Článek
Obnovení trestnosti úmyslného neplacení výživného se nijak nedotkne odsouzených neplatičů alimentů, kteří se počátkem roku dostali díky novele trestního zákoníku na svobodu nebo se dočkali zkrácení trestu. Za mříže se vracet nebudou. Na dotaz ČTK to ve čtvrtek uvedlo Ministerstvo spravedlnosti. Podle ministra Jeronýma Tejce (za ANO) opustilo po dekriminalizaci brány věznic 302 lidí, zmírnění trestu se pak týkalo dalších 377.
Vláda v pondělí schválila návrh skupiny koaličních poslanců, podle nějž má být trestné úmyslné neplacení výživného trvající přes čtyři měsíce. Znovuzavedení trestnosti předtím kabinet Andreje Babiše (ANO) slíbil i ve svém programovém prohlášení.
Částečná dekriminalizace neplacení alimentů, kterou prosadila při rozsáhlé novele trestního zákoníku předchozí vláda Petra Fialy (ODS), je účinná teprve od počátku letošního roku. Aktuálně jsou trestné jen případy, kdy neplacení vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Proto věznice musely na Nový rok tři stovky neplatičů propustit.
„Schválení poslanecké novely trestního zákoníku rozšiřující trestnost zanedbání povinné výživy nebude mít žádný dopad na odsouzené, kteří v důsledku částečné dekriminalizace tohoto trestného činu byli k 1. lednu 2026 propuštěni z výkonu trestu či kterým byl z téhož důvodu zkrácen trestu,“ uvedlo ve čtvrtek tiskové oddělení ministerstva. „Schválení této novely neznamená, že by tyto osoby musely dovykonat tresty, které díky loňské novelizaci nebyly zcela vykonány,“ dodal úřad.
Smyslem předchozí dekriminalizace neplatičů bylo ulevit přeplněným věznicím. Ministr Tejc po pondělním jednání vlády zdůraznil, že v roce 2024 tvořili neplatiči jen pět procent z celkového počtu stíhaných lidí a že obdobný poměr očekává i v budoucnu. Předloni bylo za tento trestný čin odsouzeno 2891 lidí, z toho 344 do vězení, sdělil. Pozastavil se nad tím, že soudy uložily jen v pěti případech domácí vězení, přičemž právě tento alternativní trest by podle něj mohl vést k tomu, že by neplatiči chodili do práce a plnili své vyživovací povinnosti.
Předkladatelé návrhu chtějí, aby byl po schválení hned v prvním čtení účinný už od letošního července. Soudy by mohly za neplacení alimentů ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu vězení by podle navrhovatelů mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem. Novelu zpracovalo ministerstvo, skupina poslanců ji podle dřívějšího Tejcova vyjádření předložila kvůli urychlení schvalování. K novele se nekonalo připomínkové řízení.
Opoziční občanští demokraté pokládají navrhovanou změnu za populistickou a nesmyslnou. Poukazují na to, že vězeň stojí stát průměrně 1900 korun na den. Odmítají také argumentaci spočívající v ochraně zájmů nezletilých dětí - neplatiči podle kritiků nezačnou zpoza mříží plnit svou vyživovací povinnost lépe.
