Článek
Býval politickou hvězdou sociální demokracie - prvním místopředsedou strany, šéfem poslaneckého klubu, jihomoravským hejtmanem… Pro nebývalé množství jeho veřejných funkcí se mu přezdívalo „japonská kalkulačka“.
Dnes, ve svých 49 letech, je Michal Hašek členem opoziční mimoparlamentní strany PRO, jejím jihomoravskou předsedou. Aktuálně patří mezi hlasité kritiky podoby volebního spojenectví hnutí pod SPD Tomia Okamury. Nelíbí se mu, že strana má málo vlastních lidí na společných volebních lístcích.
„Nejsme v tom vztahu v důstojném postavení. Mám o budoucnost PRO pod křídly SPD jistou obavu. Hrozí, že doručíme hlasy svých voličů Okamurovi a odejdeme do zapomnění,“ říká Hašek v rozhovoru pro Seznam Zprávy. V něm mimo jiné mluví také o tom, zda ho láká návrat do dnešní SOCDEM.
Ale jinak spojování mimoparlamentních stran pod značkou dominantní SPD rozumíte, ne?
Musím říct, že od začátku jednání o volbách 2025 podporuji spojení vlasteneckých sil, protože roztříštěnost nás jen oslabuje a vyhovuje současným vládním stranám. Souhlasil jsem proto letos v březnu na předsednictvu PRO s podpisem memoranda o spolupráci mezi SPD, Svobodnými, Trikolorou a PRO. Zároveň s tím jsem ale očekával, že se povede korektní jednání všech partnerů a výsledkem bude důstojné partnerství pro všechny, včetně PRO.
PRO je tedy podle vás v „nedůstojné“ roli?
Vstupoval jsem loni v lednu do strany PRO společně z dalšími kolegy z jižní Moravy - třeba s bývalou místopředsedkyní KDU-ČSL Klárou Liptákovou či exsenátorem za sociální demokracii Jozefem Regecem - proto, abychom jako nadějná opoziční síla rostli. Aby PRO získávala podporu voličů, aby dokázala získat nové tváře do politiky. Chtěli jsme ji pomoci zbavit nálepky extremistů, nálepky „strany jednoho muže“.
Což se úplně nepovedlo, ne?
Chtěli jsme, aby strana byla zajímavá pro konzervativní voliče zprava, ale i zleva. V podstatě pro bývalé voliče Miloše Zemana a konzervativní části sociální demokracie, kterou jsem představoval já na brněnském sjezdu ČSSD v roce 2010 a po něm až do voleb 2013. Byl bych teď velmi nerad, aby v rámci vlastenecké spolupráce letos na podzim strana PRO jen neposloužila nebo nebyla využita jako ten, kdo doručí hlasy svých voličů SPD a odejde do zapomění. To v některých krajích bez kandidátů PRO na společných volebních lístcích bohužel hrozí.
„Očekával jsem rovnocenný přístup“
A jaké pozice na volebních lístcích jste si konkrétně představovali?
Především jsme požadovali, abychom jako PRO měli lídry společných kandidátek ve dvou krajích, stejně jako to má Trikolora i Svobodní. Očekával jsem jednoduše rovnocenný přístup ke všem, na tom je založena důvěra v jakémkoliv partnerském vztahu. Jako jedničku ale máme pouze předsedu Jindřicha Rajchla v Moravskoslezském kraji.
To, že vám SPD po nátlaku uvolnilo na poslední chvíli ještě třetí místo na ústecké kandidátce, vám nestačí?
Ne, vždyť zároveň s tím SPD zablokovalo možnost kandidovat naší úspěšné místopředsedkyni Ivaně Turkové. Celou dohodu považuji za slabý výsledek. Neodpovídá to potenciálu a reálným volebním výsledkům PRO zejména v krajských volbách. V nich jsme SPD pomohli v několika krajích překonat pětiprocentní hranici díky hlasům pro kandidáty PRO, kterým dali voliči preferenční hlasy.
Víc jste od Okamurovy SPD a dalších nežádali?
Prosazovali jsme ještě dvě věci. Jednak stejné zastoupení všech menších stran na předních místech kandidátek. Dále zastoupení alespoň jednoho kandidáta či kandidátky PRO na lístku v každém kraji. Abychom mohli mobilizovat voliče a sympatizanty PRO a oni měli důvod společný projekt podpořit. A pak jsme také chtěli zabránit vzájemným personálním vetům. Bohužel hnutí SPD vetovalo.
Koho přesně?
Jak místopředsedkyni PRO Ivanu Turkovou, tak později mne. Podotýkám, že jsem opakovaně předsedovi PRO i předsednictvu sdělil, že netrvám na mé kandidatuře a podpořím i jiného kandidáta v Jihomoravském kraji. Ten považuji za jedno z nejdůležitějších volebních kolbišť s ohledem na kandidaturu premiéra Fialy a fakt, že hlavním smyslem vzniku naší vlastenecké spolupráce je porážka Fialovy nekompetentní vlády. Podle mne nejhorší vlády od vzniku Československa.
„Už jsem zažil všechno“
Není dominance Okamurovy SPD, jež si diktuje podmínky, vzhledem k její velikosti logická?
Z postupu kolegů z SPD je spíš cítit obava z možných preferenčních hlasů pro kandidáty naší strany PRO, což mne velmi mrzí, protože to mohly být hlasy pro celou vlasteneckou kandidátku a mohly přinést i další mandáty ve Sněmovně ve prospěch nynější opozice.
Nejste sám ve skutečnosti jen zhrzený? Opravdu jste neměl osobní ambice kandidovat a vrátit se do velké politiky?
Vůbec ne. Dnes jsem spokojený v advokacii, kde funguji na ose Praha-Brno-Bratislava, jsem aktivní i mezi dobrovolnými hasiči a ve vrcholné politice jsem už zažil všechno - slavné vzestupy i bolestivé pády, vládní i opoziční lavice.
Problém je, že u nás v Jihomoravském kraji nemůžeme mluvit o důstojném partnerství, když PRO nemá na kandidátce ani jednoho člověka. Proto jsem byl krajskou organizací zavázán na nedělním předsednictvu hlasovat proti dohodě s SPD. Podobně na tom byly celkem čtyři kraje, s obdobnými výhradami hlasovaly proti.
Jste tedy nespokojený s předsedou PRO Jindřichem Rajchlem, který dohodu vyjednal, když kritizuje „nedůstojné“ postavení vaší strany na kandidátkách SPD? Máte pocit, že se nechal Okamurou napálit?
Odpovím takto: Historicky jsem se snažil změnit sociální demokracii v levicovou konzervativní stranu, neuspěl jsem (při volbě předsedy ČSSD, pozn. red.) jen těsně poměrem 49 ku 51 procentům, prohrál jsem se zastáncem liberálního směřování Slávkem Sobotkou. Historie bohužel dala za pravdu mně a mým kolegům.
Zároveň jsem ale tehdy pana Sobotku coby svého předsedu ve dvojích sněmovních volbách přeskočil díky preferenčním hlasům voličů. Každý může chybovat, ale jenom hlupák chybu opakuje, říká Miloš Zeman…
Jak to myslíte, teď úplně nerozumím.
Já rozhodně nepotřebuji bojovat s předsedou strany. Jak se kdysi říkávalo: Může mladší soudruh kritizovat staršího soudruha? Může, ale škoda mladšího soudruha. A já se vedle předsedy cítím jako služebně mladší člen strany.
Abych jen nežertoval. Nejsem ani rebel bez příčiny, nejsem ani nekritický obdivovatel Jindry Rajchla. Když se mi něco nelíbí, tak to otevřeně řeknu. Myslím, že strana PRO je chybně vnímaná jako one-man-show, přestože je v ní spousta nadšených lidí z různých oborů, kteří mají chuť mluvit do veřejného dění. Za takové aktivní lidi bychom dnes měli být vděční a pomáhat jejich vstupu do aktivní politiky.
„Předchůdci Maláčové by teď měli mlčet“
Co teď jako nespokojenci chystáte?
Většina kolegů ve vedení si pokračování spolupráce s SPD prosadila, což samozřejmě respektujeme. Jsme demokratická strana, kde se ještě může říct nahlas jiný názor a nikdo vás kvůli tomu nevyloučí ani nepopraví. Já výsledek respektuji, i když mám o budoucnost PRO pod křídly SPD jistou obavu. Především chápu, že musíme na miskách vah vážit dvě věci. Na jedné jsou zájmy naší strany PRO, na druhé pak vyšší společná priorita, což je demokratické odstavení Fialovy vlády od moci. A to je priorita absolutní.
Takže teď neopustíte PRO a nevrátíte se třeba do Sociální demokracie, která po spojení se Stačilo! možná jde konzervativním směrem, jenž se vám zamlouvá?
Já jsem otevřeně deklaroval a říkám to i teď, že jsem nikdy nepřestal být srdcem sociálním demokratem a prosazuji řadu „socdem“ priorit i při své práci v PRO. A když dnes mnozí předsedkyni SOCDEM Janě Maláčové vyčítají spojení se Stačilo!, zejména s komunisty, tak se jich ptám, jaká byla alternativa?
Do žalostného stavu stranu nepřivedla ona, ale její předchůdci, kteří by dnes měli mlčet, ne ji kritizovat. Takže sleduji vývoj, ale do současného Lidového domu, připravovanému některými k finálnímu zpeněžení, se nevrátím. Dokud budu přesvědčen, že jde skutečně o právo, respekt a odbornost, nikoliv o pašaliky, trafiky a faktury.
„Vloni úspěch, nyní studená sprcha“
Mnozí vás z politických ambicí prostě pořád podezírají…
Pak dodávám, jistě k radosti mnohých, že ať se teď do konce července bude dít cokoliv, letos se na žádné kandidátce do sněmovních voleb neobjevím. Můj cíl opravdu není vyvést se do poslaneckého křesla ve Sněmovně. Pomohu opozici, jakkoliv to bude možné, demokraticky ukončit nekompetentní vládu Petra Fialy.
Přece jen: Nemáte jako PRO - malá strana založená teprve před třemi lety, tudíž nejmladší partner ve „vlastenecké čtyřce“ - poněkud přehnané požadavky na místa na kandidátkách?
Dosavadní volební výsledky ukazují, že o naše lidi mají voliči zájem. Loni v krajských volbách jsme v šesti krajích získali sedm mandátů, všichni postoupili jako známé tváře díky preferenčním hlasům.
Cítíme, že SPD to loni brala úkorně, že naši lidé postoupili a někteří kandidáti SPD nikoliv. A že podle nich už jsme si loni vybrali bonus, takže teď bychom se měli při sestavování sněmovních kandidátek uskrovnit. Pro nás všechny v PRO loňské úspěchy byly povzbuzením, že značka funguje. Teď přišla studená sprcha. Zájem voličů o konkrétní kandidáty má být plus, nikoliv minus.
Jak jste se vy, někdejší přední člen Sociální demokracie, vlastně dostal do strany PRO, vnímané jako antisystémová a radikální?
Po odchodu z ČSSD v roce 2022 jsem se naplno věnoval advokacii. A protože jsem homo politicus, veřejné dění jsem pořád zaníceně sledoval a dokonce se účastnil debat o vzniku nové levicové formace. Jindru Rajchla a mne dala dohromady naše společná známá, dnes již zesnulá exministryně spravedlnosti Marie Benešová. Kromě advokátních věcí jsme se začali bavit také o politice.
A hned jste si plácli?
Pár měsíců jsme diskutovali, přičemž já měl pro vstup do PRO dvě podmínky. Aby PRO mohlo stát na dvou nohách, tedy i na konzervativní levici. A abychom společně s dalšími pomohli odstranit nálepku extremistů a také nálepku one-man-show. To říkám s plným respektem k práci Jindřicha Rajchla, jeho nasazení a tahu na branku. Poznal jsem za svoji bohatou politickou kariéru jen málo takových politiků. Je nepochybně hlavní tváří PRO, naším úkolem je budovat i širší nabídku pro všechny věkové kategorie a ve všech regionech.
