Článek
Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení.
Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.
„Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace stupnic platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru aktuálně nesouhlasí. Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2026 neobsahuje potřebné finanční prostředky k jejich zabezpečení,“ uvedlo Ministerstvo financí.
Podle něj by vláda měla projednávat navýšení tarifů v září spolu s rozpočtem. Známy budou v té době už statistické údaje jako průměrná hrubá mzda či loňský přepočtený počet zaměstnanců. Z nich se vychází při zákonném navýšení platů učitelů, soudců, státních zástupců či ústavních činitelů.
„Vláda ČR tak bude moci na základě všech v té době relevantních údajů zvolit své priority a rozhodnout o případné alokaci peněžních prostředků k zabezpečení valorizace stupnic platových tarifů, případně například rozhodnout o změně celé struktury tarifních stupnic,“ napsal resort financí.
V navrhovaném usnesení ke zvýšení platů vláda ukládá ministrovi financí zvednout proti letošku sumu na platy podle jednotlivých variant pro vybrané profese o 10, 12 či 14 procent, pro ostatní pak o šest, nebo o osm procent.
Ministerstva, úřady či samosprávy podporují většinou nejvyšší verzi růstu tarifů. Žádají na přidání ale peníze z rozpočtu. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent. Odbory i zaměstnavatelé si stěžují na to, že výdělky jsou nízké a nedaří se odborníky do státních a veřejných služeb získat a udržet je. Kritizují, že část tarifů je pod minimálním či zaručeným platem, do něhož je nutné výdělky doplácet.
Podle Ministerstva práce by na jeho navrhované varianty tarifů bylo potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun. Při odpočítání nutných doplatků do minimálního či zaručeného platu by to bylo 16,2 až 35,4 miliardy korun. Ministerstvo financí s druhým výpočtem bez doplácených částek zásadně nesouhlasí. Považuje ho za silně zavádějící a žádá, aby se z podkladů k platovému nařízení vypustil.
