Hlavní obsah

Muž, který chce vést Piráty: Lidé nám nerozumí, ztratili jsme identitu

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Senátor Lukáš Wagenknecht je jedním z vyzyvatelů Ivana Bartoše o post předsedy Pirátů.

Reklama

5. 1. 8:35
aktualizováno • 5. 1. 10:05

„Splynuli jsme v koalici s hnutím STAN, byla upozaděna témata, která pro nás byla vždy zásadní,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Lukáš Wagenknecht, který v sobotu vyzve Ivana Bartoše na souboj o post šéfa Pirátů.

Článek

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Po nepovedených volbách do Poslanecké sněmovny a zisku pouze čtyř křesel sílí ve straně volání po změně. Svědčí o tom i počet kandidátů do republikového předsednictva – o funkci šéfa Pirátů mají zájem čtyři lidé.

Nejvýraznějším vyzyvatelem stávajícího lídra Ivana Bartoše je senátor Lukáš Wagenknecht, jenž se podílel i na vyjednávání o vládě Petra Fialy. V rámci nominačního hlasování získal Wagenknecht podporu 78 procent hlasujících, Bartoš 62 procent.

„Kdyby se nic nestalo, strana by směrem k velkým volbám mohla jít ke 4 procentům, to znamená na hranici volitelnosti do Poslanecké sněmovny,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Wagenknecht.

Proč jste se rozhodl kandidovat proti Ivanu Bartošovi na předsedu Pirátů?

Důležitá pro mě byla podpora v rámci strany. Na celostátní úrovni byla má podpora ohledně kandidatury v hlasování na našem fóru 78 procent, na pražské úrovni jsem v nominacích získal vůbec nejvíc hlasů. Samozřejmě toto jsou jen návrhy, ukáže až volba samotná, potěšilo mě ale, že jsem neměl tolik negativních hlasů proti kandidatuře.

A ten hlavní důvod kandidatury?

Chtěl bych, aby Piráti byli zase tou liberální, sebevědomou a viditelnou stranou. Takovou stranou dnes bohužel nejsme, respektive já to tedy nevidím a necítím. Ke klíčové změně došlo v kampani, splynuli jsme v koalici s hnutím STAN, byla upozaděna témata, která pro nás byla vždy zásadní. Transparentnost, svoboda slova, lidská práva, rovnost, svoboda internetu, sociální témata. Do budoucna bude potřeba, aby Česká republika měla silnou liberální stranu, dnes dominují konzervativní strany. Podle mě se Piráti stali nesrozumitelnými.

Takže problémy podle vás začaly už zhruba před rokem při začátcích koalice se Starosty?

Piráti ztratili svou identitu, lidé nevěděli, jak je mají chápat a jak jim rozumět.

Proč k tomu došlo?

Bylo to průběhem kampaně, bývalé Babišově vládě se nás podařilo onálepkovat jako nečitelné a nekompetentní. To celé bylo prošpikované různými dezinformacemi. S tím se nic moc asi dělat nedalo, co jsme ale měli řešit, byla klíčová pirátská témata, která v kampani příliš nerezonovala. Tato témata je třeba zvednout a bojím se, že současné vedení Pirátů tak ani neučiní.

Měl by se Ivan Bartoš primárně soustředit na činnost ve vládě a vedení strany přenechat jiným?

Na volené funkce v předsednictvu kandiduje snad rekordní počet lidí, což svědčí o tom, že je ve straně vůle k nějaké změně. Co se týká Ivana, je třeba ho plně podporovat v tom, co má na starosti ve vládě. Vždyť on snad jako jediný má na starosti de facto dva resorty – digitalizaci a místní rozvoj. To jsou důležitá pirátská témata, strašně moc důležité práce. V této výzvě mu musíme všichni pomoci. Na druhé straně je tu i hodně práce v rámci strany, ve které musí dojít ke změně. Navíc nás letos čekají dvoje volby, ve kterých potřebujeme získat zpátky důvěru lidí.

Jinými slovy, Ivan Bartoš podle vás nebude mít čas věnovat se straně naplno?

To neříkám, já nabízím jen své maximální úsilí, nabízím svou vizi. Není to o osobních sporech s Ivanem. Zrovna dneska ráno jsme měli pracovní hovor, žádná tenze není. Jsme demokratická strana, pro kterou je normální názorová konfrontace.

Současní místopředsedové nechtějí své posty obhajovat. Kdo by se podle vás měl dostat do nového předsednictva? Komunální politici?

Nechci říkat konkrétní jména. Byl bych ale rád, kdyby uspěli zástupci všech úrovní – komunálu, kraje a parlamentu. Pak se protnou názory všech na jednom místě.

Co je podle vás černý scénář, který Pirátům po nepovedených sněmovních volbách hrozí?

Kdyby se nic nestalo, strana by směrem k velkým volbám mohla jít ke 4 procentům, to znamená na hranici volitelnosti do Poslanecké sněmovny. Což nikdo nechceme. Naším cílem má být liberální strana s více než 20 poslanci.

Kdyby Ivan Bartoš přestal být coby hlavní pirátský proponent ve vládě šéfem Pirátů, nehrozilo by, že by se stali Piráti navenek nečitelní? Co kdyby nové, „nevládní“ pirátské vedení požadovalo po svých vládních představitelích něco, s čím by ministři za Piráty nesouhlasili?

Nemyslím si, že by to byl problém. Jiný koaliční partner také nemá svého předsedu ve vládě a normálně funguje – je to TOP 09 a předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, která řídí Poslaneckou sněmovnu. Je to praxe, která funguje. U nás bude mít předseda strany velkou práci s tím, aby postavil Piráty opět na nohy.

V prosinci jste na pirátském fóru ke své kandidatuře na předsedu řekl: „Po volbách cítím vnitřní trauma, protože se jede dál, jako by se nic nestalo.“ Co se mělo po volbách podle vás ideálně stát?

Hlavní problém vnímám v tom, že nebudeme moci prosazovat naše hlavní témata. Ano, se čtyřmi poslanci to jde hůře, ale i tak vidím jako potřebné více prosazovat naše klíčové věci. Nejde jen o povolební vyjednávání, my jsme ztratili identitu již v rámci předvolební koalice se Starosty.

Vy jste u vyjednávání o vládě byl. Co konkrétně měli podle vás Piráti prosadit? Měli obsadit jiné úřady, než jaké získali?

Jsem rád, že jsme získali ve vládě čtyři portfolia (Ivan Bartoš má v rámci jednoho ministerstva na starost dvě agendy - pozn. red.). Původně nám nabízeli jen dvě místa ve vládě a jsem rád, že k většímu celkovému počtu jsem pomohl přispět. Priority určil předseda strany a tak jednání nakonec dopadla. Chápu, že jednání byla složitá, mrzelo mě ale, že naší prioritou nebylo získat ministerstvo životního prostředí. Je to tematicky liberální oblast, která by Piráty měla zajímat. Výsledek jednání považuji z hlediska úspěšnosti tak půl na půl.

Letos budou senátní a komunální volby. Jakou strategii byste jako předseda Pirátům naordinoval? Byl byste ve větších městech pro předvolební koalice, nebo spíše kandidovat samostatně?

Hlavní bude sebrat se a jít za lidmi do terénu, napřímo s nimi komunikovat. Vidím to na své práci v Senátu, hovořím s lidmi velmi často o jejich komunálních problémech. Je potřeba být lidem nablízko, sám vidím, jak to funguje. Co se týká předvolebních koalic, u Pirátů si to jednotlivá místní sdružení rozhodují sama.

Andrej Babiš po Vánocích oznámil, že si kupuje obytný vůz a v únoru začne jezdit za lidmi po republice. Je možné, že to využije i pro kampaň v prezidentských volbách. Kdo by byl podle vás za Piráty vhodným kandidátem na prezidenta?

Cílem je, aby příští prezident byl lepší než ten současný. Koaliční strany by měly najít vhodného kandidáta. Osobně bych byl rád, kdyby to byl liberální kandidát, a ne zase konzerva. Mně se líbí slovenská prezidentka, byl bych rád, kdyby i Česká republika měla prezidentku. Žádné konkrétní jméno teď nemám.

V roce 2024 vám končí senátorský mandát. Kdybyste neuspěl se svým voláním po změnách ve straně, je ve hře, že byste obhajoval post za někoho jiného než za Piráty?

Takto vůbec nepřemýšlím. Máme rozdělanou práci, ať dopadne sněm jakkoliv, budeme pokračovat v našich tématech. Jsme demokratická strana.

OPRAVA: V textu jsme upřesnili vyjádření Lukáše Wagenknechta, který hovořil o počtu ministerstev, měl ovšem na mysli počet agend.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované