Hlavní obsah

Miliardy „vyhozené z vrtulníku“? Covidové dotace byly minimální, reagují firmy

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Jednou z nejpostiženějších oblastí ekonomiky je v době pandemie letecká doprava.

Reklama

15. 1. 11:50

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zkritizoval svého předchůdce Karla Havlíčka, že peníze na covidové kompenzace neúčelně rozhazoval. Podle největších příjemců byly ale dotace minimální, nicméně využité zcela účelně.

Článek

Jedním z nejpostiženějších odvětví ekonomiky se v době pandemie stala letecká doprava. Ztráty tuzemského dopravce Smartwings se šplhaly do miliard korun. Letos společnost čerpala z dotačního programu Covid – 2021 druhou nejvyšší částku, a to 45,6 milionu korun, jak vyplývá z přehledu, který Seznam Zprávy přinesly ve čtvrtek.

„Dotace, které společnost Smartwings mohla za celou dobu pandemie koronaviru čerpat, pokryly zhruba mzdové náklady na 14 dní za celé období nebo pro představu třeba 9denní stání letadel na letištní ploše. Vůbec se nebavíme o stamilionových fixních měsíčních nákladech, vyplývajících z leasingových smluv, které letecká společnost, bez ohledu na to, zda létá či ne, musí pokrýt,“ vysvětluje mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

A rozporuje tak pohled nového ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN), podle kterého se na pomoc s dopady covidové krize „vyhazovaly miliardy z helikoptéry“ a jen minimálně se bral ohled na to, jestli „skutečně pomohou těm, kteří to nejvíc potřebují“.

„Nevíme, co měl pan ministr konkrétně na mysli. Nám se s minimální pomocí státu podařilo zachránit 100 let budované odvětví letecké přepravy, což je v kontextu miliardových podpor států jejich leteckým přepravcům v době Covidu zcela unikátní,“ dodává Dufková. Společnost ale musela přistoupit k radikálním úsporným opatřením a propustit na šest stovek zaměstnanců.

Největší část prostředků z výzvy Covid – 2021 čerpalo Letiště Praha, podobně jako u Smartwings šlo o 45,6 milionu korun.

„Letecké odvětví je nadále jedním z nejvíce zasažených odvětví a prostředky čerpané z programů vypsaných MPO pomohly pokrýt část nákladů nutných pro zajištění provozu letiště,“ říká mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Společnosti, jejímž jediným akcionářem je stát, který zastupuje Ministerstvo financí, loni a předloni poklesl ve srovnání s rokem 2019 počet cestujících o téměř 80 procent. V roce 2020 se tak Letiště Praha propadlo do ztráty 1,9 miliardy korun. Podpora z MPO tak stačila na pokrytí pouze 4 procent této částky.

Nejde o jediné dotace

Ministerstvo průmyslu a obchodu není jediné, které nabízelo dotační programy na kompenzaci ztrát během covidu. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízelo populární program Antivirus, ze kterého šlo firmám dalších více než 50 miliard korun.

Že bylo odvětví letecké dopravy skutečně jedním z nejpostiženějších sektorů ekonomiky, dokládá i třetí největší příjemce pomoci – vyhledávač letenek Kiwi.com.

„Veškeré dotace, které jsme přijali, byly použity za účelem, pro který byly určeny – v našem případě šlo o podporu zaměstnanců a udržení vysoce kvalifikovaných profesionálů, bez kterých bychom dosud nejhorší krizi v travel-tech sektoru nezvládli,“ uvádí firma ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Dotace do zahraničí? Ne

I druhému dotačnímu titulu dominují velké firmy. Maximální částku 65 milionů korun z výzvy Covid – Nepokryté náklady čerpala společnost Lagardère Travel Retail, která provozuje například prodejny Relay nebo síť pekařství Mr. Baker, firma Bestsport z investiční skupiny PPF, která vlastní a provozuje O2 arenu, provozovatelé hotelů CPI Hotels a Orea Hotels, dopravci České aerolinie a Regiojet nebo síť kasin Paradise Casino Admiral.

Jedním ze dvou argumentů pro nevypisování dalších plošných kompenzací je podle nového vedení Ministerstva průmyslu a obchodu právě fakt, že největší žadatelé čerpali nejvíce prostředků. Ze zhruba 15 miliard vyplacených v obou programech získaly firmy uvedené v tabulkách v součtu asi desetinu celkové dotace.

„Obdržené dotace pro portfolio téměř 30 hotelů, které v České republice provozujeme, představují pouze jednotky procent oproti ztrátě tržeb za období, které nám neumožňovalo poskytovat naše služby,“ uvádí ale mluvčí CPI Hotels Jakub Velen.

Druhým argumentem proti plošným kompenzacím je podle Síkely vlastnická struktura příjemců.

„Připadá mi absurdní, jestli se z peněz daňových poplatníků České republiky kompenzují zisky společností, které zřejmě po valných hromadách, které proběhnou někdy v létě tohoto roku, odtečou někam do zahraničí,“ říká ministr průmyslu.

Do skupiny společností se zahraničním vlastníkem patří například síť prodejen s módou C&A, jejíž mateřská firma sídlí ve Švýcarsku. Kompenzace jí vystačila na polovinu nákladů na pronájem v prvních měsících loňského roku, kdy musely být prodejny uzavřeny.

„Dotace obecně nám pokryjí jen menší část ztráty v době uzavřených prodejen, větší část ztráty musí společníci uhradit ze zisku aktuálního a budoucího roku. Uzavírání prodejen má velmi negativní vliv na naše hospodaření a samozřejmě také na státní rozpočet, kdy chybí naše daňové odvody, například DPH z obratu,“ říká mluvčí C&A Hana Mayerová.

Podporu z Covid 2021 a Nepokryté náklady mohli dříve získat podnikatelé, kteří zaznamenali propad tržeb o 50 procent za rozhodné období ve srovnání se stejnou dobou loňského, nebo předloňského roku. Stát jim přispíval až na 60 procent nepokrytých nákladů, v případě COVID 2021 dostávali 500 korun na zaměstnance a den, minimální podpora přitom činila 1500 korun. Místo plošných kompenzací Ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna počítá maximálně s cílenou podporou, pokud bude nutná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované