Hlavní obsah

Město přesunulo pamětní desku vojáka SSSR. Najednou je to špatně, zní kritika

Foto: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy

V Dobříši přesunuli pamětní desku rudoarmějce ze zámecké zahrady na místní hřbitov.

Reklama

Odejmutí čestného občanství Klementu Gottwaldovi, neúspěšné přejmenování ulice po agentovi tajné policie NKVD nebo přesunutí pamětní desky rudoarmějce. V Dobříši řeší jeden historický případ za druhým.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě začátkem srpna byla před zámkem středočeského města Dobříš v trávě pamětní deska připomínající úmrtí vojáka Rudé armády. Na desce nechybí rudá hvězda a je na ní napsáno, že rudoarmějec padl v květnu roku 1945 v boji proti fašismu a že šlo o hrdinu Sovětského svazu.

Vedení města se však rozhodlo pamětní desku přesunout. Dnes je na zámecké zahradě nově vysazená tráva a deska se nachází na nedalekém hřbitově. Podle starosty Dobříše Pavla Svobody (ODS) text na desce není pravdivý, protože voják nezemřel v boji, ale když vypadl z auta.

Reportér Seznam Zpráv oslovil místní, jak tuto změnu vnímají. Většina oslovených pochopení nemá, jako například trojice seniorů, kteří seděli na rozpáleném náměstí ve stínu na lavičce a v taškách před sebou měli lahvová piva. Pan Karel žije v Dobříši 45 let a pamětní deska měla podle něj zůstat u zámku.

V Dobříši přesunuli pamětní desku rudoarmějce:

+1

„Oni si mohou udělat, co chtějí, my to nevíme. Nic bych nepřesouval, je to historie. Měli by to zachovat,“ řekl reportérovi Seznam Zpráv.

Vedle něj sedí také muž v důchodu, který konec druhé světové války zažil na vlastní kůži.„Pamatuji si válku, když přišli Rusové v roce 1945. Když někomu dali sochu nebo něco, tak si ji zasloužil, a změní se režim a najednou je to špatně. To je jak ten Koněv v Praze,“ kritizuje senior přesun pamětní desky.

O přesunu desky rozhodli radní. U zámku byla od roku 1978 a podle starosty jde o vyrovnání se s historickým klišé. „Pamětní deska upozorňovala na to, že v tom místě padl nadporučík Saveljev, hrdina Sovětského svazu na konci druhé světové války. Pravda je taková, že on tam nepadl, tady se na konci druhé světové války nebojovalo. Rudá armáda sem přišla, až když byli všichni němečtí vojáci z Dobříše pryč,“ vysvětluje Svoboda.

Dodává, že deska je na seznamu pietních míst Ministerstva obrany, takže město muselo poslat žádost na resort. Po získání souhlasu došlo k přesunu.

Jen politické gesto, říká opozice

Opoziční zastupitel města Dobříš a poslanec Tomáš Helebrant (ANO) s přesunem desky nesouhlasí. Podle něj má město zásadnější problémy.

„Nejsem zrovna fanoušek okázalého bourání pomníků. Přijde mi to od vedení města jako poněkud zoufalá snaha svézt se na současné politické atmosféře. Byl bych ochotný to ještě pochopit, kdyby mělo vedení města nebo majitel pozemku s uvedeným prostorem nějaký zásadnější urbanistický záměr, což ovšem nemá. O tom, že jde jen o politické gesto za veřejné peníze, pak nejlépe svědčí to, že rozhodnutí padlo na neveřejném zasedání rady,“ kritizuje politik ANO.

Jak Helebrant dále upozorňuje, vloni město narazilo na odpor veřejnosti, když se pokoušelo přejmenovat ulici Plukovníka B. Petroviče. Minulý rok v ulici byly doplněny vysvětlující tabulky. Je na nich uvedeno, že se jednalo o sovětského partyzána vysazeného na Dobříšsku v březnu roku 1945. Ve skutečnosti šlo o agenta tajné policie NKVD a Petrovič bylo jeho krycí jméno.

„Jsem přesvědčený, že pojmenovat ulici po agentu NKVD v dnešní době nemá smysl. Toto téma se objevilo na zastupitelstvu na základě návrhu jednoho z dobříšských občanů, abychom tu ulici přejmenovali. Zastupitelé nakonec rozhodli i pod tíhou argumentů, že v té ulici bydlí asi 250 lidí, kteří by si museli měnit občanské průkazy, takže nakonec návrh na přejmenování neprošel,“ vysvětluje starosta.

V Dobříši se neúspěšně pokoušeli přejmenovat ulici po agentovi NKVD:

+2

„Byl to prý Rus a člen NKVD, co je na tom? Nechtěl jsem ulici přejmenovat, určitě ne. Musíte změnit občanky a tak dále. Žiju tady od roku 1969. Má to vliv na zlevnění potravin? Nemá,“ říká rozzlobeně reportérovi Seznam Zpráv pan Josef, který v ulici žije.

Po chvíli jde ulicí i paní Jiřina, která v Dobříši žije více než padesát let. O snahách přejmenovat ulici neví. To, že je pojmenována po agentovi NKVD, neřeší. „Nevadí mi to, co bylo, bylo. To už teď nezměníte. Padesát pět let to vydrželo a teď to budou napravovat? Ať napravují, co mají. Člověk musí jít s dobou, nemůže se pořád obracet zpět,“ myslí si obyvatelka Dobříše.

Foto: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy

Paní Jiřina žije v Dobříši více než 50 let.

„Když to chtěli předělat, proč to už neudělali dávno? Proč teď, když se to stalo s Ukrajinou. Mám manželku Ukrajinku, nesouhlasím s tím, co se tam děje. Byla druhá světová válka, část republiky Rusové osvobodili a nasazovali životy. Není to úplně spravedlivé,“ říká rodák z Dobříše pan Jaroslav, který v ulici zrovna venčil psa.

Přesunutí pamětní desky a snaha o přejmenování ulice v Dobříši nejsou jediné případy, které souvisejí s historií. V roce 2019 zastupitelé rozhodli o odejmutí čestného občanství komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi.

„Myslím, že to k té práci prostě neodmyslitelně patří. Že bychom měli být schopni se i na historické věci dívat kriticky a říci, tohle třeba ti naši předkové udělali, chápeme, proč to udělali, ale my s tím nesouhlasíme,“ dodává starosta Dobříše s tím, že s touto agendou při vstupu do funkce nepočítal.

Reklama

Doporučované