Hlavní obsah

Fremr soudil lidi za emigraci, tvrdí senátoři. Na Ústavním soudu ho nechtějí

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Nominaci Roberta Fremra na ústavního soudce tento týden schválil Senát, prezident ho ale zatím nejmenoval.

Reklama

Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si senátoři Hilšer a Marvanová vykládají jako účast na politické kauze.

Článek

Přítomnost místopředsedy pražského Vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedl to v neděli server Echo24.

Nominaci bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Fremra na ústavního soudce ve středu schválil Senát. Pavel při projednávání jím navržených ústavních soudců v Senátu uvedl, že zatím nedostal žádná fakta prokazující, že Fremr jako soudce či člověk selhal.

Senátoři dosud poukazovali na kauzu Olšanských hřbitovů z roku 1988, v níž se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by ve věci rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Odmítl i to, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Hilšer v neděli na sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. „V době mezi lety 1983-85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován,“ doplnil.

Pro Echo24 Hilšer uvedl, že novou informaci o Fremrovi dostal od tří různých zdrojů, které považuje za důvěryhodné. „Dozvěděl jsem se ji v pátek. Společně se senátorkou Marvanovou Kordovou jsme napsali osobní dopis prezidentu republiky s touto informací včera (v sobotu) večer,“ dodal.

Fremr podle Hilšera rozsudky nad československými občany za odcestování do zahraničí podepisoval. „Lidé, kteří se tímto způsobem podíleli na komunistické nespravedlnosti, nemají být povyšováni do nejvyšších justičních funkcí. Uškodí to vnímání spravedlnosti v naší zemi,“ podotkl.

Kordová Marvanová uvedla, že informaci získala od historika Petra Blažka a dodatečně si ji ověřila v Archivu hlavního města Prahy. „(Prezident) prezentoval v Senátu, že kdyby se objevily nové skutečnosti, tak by samozřejmě třeba tu nominaci zvážil. Dle našeho názoru to jsou nové skutečnosti, pro mě to jsou zásadní skutečnosti,“ uvedla pro Echo24.cz.

„Respektuji, že jmenování ústavních soudců je pravomocí prezidenta, rozhodný krok činí prezident. Senát jenom vyslovuje souhlas,“ upozornila senátorka. Nechce tuto prezidentovu moc zpochybňovat, dodala.

Aktuální složení Ústavního soudu

Ústavní soud tvoří 15 soudců, kteří rozhodují v tříčlenných senátech nebo v plénu. Aby bylo plénum usnášeníschopné, je potřeba účasti deseti soudců.

Jednou z nejvýznamnějších pravomocí Ústavního soudu je rozhodování o návrzích na zrušení zákonů. K rozhodování o osudu zákonů je potřeba, aby soud měl nejméně 12 členů, ke zrušení normy je potřeba devíti hlasů. 

Složení Ústavního soudu po nominacích Petra Pavla je následující:

  • Radovan Suchánek, od 26. listopadu 2013 do 26. listopadu 2023
  • Jiří Zemánek, od 20. ledna 2014 do 20. ledna 2024
  • Vojtěch Šimíček, od 12. června 2014 do 12. června 2024
  • Tomáš Lichovník, od 19. června 2014 do 19. června 2024
  • David Uhlíř, od 10. prosince 2014 do 10. prosince 2024
  • Jaromír Jirsa, od 7. října 2015 do 7. října 2025
  • Josef Fiala, od 17. prosince 2015 do 17. prosince 2025
  • Pavel Šámal, od 20. února 2020 do 20. února 2030
  • Jan Svatoň, od 15. února 2023 do 15. února 2033
  • Josef Baxa, od 5. června 2023 do 5. června 2033
  • Jan Wintr, od 5. června 2023 do 5. června 2033
  • Daniela Zemanová, od 5. června 2023 do 5. června 2033
  • Kateřina Ronovská, od 4. srpna 2023 do 4. srpna 2033
  • Veronika Křesťanová, od 8. srpna 2023 do 8. srpna 2033
  • neobsazené místo

Reklama

Doporučované