Hlavní obsah

Kdo je vlastně pro a kdo proti? Poslanci se přeli o migrační pakt

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a šéf hnutí Andrej Babiš ve Sněmovně.

aktualizováno •

Když bylo Česko pro migrační pakt, opozice to kritizovala. Nyní, když vláda ohlásila, že se při hlasování zdržela, to opozice znovu kritizuje. Otočku chtěla opozice řešit na mimořádné schůzi Sněmovny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslanci z opozičních hnutí dnes chtěli na mimořádné schůzi projednat postoj české vlády k evropskému migračnímu paktu. K samotné schůzi ale nedošlo, neboť koaliční většina hlasovala proti.

Přesto se na téma migrace debatovalo přes čtyři hodiny během jednání o programu schůze.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém projevu vyjádřil obavu, že nelegální migrace Česko zničí, a uvedl, že se k paktu měli Češi vyjádřit v referendu. Proti migrační dohodě a možným kvótám se vyjádřil i předseda ANO Andrej Babiš.

Opoziční poslanci navrhovaný evropský migrační pakt kritizují od začátku. Česká republika se nakonec letos v únoru při hlasování o něm zdržela. Opozice chtěla na mimořádné schůzi slyšet vysvětlení. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (ANO) už minulý týden hovořila o „otočce o 180 stupňů“.

K závěru řečnění opozičních lídrů se dostal ke slovu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opozici řekl, že se s nimi shodne v tom, že Evropa od roku 2015 při řešení migrační krize tápe. „Shodneme se na tom, že je potřeba řešit migraci mimo hranice Evropské unie. To je základem budoucích konceptů řešení společné evropské migrační politiky. Současné řešení není ideální, ale domníváme se, že je to posun dobrým směrem ke hledání společného evropského řešení,“ uvedl Rakušan.

Vláda začátkem února prostřednictvím ministra dopravy Martina Kupky (ODS) na tiskové konferenci po jednání kabinetu nakonec oznámila, že se při hlasování o migračním paktu zdrží. Kupka tehdy vysvětlil, že „nová podoba návrhu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo při svém předsednictví v Radě EU“.

O migračním paktu s analytikem

„Ta dohoda jistě není dokonalá, je tam jistě spousta věcí, které by se daly zlepšit, ale je to poprvé, kdy se konečně ta debata pohne k nějakému řešení,“ říká v podcastu 5:59 analytik Viktor Daněk, který pracuje jako zástupce ředitele institutu Europeum.

„Neobsahuje sice povinné relokační kvóty, proti nimž Česko dlouhodobě vystupuje, takže nemáme důvod ho vetovat. Po jednání španělského předsednictví s Evropským parlamentem ale doznal změn, které podle našeho názoru snižují možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici. Opravdu účinná ochrana vnější hranice Unie je přitom podle mě v otázce nelegální migrace klíčová,“ vysvětlil už začátkem února ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že vláda pracuje na návrzích, které pakt doplní o další opatření mimo hranice EU.

„Vláda bere zpátečku“

Podle Schillerové tímto vláda bere zpátečku oproti tomu, co za svého předsednictví vyjednala. „Migrační pakt tak, jak ho připravilo a vyjednalo české předsednictví v čele s ministrem vnitra (Vítem) Rakušanem, je pozvánka pro nelegální migranty do Evropy,“ upozornila na předchozí variantu.

Odsouhlasenou variantu, na které se shodly členské země, ještě nejspíš v dubnu musí posvětit Evropský parlament.

Nová migrační a azylová pravidla zavádí povinnou solidaritu všech – státy budou přetíženým zemím pomáhat finančně, materiálně nebo tak, že přijmou část migrantů na své území.

„Vláda kroky migrace aktivně podporuje a nyní se jen zbaběle a alibisticky zbavila odpovědnosti. Povinnou solidaritu nebo povinné odvody ve výši až půl milionu korun ročně za každého odmítnutého migranta odmítáme,“ řekl před jednáním Sněmovny poslanec SPD Jiří Kobza.

Odsouhlasená pravidla by měla zefektivnit i vracení neúspěšných žadatelů o azyl nebo kontroly migrantů v Evropě.

Doporučované