Hlavní obsah

Místo Entropy Česko v Bruselu představí hru s českou vlajkou

Foto: ČTK

Entropa na budově Evropské rady v Bruselu během českého předsednictví v roce 2009. Archivní foto.

Reklama

3. 5. 18:25

Při prvním českém předsednictví Evropské unii v roce 2009 Česko šokovalo starý kontinent výtvarnou plastikou Entropa, která drsně ztvárňovala stereotypy zemí sedmadvacítky.

Článek

Evropa je v těchto dnech napnutá, zda Češi – až se v červenci postaví do čela EU – nehodlají svým „kulturním zásekem“ v Bruselu zase překvapit. Každá předsednická země se v unijní metropoli představuje uměleckými instalacemi, jejichž cílem je posílit vlastní image.

Česko, letos plnoletý člen euroklubu, tentokrát zvolí dospěle smířlivější tón. Zatímco v roce 2009 si výtvarník David Černý pro Entropu vymyslel evropské umělce, kteří měli na jeho plastice spolupracovat, letošní venkovní instalace z variací vlajek „Imagine Me“ vytvoří čeští výtvarníci opravdu se svými kolegy z EU.

Ostřejší moment díla bude zřejmě jeden: účast umělce z Ukrajiny. Právě další sbližování Kyjeva s Bruselem bude jedním z motivů českého předsednictví ve složitém roce 2022. Zejména mezi západními partnery ale tento lobbing ze středu Evropy trochu naráží.

Na instalaci se bude podílet například jedna z nejprodávanějších českých umělkyň současnosti Lu Jindrák Skřivánková.

Pod českou vlajkou

Umělecká instalace se rozprostře po evropském srdci Bruselu, tedy v okolí náměstí Schuman, kde sídlí klíčové instituce Evropská rada a Evropská komise.

„Bude tam vlát řada vlajek od českých umělců a grafických designerů a jejich evropských protějšků. Čeští umělci budou zpodobňovat téma české vlajky, co pro ně dnes znamená. Jejich evropští kolegové budou vizuálně zpracovávat vzkaz pro Brusel v době českého předsednictví. Očekáváme, že tím vznikne umělecký dialog, který bude paralelní k dialogu politickému v těsném sousedství v unijních institucích,“ řekla Seznam Zprávám Jitka Pánek Jurková, šéfka Českého centra v Bruselu.

Centrum funguje jako kulturní ambasáda české diplomacie a během předsednictví bude v unijní metropoli pořádat také módní přehlídku mladých českých tvůrců či filmový festival v prestižní kulturní lokaci Bozar.

Vlajky budou v ulicích Bruselu nepřehlédnutelné – bude jich kolem dvacítky a budou mít rozměr 2,25 metru na metr a půl. Dovnitř budovy Evropské rady připravuje instalaci zase Úřad vlády, ta ale podle mluvčího ministra pro Evropu Mikuláše Beka ještě není hotová.

„Uměleckou instalaci v Radě EU má na starosti Národní galerie, ještě ale není finalizovaná smlouva. Budeme to prezentovat veřejnosti dohromady s Národní galerií. Nečekejte ale nic tak kontroverzního jako Entropa,“ uvedl mluvčí Marek Zeman pro Seznam Zprávy. Nejviditelnější v ulicích tak bude právě vlajkové „stromořadí“.

„Evropa úkolem“

Entropa, která například zpodobnila Bulharsko jako turecký záchod či Itálii přes fotbalisty kopulující s míčem, zůstala ale fenoménem. Její tvůrce David Černý v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že s blížícím se českým předsednickým reparátem se mu množí žádosti o rozhovor.

„Když teď po 13 letech má mít Česko znovu předsednictví, jediné, na co si zbytek Evropy vzpomíná z toho prvního pokusu, je paradoxně Entropa a ten idiot Klaus, který tehdy sundal vládu,“ tvrdí Černý.

Historicky první české předsednictví v roce 2009 se celkově tvářilo hodně sebevědomě – jeho mottem například bylo „Evropě to osladíme“. Pro letošní rok vybrala česká vláda mnohem úsečnější slogan, a to „Evropa jako úkol“. Tento konstruktivnější postoj bude ve finále dílo odrážet.

„Předsednictví se odehrává o třináct let později. Scéna – jak umělecká, tak politická – je dnes jiná, umělci pracují s jinými tématy. Na politické a umělecké rovině se potkáváme velmi akutně na tématu Ukrajina. Ta bude jedním ze stěžejních témat českého předsednictví,“ dodala Pánek Jurková.

Ženy v umění

Šéfka bruselského Českého centra nastínila i některá jména, která se na instalaci budou podílet. Jde například o tvůrkyni Lu Jindrák Skřivánkovou, která je podle časopis Forbes jednou z nejprodávanějších umělkyň současnosti.

„Už během studií na Akademii si vytvořila jasně rozpoznatelný rukopis charakteristický rozmáchlou gestickou malbou, odvážnou pastelovou barevností připomínající chování akvarelových barev a příležitostným kombinováním materiálů,“ píše se na jejím webu.

Dále půjde o finalistky Ceny Jindřicha Chalupeckého Danu Balážovou, Marii Štindlovou a Markétu Filipovou, které tvoří ve skupině Comunite Fresca. „Ke slovu“ se dostane i brněnská ilustrátorka a tvůrkyně komiksů Vendula Chalánková. Výběr ale ještě není finální, definitivní bude v polovině června.

České centrum, které spadá pod ministerstvo zahraničí, prý umělcům v jejich představivosti žádné limity nenastavilo. „Umělce v rámci zadání nikdy neomezujeme. Konkrétní umělecké vedení má na starosti kurátorka Tereza Porybná,“ dodala Pánek Jurková. Umělce ze zahraničí vybírá kurátorka ve spolupráci s evropskými kulturní institucemi.

Že jde o ženy, není náhoda. Pánek Jurková popsala, že se snaží prezentovat umění vyváženě tak, aby byly zastoupené ženy stejně jako muži. Ale v některých oborech to podle její zkušenosti není možné.

„Budeme dělat velký filmový festival, který poběží celý půlrok v Bozaru, a tam máme zatím jen mužské režiséry, protože ženy u nás celovečerní filmy točí jen výjimečně,“ řekla.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované