Hlavní obsah

Glosa: Generál už není válečný štváč?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Petr Pavel hovoří s Emmanuelem Macronem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.

Reklama

Jako voják je zvyklý měnit strategii bitvy podle toho, jak se vyvíjí situace na válečném poli. Měl se ale nastávající prezident do třeskavých úvah vůbec pouštět?

Článek

Ještě před dvěma týdny zvolený prezident Petr Pavel vystupoval jako jestřáb. V rozhovoru pro francouzskou agenturou AFP řekl, že spojenci by měli při podpoře Ukrajiny projevit více odvahy. Navrhoval konkrétně, aby Západ poslal Kyjevu veškeré dostupné zbraně vyjma jaderného arzenálu.

Poražený finalista Andrej Babiš musel nadskočit: Vidíte, je to válečný štváč, já to říkal!

A teď najednou střih. Petr Pavel o uplynulém víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci přišel s jinou úvahou. V diskuzi prohlásil, zjednodušeně řečeno, že sama Ukrajina si musí říct, jakou cenu a jak dlouho ještě je ochotna dál platit za osvobození posledního metru okupovaného území a vyhnání posledního ruského vojáka.

Jinými slovy: Že vysněný cíl může trvat nekonečně dlouho a přinést naprosté vyčerpání země a také víc ztrát na životech, než společnost dokáže unést. Pavel vysvětluje, že sice chápe ukrajinské odhodlání přivést válku k úplnému konci, kdy jednou ruský prezident přijede do Kyjeva a na kolenou pronese omluvu. Ale to je podle něho ideální svět, v němž nežijeme. Míní, že Ukrajina by měla začít přemýšlet o „jiném výsledku války“.

Je to Pavlův obrat? Stala se z jestřába holubice? Vidíme známku poraženectví? Vyměkl snad a podobně jako francouzský prezident Macron volá po nějaké „exit strategy“ pro Rusko i Vladimira Putina osobně, protože po něm by mohl přijít ještě větší šílenec?

Vůbec ne. Petr Pavel si jen racionálně vyhodnotil situaci kolem rok trvající války. Patrně vychází ze dvou momentů.

Za prvé: Ačkoliv Západ hodně mluví o vojenské pomoci Ukrajině, ve skutečnosti posílá jen takové zbraně a v takovém množství, aby Rusko zas tak moc nenaštval. Klíčové stíhačky, po nichž Pavel nejvíc volá, nikdo není ochoten poskytnout. Výsledek vidíme: Ukrajinci jsou sice schopni se bránit, ale o masivní ofenzivě a rozsáhlém osvobození okupovaných území nemůže být řeč.

Tím se naplňuje i jeden z cílů Moskvy - dlouhý, bezvýsledný a vyčerpávající konflikt, který po všech stránkách rozvrátí Ukrajinu, aby o ní zájem Evropské unie a NATO opadl. A kromě toho, Západu bude nekonečná válka čím dál víc vadit.

A za druhé: Pavel nahlas řekl, že válka nemůže skončit zhroucením Ruska, čímž na mnichovské konferenci podráždil ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kulebu. Příští český prezident vychází z toho, že s vnitřně rozloženým Ruskem disponujícím jadernými zbraněmi, kde se mezi sebou perou regiony, mocenské kliky nebo i národy, by mohlo být ještě víc problémů.

A co je tedy Pavlem zmíněný „jiný výsledek“ války, když odhodlaní Ukrajinci jsou nabroušení a nic jiného než úplné osvobození a vyhnání posledního okupanta neberou? Ponechání Krymu Rusku? Nebo přihození Doněcké a Luhanské oblasti s tím, že rozdělení Ukrajiny nemusí být na věky? To už budoucí prezident neříká.

Pak je otázka, jestli se do třaskavých úvah měl, navíc ještě před svou inaugurací, pouštět. Zvlášť v momentě, kdy Západ zrovna demonstruje jednotu na jedné straně pozváním ukrajinského prezidenta Zelenského na summit do Bruselu a na straně druhé pondělní návštěvou amerického prezidenta Bidena v Kyjevě.

Každopádně vidíme generála Pavla, který je jako voják zvyklý měnit strategii bitvy podle toho, jak se vyvíjí situace na válečném poli. Když má za to, že padá cesta, kterou prosazoval, protože Západu chybí víc odvahy a není ochoten poskytnout zbraně k úplnému osvobození Ukrajiny, hledá i jiná řešení.

Reklama

Doporučované