal. Babiš se naproti tomu nevydáním Sněmovnou nadcházejícímu rozsudku vyhne.

Co tedy postupně během let zaznělo v jeho proslovech k poslancům?

Leitmotivy všech projevů i konkrétní věci, které Andrej Babiš zmiňoval, se celkem výrazně lišily podle kontextu, ve kterém byl projev přednesen. Podle klíčových slov lze vysledovat, na koho měl premiér v souvislosti s Čapím hnízdem spadeno v různých fázích průběhu kauzy.

V roce 2017 se Babiš v projevu nejvíc věnoval stížnostem na vyšetřování kauzy policií a státním zastupitelstvím, konkrétně útočil na policistu Pavla Nevtípila a státní zástupkyni Dagmar Máchovou – na oba mimo jiné ve spojitosti s údajně účelovým vyšetřováním podnikatele Vladimíra Sitty mladšího v kauze údajného tunelování firmy Neograph. Dodejme, že soud skutečně o pět let později přiřkl Sittovi za neoprávněné stíhání odškodné 600 tisíc korun.

Ze stylistického hlediska byl tento projev jazykově nejjednodušší, respektive nejčitelnější (což značí kratší slova a věty než v ostatních projevech). Zajímavé také je, že si v tomto proslovu Babiš nejvíc přivlastňoval věci, tedy často používal zájmena můj a svůj, především pak v sousloví moje rodina, což v následujících projevech dělal o poznání méně. Mimochodem, argument rodinou Babiš používal téměř výhradně jen v prvních dvou projevech, v pozdějších řečech ji zmiňoval velmi marginálně.

Druhý projev, který Babiš pronesl po vítězných volbách o několik měsíců později, se nesl v podobném duchu, tedy byl namířený proti „účelovému“ trestnímu stíhání, zde už ale útočil úplně jiným směrem. V tomto projevu Babiš celkem dvaašedesátkrát zmínil OLAF, tedy Evropský úřad pro boj proti podvodům, který tehdy publikoval o Čapím hnízdě komplexní zprávu. Tím z tohoto slova udělal suverénně nejzmiňovanější entitu ve všech projevech – překonalo dokonce Čapí hnízdo (celkem 56×) i zmínky slova Babiš (celkem 32×).

Byl to také jediný proslov, v němž Babiš zmínil společnost Imoba, která vlastní Čapí hnízdo, a společnost Agrofert. Stejně tak pouze tady jmenoval svoji dlouholetou pravou ruku Jaroslava Faltýnka, který byl v té době obžalován také, nebo například bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, na níž demonstroval, jak v Česku funguje údajná „mafie“.

Mafii zde Babiš zmiňoval relativně často, stejně jako to, že něco „probíhá na objednávku“. Podle tohoto premiérova projevu si někdo objednal jeho trestní stíhání, podle pozdějšího projevu (v roce 2026) pak soudní znalci psali na objednávku posudky. Je to každopádně pravidelně se objevující argumentační linie.

Proslov z roku 2018 byl také suverénně nejvíc negativní, tedy obsahoval nejvíc negativních hodnotících slov oproti málo pozitivním.

Projev v roce 2022 byl nejkratší a nejméně konkrétní, zmiňoval nejméně konkrétních osob a organizací. Připomeňme, že tato řeč byla pronesena ve chvíli, kdy hnutí ANO po prohraných volbách skončilo v opozici a matematicky nemělo šanci odhlasovat nevydání svého předsedy.

Spíše než na útoky na konkrétní osoby a instituce se v tomto roce soustředil Babiš na popis různých minulých událostí ze svého pohledu. Zmiňoval například vyhrané soudy na Slovensku ohledně svého působení ve Státní bezpečnosti, což byl zároveň jediný proslov, ve kterém StB zmínil. Ze stylového hlediska šlo o projev, který byl ze všech nejsložitější – obsahoval delší věty a komplexnější slova.

A ještě dvě drobné zajímavosti: v tomto projevu Babiš nikdy neoznačil Čapí hnízdo jako kauzu jako v jiných projevech, ale pouze jako pseudokauzu. A právě tento projev byl jediný, v němž Babiš na závěr neslíbil, že bude bojovat (za cokoliv).

Před shrnutím letošního projevu připomeňme, v jaké situaci se nyní Babiš nachází. Když Vrchní soud v Praze po opětovném odvolání státního zástupce podruhé vrátil kauzu k projednání soudu nižší instance, zavázal Městský soud svým právním názorem. Jinými slovy, pokud se nenajdou nové důkazy, je velmi pravděpodobné, že by byl Andrej Babiš odsouzen. Protože ho ale Sněmovna imunity nezbavila, bude nyní před soudem stát pouze spoluobžalovaná Jana Nagyová.

Právě dění u soudů se v letošním proslovu zrcadlilo nejvíce. Kritiku policie i dalších vyšetřovacích orgánů Babiš zcela opustil, místo toho útočil na vrchní soud a jeho soudkyni Evu Brázdilovou (zmíněna 8×), bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana (zmíněn 11×), dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha (zmíněn 2×) a soudního znalce Vítězslava Hálka (zmíněn 7×). Hálek byl ostatně i tím, koho Babiš tentokrát obvinil z „práce na [něčí] objednávku“.

Mnohem častěji než dříve Babiš zmiňoval i opoziční politiky. Nejčastějšími terči byli Vít Rakušan, Pavel Blažek, Jiří Pospíšil a pražský primátor Bohuslav Svoboda – jejich sjednocujícím prvkem byly údajné korupční kauzy, které jim Babiš přisuzoval. A každého zmínil alespoň pětkrát.

Svou porci pozornosti v projevu tentokrát dostala i média, konkrétně Česká televize, Seznam Zprávy, Novinky a Aktuálně. Pokud se podíváme hlouběji do projevu, můžeme vyčíst, že všechny tyto osoby a organizace jsou vykreslovány jako jakési nepojmenované „oni“, zatímco Babiš a spoluobčané jsou pak „my“, kteří druhou stranu již několikrát porazili. I to je argumentační postup, který premiér používá velmi často; v tomto projevu ale byla skupina „oni“ poprvé takto početná.

Nicméně v některých drobnostech měly přeci jen projevy i něco společného. Nejvýznamnějším spojujícím prvkem všech Babišových projevů je nepřekvapivě Čapí hnízdo. Tři další motivy, které se objevily ve všech verzích, jsou pak už jen sám Andrej Babiš, hnutí ANO a bývalý středočeský hejtman a současný poslanec za ODS Petr Bendl. Toho Babiš zmínil v každém projevu právě jednou, a to jako člověka, který o dotaci věděl a rozhodoval. Jen těsně se do tohoto výběru neprobojoval Miroslav Kalousek, kterého Babiš opomněl jedinkrát – v roce 2018.

Na nejčastější osoby a organizace, které Babiš v jednotlivých letech explicitně jmenoval, se můžete podívat v této tabulce: