Klempířův styl společnost rozděluje. Vládní voliči ho hodnotit nechtějí

Vláda Andreje Babiše se na základě programového prohlášení rozhodla změnit financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř proto připravil návrh zákona, podle kterého mají Česká televize a Český rozhlas dostávat peníze ze státního rozpočtu namísto koncesionářských poplatků.

Odpůrci tvrdí, že jde o snahu kabinetu získat nad těmito médii vliv. Lidé proti změně několikrát protestovali. S převedením financování pod státní rozpočet nesouhlasí také pracovníci ČT a ČRo, kteří kvůli tomu v červnu uspořádali výstražnou stávku.

Nespokojenost s působením Oty Klempíře na Ministerstvu kultury projevili i návštěvníci folklórního festivalu ve Strážnici. Ministra, který přišel událost tradičně zahájit, vypískali, on divákům na oplátku přes sociální sítě vzkázal, že jsou „v zajetí buranství“. S ohledem na aktuální náladu mezi lidmi se poté Klempíř rozhodl vynechat slavnostní zahájení Karlovarského filmového festivalu.

Podle průzkumu, který pro Seznam Zprávy exkluzivně připravila agentura STEM/MARK, se významná část voličů k ministru kultury staví neutrálně nebo jeho působení nedokáže posoudit (37 procent). „Pokud se ptáme na hodnocení politiků, kteří nejsou tolik vidět, hodnotí je většinou jen lidé, kteří se o politiku zajímají nadprůměrně,“ popsal analytik společnosti STEM/MARK Jan Burianec s tím, že do této skupiny patří asi třetina populace.

Lidé, kteří v loňských parlamentních volbách dali svůj hlas současné opozici, mají ohledně Klempíře jasno. Nejhorším možným stupněm, tedy „velmi nespokojen“, ministra zhodnotilo 59 procent z nich. Celkem daly nespokojenost s jeho působením najevo téměř tři čtvrtiny dotázaných voličů opozičních stran. Naopak pozitivní hodnocení ministru udělily pouze čtyři procenta z nich.

Za Klempířem pak stojí necelá třetina voličů vládních stran, negativně ho z tohoto tábora hodnotí 19 procent dotázaných. U téměř poloviny pak převládá nejistota a činnost šéfa resortu kultury nedokáží posoudit. Ještě více je tento postoj patrný u voličů stran, které se do Sněmovny neprobojovaly, neutrální hodnocení otázky zvolilo 51 procent z nich.

„Existuje poměrně silně zastoupená, umírněnější skupina voličů ANO, kteří se na ministra kultury dívají opatrněji, skeptičtěji. Mají problém s některými jeho kroky, mohlo jim vadit například jeho vystoupení na festivalu ve Strážnici,“ vysvětlil Burianec.

Společnost pak u Klempíře, podobně jako u jiných politiků Motoristů, může rozdělovat jeho konfrontační styl a silná slova. „Lidé tak ministra nevnímají jako garanta celospolečenského konsensu, což hledají spíše u prezidenta,“ popsal Burianec.

Z vládních voličů pak za Klempířem nestojí hlavně ti motorističtí. Největší podporu má ve voličích SPD. „Není to o tolik, ale je důležité, že i u voličů Motoristů zaznívají vůči ministru kultury kritické hlasy,“ doplnil Burianec. Vliv podle něj může mít také proměna skupiny, která Motoristy volila loni v září, oproti lidem, kteří by jim hlas dali nyní.

Mezi voliči opozičních stran jsou podle Buriance k ministrovi nejkritičtější podporovatelé koalice Spolu. „To je zároveň skupina, která se o politiku z voličů opozice zajímá nejvíce,“ dodal. Pozitivněji pak mezi všemi respondenty Klempíře hodnotili muži, lidé starší 60 let, osoby s nižším vzděláním či příjmem nebo voliči levice.

Ačkoliv Babišova vláda počítá od příštího roku s tím, že se veřejnoprávní média budou financovat ze státního rozpočtu, mezi tématy, která lidi nejvíc pálí, se situace kolem ČT a ČRo neobjevuje. Na prvních příčkách u všech voličů zůstaly od lednové první vlny průzkumu zdravotnictví, bydlení nebo drahota. Ty na škále důležitosti dotázaní v průměru hodnotili stupni přes 80 procent ze sta. Dění kolem médií dosáhlo jen 53 procent.

„Myslím si, že bude toto téma díky své aktuálnosti postupně na důležitosti nabývat. Uvidíme, jak naroste v dalších vlnách výzkumu,“ uvedl Burianec.

Otázka médií veřejné služby je však jednou z těch, ve které je výrazná polarizace mezi voliči vládních a opozičních stran. Pro podporovatele Babišova kabinetu není podstatná, na škále důležitosti jim přidělili pouze 39 procent. Podobného názoru jsou i voliči stran mimo Poslaneckou sněmovnu, kteří jej v průměru hodnotili 40 procenty.

Lidé, kteří volili strany současné opozice, jsou opačného názoru. Na jejich škále dosáhl průměr důležitosti veřejnoprávních médií 75 procent. U této skupiny tak předběhla i některá témata, která za podstatná považují vládní voliči. Ti například kategorii „drahota“ hodnotili 87 procenty, zatímco opoziční voliči jí přidělili „pouze“ 73 procent.

Z voličů vládních stran zajímají média veřejné služby nejvíce podporovatele Motoristů a nejméně naopak voliče SPD. „Voliči vlády daleko více řeší témata spojená s jejich finanční situací a domácí otázky, které se jich osobně dotýkají. U voličů opozice, kteří bývají lépe zajištění, pak stoupají ‚sekundární‘ témata, jako jsou zahraniční politika, životní prostředí nebo veřejnoprávní média,“ vysvětlil rozkol Burianec.

Změna způsobu financování veřejnoprávních médií je podle mediálních expertů hrozbou pro jejich nezávislost. Instituce by vedle toho také přišly o peníze. Česká televize by měla pobírat 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně než letos, Český rozhlas pak přibližně 2,06 miliardy korun. Tyto částky odpovídají příjmům z koncesionářských poplatků z let 2008-2024.