Proč si Rusové oblíbili české zámky: Je to „druhé parkoviště“, říká expertka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bolševická diktatura, nastolená v Rusku v roce 1917, zrušila stavovský systém a krvavou cestou nastolila „sociální rovnost“. Carská rodina byla vyvražděna, šlechta rozprášena. Ale efekt byl přesně opačný, než asi tvůrci nových pořádků zamýšleli.

Ani následujících sedmdesát let rovnostářského systému v Rusech zjevně neudusilo sny o tom žít jako bojaři. Právě Česko může být názornou ukázkou toho, jak si novodobí Rusové, kteří zbohatli na privatizaci a podnikání, oblíbili život v objektech starých aristokratických rodů.

Není jiný národ, který by u nás s takovou chutí skupoval zámky a další památkově chráněné objekty.

Ukazuje to i přehled Seznam Zpráv, které historické objekty Rusové v Česku v minulých letech koupili. Některé mají ve vlastnictví stále, část mezitím opět převedli na české majitele. Na soupisce je nyní 22 objektů, ale může se to průběžně měnit.

Na stavby se podívejte i ve fotogalerii:

Z přehledu je zřejmé, že jde vesměs o menší a středně velké nemovitosti v západní části České republiky, Morava a Slezsko zůstaly stranou zájmu.

„Opravdu nevím, že by u nás Rusové nějaký zámek koupili,“ reagoval na dotaz jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Obdobně se vyjádřil jeho kolega z Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (hnutí ANO).

Ruské investice tak fakticky směřovaly do nezápadnější výspy slovanského světa – do památek na Plzeňsku a Karlovarsku, případně do středních a jižních Čech. V západočeské lázeňské oblasti – Rusy donedávna tolik oblíbené – nelze zapomínat ani na tamní historicky cenné hotely, do nichž ve velkém pumpovali svůj kapitál i bohatí ruští oligarchové (někteří jsou dnes na sankčních seznamech EU).

Přitom ani v současné napjaté situaci, kdy se Rusové kvůli válce na Ukrajině ocitají pod celoevropským tlakem, nelze přehlížet fakt, že bez ruského kapitálu by řada původních zchátralých památek možná ani neexistovala.

Co přesně Rusy do Česka za památkami přilákalo?

Jedním z důvodů může být fakt, že doma v Rusku po druhé světové válce mnoho památek nezůstalo, kdežto v Česku je přes dva tisíce zámků, hradů a tvrzí, přičemž po restitucích byly mnohé nabízeny relativně velmi levně (byť často ve špatném stavu).

V roce 2011 o důvodech relativně vysokého zájmu Rusů pro Lidové noviny hovořila podnikatelka běloruského původu Natallia Makovik. „Na prvním místě emoce – prostě se tady Rusům líbí. Blízký je jazyk, dobré je letecké spojení s Ruskem. V Česku je krásná architektura, je to centrum Evropy a Schengenského prostoru. Na druhém místě je určitá vypočítavost. Český zámek stojí podstatně míň než ve Francii nebo Německu, Velké Británii,“ uvedla tehdy Makovik, která z Běloruska utekla v roce 2000 před Lukašenkovým režimem.

Podle ní si často bydlení v ČR kupovaly starší páry, protože je tu pro ně příznivé i podnebí. „Není tady příliš horko, na rozdíl od Španělska nebo Itálie,“ vysvětlovala tehdy. Makovik se v Česku dlouhá léta věnuje právě obchodu s VIP nemovitostmi. Jednala i s mnoha Rusy, kteří si české zámky vyhlídli.

„Rusové Česko vždy chápali jako určité ‚druhé parkoviště‘, kam by se mohli případně uchýlit, kdyby se u nich doma něco zvrtlo,“ říká nyní Natallia Makovik pro Seznam Zprávy. Zvýšený zájem o české nemovitosti sama zaznamenala po roce 2014, tedy po ruské anexi ukrajinského Krymu.

Nicméně už tehdy začaly platit sankce, hlavně pro lidi napojené na Kreml a ruskou veřejnou správu se investice v Evropě výrazně zkomplikovaly, a tudíž na českém trhu se tento zvýšený zájem oficiálně moc neprojevil.

Ale může jít jen o zkreslení skutečného stavu věcí. Nejen Makovik, ale i další realitní experti od té doby pozorují i větší snahu využívat při nákupu nemovitostí systému nastrčených osob a „bílých koní“.

To může být problém právě dnes, kdy české úřady prověřují majetek, kteří Rusové v Česku nakoupili. I u mnohých zámků je obtížnější dohledat a ověřit skutečné vlastníky.

Uprchlická krize vyvolaná válkou na Ukrajině vede v Česku k poněkud nestandardním nápadům, kde hledat další ubytovací kapacity, když ty současné už praskají ve všech.

Na sociálních sítích se objevují nápady, aby běženci byli nastěhování právě do rozlehlých ruských nemovitostí. Ani Natallii Makovik by takový nápad nepřipadal úplně mimo mísu, kdyby se vše odehrálo v souladu se zákonem.

Jedním dechem ale upozorňuje, že zdaleka ne všichni Rusové, včetně zámeckých pánů, podporují Putinův režim. „A co mám osobní zkušenost, tak i mnozí už dnes ukrajinským běžencům pomáhají,“ říká Makovik, která sama uprchlíky ubytovala.

Zda současná situace nakonec vyvolá soumrak novodobé ruské aristokracie v českých podmínkách, nedokáže podnikatelka odhadnout.

Ať už ale vše dopadne jakkoliv, jako klíčové Makovik vidí, že mnohé zachráněné a opravené zámky nikdo nikam neodveze.

S přispěním Ondřeje Koutníka.