Článek
Politici opozičních stran opakovaně prohlašují, že potřebují po letošních volbách udržet většinu v Senátu, aby zůstal „pojistkou demokracie proti vládě Andreje Babiše“. Zkraje roku tvrdili, že mají ambici postavit společné kandidáty ve všech 27 obvodech. Všude se ale tento scénář nepovedl, a v některých okrscích tak hrozí, že se jejich politici vzájemně „vytlučou“.
„Postupujeme tak, abychom udrželi v Senátu většinu současné opozice,“ opakuje šéf ODS Martin Kupka s dovětkem, že se letos povedlo opozici najít dohodu v nebývalém rozsahu. O významu, který letos Senátu přikládají, a z toho plynoucí mimořádné snaze o spolupráci mluví i šéf Starostů Vít Rakušan. „Ne vždy se to podařilo, přesto jsme dokázali taktiku koordinovat lépe než koalice a v řadě obvodů stavíme kandidáty s podporou tří, někde i čtyř opozičních stran,“ popisuje.
Tlak na domluvu potvrzuje, že opozice tentokrát hraje o hodně. Zatímco její strany obhajují 23 z 27 křesel, hnutí ANO pouze jedno. A to v Karviné, přičemž Moravskoslezský kraj patří k jeho baštám.
Čistě hypoteticky by tak vládní strany mohly získat v Senátu většinu, kdyby uspěly ve všech obvodech, což není pravděpodobně. Babišovo hnutí nemá v horní komoře co ztratit, proto může prakticky jen posílit. Rovněž si může nachystat výhodnější pozici pro volby za další dva roky.
Souboje ve velkých městech
Přestože ve zhruba polovině obvodů proti sobě opoziční strany opravdu protikandidáty neposlaly, v některých regionech jdou naopak do souboje politici bývalé koalice Spolu proti STAN nebo přímo zástupci Spolu proti sobě navzájem.
Dokládá to například situace ve Žďáru nad Sázavou, kde ODS nasazuje svého Radka Černého, i když tam kandiduje současný předseda lidoveckého klubu Josef Klement s podporou STAN.
Zmíněný obvod navíc naznačuje, že to s opozičními dohodami není tak růžové, jak se to lídři partají většinou snaží vykreslovat. V obvodu došlo totiž k neuposlechnutí klíčové dohody, na kterou si strany bývalé vládní koalice kývly již před časem. A to že žádná z nich nenasadí protikandidáta tam, kde obhajuje křeslo některý ze šéfů senátorského klubu.
Souboj pak nabídne i Hradec Králové, kde hnutí STAN nasadilo známou tvář – bývalého ministra a královéhradeckého primátora Martina Dvořáka. Občanští demokraté se s ním přesto utkají o mandát. Vysílají proti němu další těžkou váhu, jednatelku společnosti Petrof Zuzanu Ceralovou Petrofovou.
Celkově se hnutí STAN a ODS nedomluvily a posílají proti sobě kandidáty v sedmi obvodech. Třeba na Praze 9 se tak současného senátora Davida Smoljaka za STAN pokusí připravit o křeslo známá operní pěvkyně Dagmar Pecková za ODS, což nese nelibě i šéf Starostů Rakušan. „Osobně mě mrzí Praha 9, kde obhajuje skvělý David Smoljak. Tady bych byl býval rád, kdyby byly dodrženy nepsané dohody, že obhajujícímu senátorovi ideově spřízněné strany protikandidáta nestaví,“ podotýká.
Obvody, kde k dohodě nedošlo, ale Rakušan nepovažuje za projev soupeření s ODS, protože – jak říká – soupeřem jeho hnutí nejsou stávající opoziční strany, ale vláda Andreje Babiše. „Konkurenční kandidáti opozice jsou zpravidla výsledkem nějakých vnitrostranických tlaků nebo lokálních specifik,“ dodává.
Podobně jdou proti sobě kandidáti STAN a ODS kromě Hradce Králové a Prahy 9 ještě v Plzni, České Lípě, Kolíně, Brně a Zlíně.
Jak ale upozorňuje politolog Jan Hruška z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, střety v městských obvodech, jako je Praha 9 nebo Hradec Králové, nemusí opozici vzhledem k tamnímu voličskému naladění přinést velké problémy.
„Místa, kde se dohoda nepovedla, jsou především taková, kde jsou strany současné opozice tradičně silné a mají velkou šanci uspět. Mohou si to tam tudíž, řekněme, rozdat mezi sebou,“ vysvětluje Hruška.
Je to rovněž případ velkých pražských městských obvodů, které má opoziční blok téměř jisté, proto nebylo taktizování až tak potřebné. Příkladem toho je Praha 1, kde jde proti sobě starosta Prahy 7 Jan Čižinský za Prahu sobě, Zelené a lidovce a nakladatel Jiří Padevět za koalici Starostů, ODS, Pirátů a TOP 09.
Centrum Prahy ale přinese mimo jiné sourozenecký souboj, jelikož se o senátorské křeslo kromě zakladatele Prahy sobě utká i jeho bratr, bývalý starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Levice).
Střet podobně smýšlejících kandidátů se uskuteční i na Praze 5, kde se o křeslo utká Václav Láska (SEN 21), Radko Sáblík za koalici ODS, lidovců a STAN a Zdeněk Šarapatka za TOP 09.
Přesto se podle politologa Hrušky někde vzájemné „vytlučení“ kandidátů nedá úplně vyloučit, a to hlavně kvůli nepředvídatelnosti senátních voleb. „Musíme si uvědomit, že to není jenom o tom, že se domluví lídři nebo vedení politických stran. Senát a senátní volby jsou specifické v tom, že tam velkou roli hrají jednotlivé osobnosti, které si také mohou říct své a odmítnout tlak vedení,“ nastiňuje politolog.
Opozice se poučila, ale ANO má nebývalou šanci posílit
I přes některé vzájemné souboje je nicméně z postupu opozice letos znát, že se poučila. Kromě popsaných městských senátních obvodů, kde je silná, se pět stran bývalé vlády Petra Fialy shodlo na jednom, nejvýše dvou kandidátech v každém obvodu. A to i pod vlivem propadu z minulých senátních voleb, kdy je neschopnost dohody někde stála místo senátora.
V některých obvodech mezi sebou soutěžilo víc podobně smýšlejících kandidátů, kteří si odebírali hlasy, tudíž se vzájemně vyřadili z druhého kola. Šlo například o situaci z Kroměříže, kterou měli podle svých slov právě lídři současných opozičních stran při letošních dohodách hodně na paměti.
V kroměřížském obvodu proti sobě před čtyřmi lety šli dva kandidáti dnešní opozice, ale do druhého kola postoupila kandidátka ANO Lucie Pluhařová a dnešní senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, spojovaná se šířením dezinformací. Podobný scénář se odehrál také v Karlových Varech, kde o Senát soupeřili dokonce více než tři podobně smýšlející kandidáti.
