Hlavní obsah

Nekula chce přestěhovat úředníky na Moravu. Úspory se projeví za 246 let

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Krok správným směrem? Ministr zemědělství Zdeněk Nekula je o smysluplnosti stěhování PGRLF do Brna přesvědčen, ani v případě sesterského dotačního fondu SZIF myšlenku přesunu do Olomouce zcela neopustil, byť analýza přesun nedoporučila.

Reklama

3. 5. 5:00

Zásadní problém stěhovací akce, kterou načrtnul lidovecký ministr zemědělství, je v tom, že naprostá většina zaměstnanců pražských dotačních úředníků se nemíní do Brna a Olomouce stěhovat a je připravena raději dát výpověď.

Článek

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) zatajil některé podstatné skutečnosti z analýz, které zkoumaly, nakolik by se vyplatilo přestěhování dvou státních dotačních úřadů z Prahy na Moravu.

Minulý týden závěry posudků odprezentoval tak, že potvrzují, že přesun přinese systémové úspory.

Zvláště v případě Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) by se uvažované přemístění do Brna vyplatilo, tvrdil. Ani u podstatně většího Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) myšlenku na přesun do Olomouce Nekula zcela nezavrhl, byť přiznal, že tam je situace „o něco složitější“ a analýza stěhování nedoporučila.

Seznam Zprávy si obě analýzy vyžádaly s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Stojí v nich černé na bílém, že úspory by stát pocítil až s mnohaletým zpožděním, pokud vůbec.

Analýza stěhování PGRLF, kterou za 580 tisíc korun zpracovala poradenská firma Ernst & Young, hovoří o tom, že vzhledem k úvodní vysoké investici by se úspory začaly projevovat „nejdříve“ za 12 let.

U SZIF, kde analýzu za 300 tisíc vypracovala firma Deloitte, se dokonce hovoří o návratnosti až za 246 let.

„Prostá návratnost 215 až 246 let je mimo horizont ekonomického rozhodování, resp. z ekonomického pohledu nelze doporučit realizaci,“ je napsáno v textu analýzy.

V obou případech autoři analýz upozorňují na velmi vysoké jednorázové náklady, přičemž jako velké riziko je uvedena skutečnost, že by většina pražských zaměstnanců – až 85 procent – v případě stěhování s vysokou mírou pravděpodobnosti dala výpověď.

Stát by jim musel zaplatit vysoké odstupné (u lidí ve služebním poměru odbytné) a navíc by bylo nutné zaškolit nové lidi. Oba fondy by tento hromadný výpadek personálu mohl na čas zcela paralyzovat.

U SZIF autoři varují, že by fond dokonce mohl přijít o akreditaci a nemohl tak dočasně fungovat jako platební agentura.

Analýzy nejsou všechno

O tomto riziku se ale ministr Nekula ve svém veřejném prohlášení vůbec nezmínil. V tiskové zprávě, kterou jeho resort vydal, poukázal jen na možné úspory na nájemném.

„V programovém prohlášení vlády jsme slíbili, že u vybraných centrálních úřadů uděláme analýzu jejich přesunu do regionů. Z analýzy prvních dvou institucí nám vyplynulo, že například v případě PGRLF bychom přesunem sídla z Prahy do Brna ušetřili jen na nájmu až 24 procent nákladů. I když si stěhování vyžádá jednorázové výdaje, z dlouhodobého pohledu je to krok správným směrem a jde o skutečné systémové úspory,“ uvedl minulý týden Nekula.

A jak rozpor mezi prohlášením a textem analýzy vysvětluje? Redakce ministra požádala o vysvětlení. Nekula přes svého mluvčího Vojtěcha Bílého vzkázal, že se rozhoduje i na základě jiných skutečností, než jsou jen analýzy. Jako podstatné prý bere úsporu nákladů. „A může dojít i k personálnímu zeštíhlení u obou organizací,“ dodal Vojtěch Bílý.

V ministerských kuloárech se mluví ale i o tom, že lidovci chtějí úřady se stovkami úřednických míst přesunout na jižní a střední Moravu hlavně proto, aby se obě zemědělské instituce ocitly v jejich tradičních voličských a stranických baštách.

Dva sesterské fondy na zemědělské dotace

Státní zemědělský intervenční fond

  • Ročně skrze něj teče do zemědělství 45 miliard korun z Evropské unie i z národních zdrojů.
  • Má celkem 1350 zaměstnanců, z toho 453 sedí ve dvou státem vlastněných budovách v centru Prahy, zbytek na regionálních pobočkách.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond

  • Akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo zemědělství. Zaměřuje se na poskytování garancí a dotací části úroků z úvěrů do českého zemědělství.
  • Sídlí v pražském Karlíně, v pronajaté kancelářské budově, která patří firmě DEREIF Prag Oasis, má nyní 117 zaměstnanců, i s členy řídících orgánů 129.

SZIF: 82 procent raději odejde

Jak uvádí analýza k intervenčnímu fondu, celých 82 % zaměstnanců z centrálního pracoviště v Praze se vyslovila v tom duchu, že raději dá výpověď, než aby se stěhovala do Olomouce.

„Záměr bude s vysokou pravděpodobností znamenat téměř kompletní odchod klíčových zaměstnanců pražské pobočky… Nelze předpokládat, že zaměstnanci budou dojíždět do Olomouce. Museli by se i se svými rodinami přestěhovat z Prahy a okolních regionů. Hlavní poslání organizace – výplata cca 45 miliard ročně může být ohrožena,“ píše se v analýze firmy Deloitte.

Stěhování by si dle propočtů poradců vyžádalo 301,2 až 343,9 milionu korun navíc jako úvodní jednorázový náklad, přičemž výraznou položku v tom představuje odbytné pro úředníky (v průměru 9 měsíců), kteří jsou v SZIF ve služebním poměru.

Foto: Seznam Zprávy

Hlavní závěry z analýzy, kterou ke stěhování SZIF do Olomouce sepsali poradci z firmy Deloitte.

Na nájemném by se sice dalo ušetřit až 9 milionů korun ročně, ovšem na druhou stranu by například stouply cestovní náklady kvůli častým schůzkám v Praze. Text hovoří o možných potížích se sháněním dostatečně velké budovy v Olomouci pro stovky lidí, stejně tak o možných problémech s náborem specialistů.

Ministr Nekula minulý týden přiznal, že situace se stěhováním SZIF je oproti sesterskému fondu PGRLF „o něco složitější“, a to i kvůli aktuální přípravě na novou Společnou zemědělskou politiku EU. Současně nevyloučil, že do konce volebního období je možné se k tématu vrátit a „hledat další možné varianty“.

PGRLF: Odejde 50 procent lidí

Co se týče fondu PGRLF, vyjadřuje Nekula přesvědčení, že se stěhování vyplatí. Avšak i v tomto případě analýza hovoří o vysokých rizicích celé stěhovací akce.

V materiálu se píše, že by při přemístění úřadu do Brna skutečně mohlo dojít ročně k úspoře provozních nákladů o 1,5 až 3,5 milionu korun (přitom loni tyto provozní náklady byly asi 175 milionů korun), nicméně samotné přemístění by si vyžádalo 35 až 65 milionů korun jednorázových výdajů navíc. Návratnost by tak byla minimálně 12 let, ale mohla by být i podstatně delší.

Na nájemném za kancelářskou budovu by fond sice v Brně ušetřil až 24 procent nákladů (asi 3,7 milionu korun ročně), avšak klíčové jsou i v tomto případě hlavně osobní náklady na zaměstnance, které by se podle autorů po stěhování ještě mírně zvedly.

Foto: Seznam Zprávy

Hlavní rizika stěhování PGRLF do Brna, jak jsou uvedena v analýze od firmy Ernst & Young.

Zásadní problém celé stěhovací akce i v tomto případě je výrazná nechuť na straně zaměstnanců PGRLF. Dle dotazníkového průzkumu by 50 až 85 % z nich z fondu odešla, protože si nedokážou představit stěhování či cestování za prací do 200 kilometrů vzdáleného Brna.

PGRLF má bez řídících orgánů 117 zaměstnanců, přičemž 101 respondentů (85 %) ke stěhování zaujalo odmítavý postoj. 84 lidí by dle ankety odešlo určitě nebo pravděpodobně, u zbylých 17 by záleželo na konkrétních podmínkách.

Analýza pracuje dokonce i s variantou, že by se do Brna přesunula jen část lidí (sídlo PGRLF) a v Praze by zůstala pobočka s jistou skupinou zaměstnanců. Autoři došli k závěru, že by tato podoba stěhování ve výsledku mohla být proveditelnější a méně riziková než úplný přesun všech lidí.

V případě kompletního přesunu poradci doporučují uskutečnit stěhování do Brna raději po etapách (během vícero let), aby očekávaný masivní odchod zaměstnanců neochromil činnost tohoto dotačního fondu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované