Hlavní obsah

Přísnost na dlužníky? Stát přichází o čtvrt milionu na každém, tvrdí STAN

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Do Sněmovny se vrací novela insolvenčního zákona. Podle think tanku Starostů může státu přinést skoro čtvrt milionu ročně na dlužníka. Vrátí je totiž do legálního pracovního koloběhu.

Článek

Ten spor je do jisté míry ideologický - nechat dlužníky „vyžrat si“ jejich nezodpovědnost, nebo se smířit se zaplacením menší částky a vrátit je do běžného života. Po prázdninách čeká poslance a poslankyně další kolo boje o to, na kterou stranu se přiklonit.

Do Sněmovny se totiž opět vrací novela insolvenčního zákona, který v minulém volebním období spadl pod stůl. Jenže tentokrát se nepůjde věcí jednoduše promlčet, změnu Česko musí provést - žádá to směrnice Evropské unie.

Vládou novela již nečekaně prošla ve své liberálnější verzi. Dlužníci by podle ní mohli projít oddlužením nejen v horizontu tří let (dnes je to až na pár humanitárních výjimek pět let), ale s insolvenčním správcem si domluví, kolik procent dluhu jsou schopni splatit dle své sociální situace, případně čas splácení prodloužit o rok, a ne po letech zjistit, že se snažili nadarmo. Padnout by mohla hranice 30 procent uspokojení dluhu, vše by se řešilo více individuálně.

Příjmy státu za polepšené dlužníky dle iSTAR

Výše příjmu-jednotlivecRoční přínos státu oproti práci na černoÚspora na sociálních dávkáchDaň +odvodyKolik zůstane jednotlivci (i se sociálními dávkami)
Práce na černo (15 tis. Kč na ruku)00 (157 560 Kč)028 130 Kč
Legální práce za 20 tis. Kč hrubého+ 212 772 Kč- 100 092 Kč (57 468 Kč)112 680 Kč20 916 Kč
Legální práce za 25 tis. Kč hrubého+ 261 972 Kč- 113 412 Kč (44 148 Kč)148 560 Kč22 272 Kč
Legální práce za 30 tis. Kč hrubého+ 311 172 Kč- 126 732 Kč (30 828 Kč)184 440 Kč23 629 Kč
Legální práce za 35 tis. Kč hrubého+ 360 372 Kč- 140 052 Kč (17 508 Kč)220 320 Kč24 986 Kč
Legální práce za 40 tis. Kč hrubého+ 409 572 Kč- 153 372 Kč (4 188 Kč)256 200 Kč26 342 Kč

Dnes funguje tříleté oddlužení s mírou uspokojení věřitelů ve výši alespoň 30 procent pro důchodce, ostatní musí dnes za tři roky splatit alespoň 60 procent dlužné částky či za pět let alespoň 30 procent, v případě nižšího uspokojení, než je 30 procent, rozhoduje o úspěšnosti oddlužení soud.

Výměnou za přístupnější systém má být přísnější dohled na dlužníky v insolvenci. Do dluhů se pak nesmí znovu dostat dalších 12 let.

V očekávaní politického souboje si již nyní připravili předpolí Starostové a nezávisí, kteří v obecné rovině spolu s Piráty a lidovci tvrdí, že v důsledku je levnější dát spolupracujícím dlužníkům šanci. Jejich think tank iSTAR spočítal, že pokud se podaří vrátit jednoho člověka do systému, státu to může přinést úspory až čtvrt milionu ročně.

„Měli jsme potřebu to spočítat, aby diskuze nebyla jen o tom, jak to ničí osudy lidí. Chceme těm, kdo jsou víc počtáři, doložit, kde nám utíkají obrovské peníze do rozpočtu,“ uvedl šéf iSTAR, exposlanec Jan Farský.

Vedle toho připomněl, že v předložených výpočtech nejsou započítané škody typu ztráta talentů v případě dětí, které v bezvýchodně zadlužené rodině žijí (bez oddlužení by například jejich rodiče spláceli dluhy v řádu desítek let), nebo slábnoucí místní ekonomika - například v příhraničí, kdy si dlužníci raději půjdou vydělávat za hranice, než aby pracovali v Česku, kde jim hrozí, že o penízy kvůli exekucím přijdou.

„Porovnali jsme situaci muže, který pracuje načerno, se situací, ve které se rozhodl pro legální příjem ve výši 20 tisíc korun hrubého měsíčně,“ stojí pak v materiálu iSTAR, který zpracoval Jáchym Růžička, analytik s dlouholetou praxí z Ministerstva práce a sociálních věcí. Dodává, že ve svém modelu počítá s tím, že muž bydlí v krajském městě za 10 tisíc korun měsíčně a kvůli nepřiznaným příjmům má tak nárok na příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí.

„Roční náklady na dávky dosahují téměř 160 tisíc korun ročně. Pokud by si tento dlužník sehnal práci za 20 tisíc korun, roční náklady na dávky by klesly o rovných 100 tisíc korun,“ vypočítává dále. Roční přínos státu v případě, že by se podařilo takového člověka dostat z dluhové pasti a vrátit jej na legální trh práce, by podle něj byl 213 tisíc korun. Vedle toho, že by nečerpal dávky, by totiž na daních a odvodech zaplatil do státní kasy 113 tisíc korun.

Dluhy se platit nemusí, ptají se odpůrci

V případě, že by modelový muž získal práci za 25 tisíc korun hrubého měsíčně, měl by sice stále nárok na příspěvek na bydlení (3679 Kč měsíčně), ale stát by ročně oproti době, kdy pracoval na načerno, získal 262 tisíc korun.

Dle informací Seznam Zpráv by se novela insolvenčního zákona mohla dostat na řadu v září, až Sněmovna zpracuje konsolidační balíčky, které obstruuje opozice.

Aktuální znění novely má ale i své vlivné odpůrce. Zásadní negativní stanovisko zastává například Hospodářská komora v čele s vlivným občanským demokratem Zdeňkem Zajíčkem. V tiskové zprávě po schválení novely vládou například alarmuje, že navrhovaná podoba veřejnosti vyšle signál, že dluhy se platit nemusí.

Naopak vstřícnější přístup k dlužníkům, kteří chtějí z dluhové pasti pryč, zastává Národně ekonomická rada vlády, která argumentuje obdobně jako materiál iSTAR (ostatně ten se na ni rovněž odkazuje). Podle NERVu kvůli lidem v exekucích, kteří pracují načerno, jsou ztráty v příjmech veřejných rozpočtů odhadem pět až 12 miliard ročně.

Reklama

Doporučované