Chceme zavést speciální třídy na běžných školách, říká Motorista Gregor

Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Které obory jsou zbytečné a proč?

Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor.

Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelá čtyři procenta hlasů.

Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti.

„Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými žáky.

Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal.

Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce, nebo soukromý sektor.“

Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vám je 23 let, už jste stihl být členem Svobodných, vystupoval jste na akcích Jindřicha Rajchla a jeho strany PRO, koketoval jste také s Trikolorou a sympatiemi k této straně, alespoň co jsem četla v několika rozhovorech. A teď jste rok v Motoristech. To je docela hodně. – Ono se toho hodně zamotá, každý do toho tichou poštou něco přidá a pak právě oblétá, že už jsem snad stihl vystříhat úplně všechno. Já jsem opravdu byl od roku 2017 příznivec a poté člen pouze Svobodných. A poté, kdy se Svobodní rozhodli vydat na cestu s Trikolorou, PRO a SPD, tak se naše cesty rozešly. A já jsem se poté rozhodl, že budu pomáhat tvořit tu tehdy vznikající strukturu Motoristů.

3:00 Proč právě Motoristé? Zachytila jsem v médiích, že vás snad mělo oslovovat i hnutí ANO. – Máte pravdu. Andrej Babiš mě zkontaktoval krátce po eurovolbách, kdy navštívil Ostravu, a domluvil si se mnou osobní setkání. A nabízel mi, abych byl kandidátem v Moravskoslezském kraji a abych se zapojil do Mladého ANO. Ale já jsem nechtěl ve své práci jít tak, že si budu vybírat nějaké týmy, co o to stojí. A koukat, kdo má kolik procent nebo podobně. Vždycky, už když jsem vstupoval do Svobodných, jsem chtěl něco budovat od začátku. Dát do toho kus sebe, dát do toho kus své práce a mít hlavně možnost mít na to vliv. O tom by se bohužel v hnutí ANO absolutně mluvit nedalo. To je strana, která je založená na tom, že je to nějaká značka, je tam jasně dané, kdo to řídí, kam to směřuje. Není mi to ani programově blízké.

5:00 Kdežto Petra Macinku, Filipa Turka i řadu zakládajících původních členů Motoristů jsem znal. Lichotilo mi, že bych mohl být člen číslo šest některé strany. Šlo to úplně od nuly. A prakticky nejvíce mi na tom imponovala myšlenka té mládežnické organizace, moci vtáhnout mladé lidi.

6:00 Motoristé vtahují do politiky mladé lidi, nebojí se jim dát prostor a komunikují témata, která je zajímají. Ve veřejném prostoru se strany o mladé voliče snažily prát už mnoho voleb předtím a vždycky se snažily témata pro mladé chytat možná z médií, možná z internetu a myslely si, že na mladé lidi budou fungovat převleky v hranolkách, na mladé lidi bude fungovat, když budeme mluvit o počítačových hrách. Ale Andrej Babiš hrající Counter-Strike není autentický. Kdežto Filip Turek, případně si dovolím zmínit i sebe, protože mezi těmi vrstevníky voliče máme, tak si myslím, že vidí, že se ta strana nebojí o mladých ne mluvit, ale dát jim prostor. (…) A to je čistá autenticita.

11:00 Vy jste stranickým expertem na školství, je to tak? – S velkou pokorou jsem součástí expertního týmu společně s Miroslavem Krejčím, který byl ředitelem Cermatu, a s panem Jiřím Bartákem, který je psychologem a zástupcem ředitele Základní školy Jitřní v Praze.

12:00 Být expertem na školství je ve 23 letech docela odvážné, nemyslíte? – Nepostavil bych se v životě do čela, nedokázal bych si představit, že bych vůbec přemýšlel nad tím, že bych kandidoval na ministra školství, že bych celý program Motoristů zakládal pouze na svých znalostech. (…) Ten tým jsem doplnil právě proto, že jsem velmi čerstvým učitelem, že jsem zažil i studijní přípravu na vysoké škole, přípravu na vysokoškolské povolání a zažívám to z první řady. A společně jsme vytvořili podle mě zcela revoluční a jedinečný program, který jsem já osobně, a to školství sleduji v České republice, dlouho neviděl.

12:30 A vaším kandidátem na ministra školství je pan Krejčí, nebo pan Barták? – Naším kandidátem na ministra školství je pan Miroslav Krejčí.

14:00 Jedním z prvních bodů vašeho programu je zrušení inkluze. Má být okamžité, a dokonce je to vaše podmínka pro spolupráci s kteroukoliv další stranou na případné vládní platformě. Jak by to přesně vypadalo? Vznikly by opět zvláštní školy? – Projekt inkluze se velmi prodražil. A dostalo se to do stavu, kdy nám klesá čtenářská gramotnost dětí a kdy se nám poškodilo speciální vzdělávání a školství se zatížilo 40 tisíci asistenty pedagoga. Což je velmi nekomfortní jak pro školy, které je musí shánět, tak pro učitele, kteří s nimi musí fungovat.

14:30 Tak se ptám, co byste s tím udělali? – Motoristé navrhnou a prosadí, aby vznikly speciální třídy přímo na běžných školách. – Na každé škole? Nebo by byly nějaké spádové speciální třídy? – Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že by nebyl úplně problém, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol.

16:00 A co třeba v Praze, kde je a podle demografického vývoje ještě dlouho bude problém s kapacitou tříd? – Praha je velmi specifický region. V Praze by mohly vznikat speciální školy.

20:00 Ve vašem programu máte dále uvedeno: „Děti na základních školách musí být rovněž uchráněny od aktivity progresivistických neziskovek, které se jim snaží vysvětlovat, že je normální být ‚trans‘ nebo že existují i jiná pohlaví než muž a žena.“ Tomu přesně nerozumím, jak by to mělo vypadat? A co to jsou „progresivistické neziskovky“? – To je situace neziskových organizací, podílí se jich na tom celá řada. Vím, že se rozdávaly příručky Prague Pride, zapsaného spolku. Pracovaly na tom Evropské hodnoty. Některé projekty vedl i Člověk v tísni. To, o čem mluvíme, je, že dneska, když ministerstvo vydává akreditaci pro učebnice, tak se tam dostávají věci, které tam jsou zcela v rozporu s RVP (Rámcovými vzdělávacími programy, pozn. red.). Například já jsem se setkal s tím, že od nakladatelství Taktik se v čítance pro šestou třídu vyskytují velmi nevhodné texty, které nějakým způsobem reflektují sexualitu dětí. Jsem přesvědčen, že já jako bohemista, který nemá aprobaci na výchovu ke zdraví nebo sexuální výchovu, nejsem schopný s tímto textem s dětmi pracovat. A nejsem schopný ručit za to, co tohle dělá.

21:00 A vždy se to dělá na úkor něčeho. Dnes se nám například ve výuce češtiny zcela vytrácí čtenářská gramotnost, práce s textem. A nahrazuje se to takovými ideologickými dokumenty. Typickým příkladem, který zaznamenal Miroslav Krejčí na Cermatu, a je to jeden z důvodů, proč z toho Cermatu odešel, je, že i do těch úloh Cermatu se dostávaly texty, které měly v sobě nějakou politickou ideu. Někdy to bylo environmentální. – Tam bylo například co? Že se má třídit odpad? – Ne, já bych to takhle nebagatelizoval.

22:00 Třídění odpadu funguje na všech školách. Je skvělé k tomu děti vést. Ale například nějaké články, které jsou opět podepsány neziskovými organizacemi, které dětem v deváté třídě říkají, že hoří planeta, že už je to nezvratné… – To byste zakázal. – Nejde o to, že zakázal. Jde o to, kde to máme v té škole mít. My tomu říkáme politické vsuvky. A my nemůžeme do běžné výuky, to je zcela nepřijatelné, vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají nebo nemají myslet o migraci. – Tak se s nimi o tom nemáme bavit? – My se o tom s dětmi máme bavit, ale má se o tom s nimi bavit ta jediná entita, a to rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává.

23:00 Děti se mají ve škole vzdělávat, mají rozšiřovat čtenářskou, matematickou gramotnost, být v dobré fyzické kondici. Rodič má dítě vychovávat, to znamená, když dítě například bude mít problém se svou sexualitou, tak ve škole, pokud má být nějaká entita, tak to má být školní psycholog. A tam musíme investovat. Nebo má přijít za rodičem. Pokud rodič nepochopí, může opět jít za tím školním psychologem. Nemůžeme se dostat do situace, že se v českém jazyce nebo v občanské nauce budeme bavit o tématech, jako je sexualita, a podsouvat to dětem. – V občanské nauce se nemůžeme bavit o sexualitě? – Ne, to patří samozřejmě do výchovy ke zdraví, na to je vymezená sexuální výchova. Chci školství, kde rodiče důvěřují škole, důvěřují státnímu školství. A tohle jsou prostě kudly do zad rodičům.

26:00 A o zmíněných environmentálních tématech se má bavit, nebo nemá? – To je složité vědecké téma. Pokud to někam patří, tak to patří do občanské nauky na střední školy.

26:30 Neziskové organizace vytvořily dojem, že nikdo to na školách neřeší, učitelé jsou omezeni, vůbec to ve výuce není a musí to vsouvat. – A není to třeba tak, že neziskové organizace nabízí různé materiály, studijní podklady, dokumenty, protože velká část učitelů ta témata nestudovala na vysokých školách, nepřipravovala se ani odborně, ty odborné podklady k dispozici jinak nemají? – Ony taky ne, neziskové organizace žádné odborné podklady na toto nemají.

30:00 Jaké materiály přesně podsouvá do škol Člověk v tísni? – Například téma dezinformací. – A to je podle vás špatně? – Naprosto špatně, to je úplně typická věc porovnatelná s ministerstvem informací a Václavem Kopeckým v době po roce 1945. To je učení lidí, co je a není pravda a na základě čeho si mají dělat názor. (…) – Řekl bystě mi nějakou konkrétní manipulativní věc, kterou Člověk v tísni podle vás tímto způsobem dělá? – Máte spoustu příkladů týkajících se všech témat, která jsem tady vyjmenoval.

35:00 Další bod vašeho programu o školství, který vyvolal velkou debatu, je návrh na zpoplatnění části vysokoškolských oborů. Vy jste to nazvali jako obory, které, když to zjednoduším, jsou zbytné. Stát si má objednat nebo preferovat obory, které potřebuje. Jako příklad neužitečných oborů jste zmínili genderová studia, ekofeminismus a environmentální filozofii. Kromě genderových studií jsem další dva zmíněné nenašla jako obor, jenom jako specializační předměty. Které obory by se tedy měly zpoplatnit? – Věříme, že investice do vzdělání nám v budoucnu přinese ovoce. A dnes tady vzniklo hodně oborů, které už jsou spíše nějakým zaměřením, typu nějakého kurzu, nějakého koníčku, který ale z hlediska uplatnění toho absolventa nic nepřinese. Motoristé navrhují, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat, ať už je to Úřad práce, ať je to soukromý sektor.

36:00 Řeknete mi nějaké konkrétní další obory? – Typicky teritoriální studia, nejrůznější sociologické podobory, které zkrátka nejsou v tuto chvíli potřeba. Hodně se nám snažil někdo podsouvat, že chceme zrušit humanitní obory. To vůbec není pravda.

36:30 Je potřeba, aby někdo přišel, audit těch oborů provedl, sedl si s těmi univerzitami, dostal data. – Kdo to udělá, pan Krejčí, váš budoucí ministr školství? – To je práce příštího ministerstva školství, to je práce všech rektorů.

37:00 A podle jakých kritérií budou hodnotit tu zbytečnost? – Uplatnění toho oboru na trhu práce. Uplatnění v oblasti gender studies neexistuje, to jsou uměle vytvořené obory. – Jaké pro to máte konkrétní datové podklady? – Vytváří se jim umělá pracovní místa. Umělá pracovní místa ve filozofických ústavech, zůstávají na těch univerzitách a učí ten obor dál a zakládají ho na dalších univerzitách. Nebo píší pro neziskové organizace ty články jako aktivisté do učebnic.

39:00 Tohle všechno můžeme čekat od Motoristů, pokud uspějí ve volbách a získají post ministra školství: audit učebnic, audit oborů…? - Naše bezpodmínečná věc, za kterou půjdeme na barikády, je zrušení inkluze. Všechno ostatní je nějaká cesta, ke které budeme směřovat.