Článek
Náčelník generálního štábu Karel Řehka v projevu řekl, že si před začátkem války na Ukrajině téměř nikdo neuměl představit, že velká válka civilizované Evropě hrozí. Podle Řehky to bylo pohodlné, protože se nemuselo pro obranu obětovat příliš úsilí, peněz ani lidských životů.
Popsal také, co by se stalo, kdyby vypukla válka mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací.
„Pokud by propukl konflikt mezi Aliancí a Ruskem, budeme jeho aktivním účastníkem od první minuty. Velká část naší armády odjede bojovat podle aliančních obranných plánů. Naše teritorium se stane významnou tranzitní zónou a zázemím a je opět na nás vojácích, aby tato zóna byla bezpečná a mohla fungovat,“ řekl náčelník generálního štábu.
V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů, které jsou už teď v dosahu ruských zbraní, uvažoval. „Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště zabíjet jeho vojáky. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana České republiky se okamžitě obrátí na ruby, všechno bude jinak,“ uvedl Řehka. Považuje za nutné nic si nenalhávat a veřejnost o tom informovat.
Upozornil také na to, že pokud by válka trvala déle než pár týdnů, zdroje profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily.
„Stát by musel přistoupit k nějaké formě mobilizování materiálu i lidí. Je zvláštní, že se nad tím vůbec někdo pozastavuje. To je prostě realita, která je jasná každému, kdo se obranou seriózně zabývá. Minimálně my vojáci v tom ale musíme mít naprosto jasno, protože to má vliv na naši činnost a na naše priority,“ pokračoval Řehka.
Velitelská shromáždění české armády se konají pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní setkání se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku. Vojáci se tak dnes vrátí především k dění, které přinesl loňský únorový vpád Ruska na Ukrajinu.
Cvičení ukrajinských vojáků na Libavé
Ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku cvičí druhá skupina ukrajinských vojáků. Výcvik několika set příslušníků ukrajinských ozbrojených sil se týká hlavně základních schopností pozemních sil, jako je střelba z ručních zbraní, pohyb jednotek po bojišti nebo třeba minometná palba. Jak výcvik vypadá, popsaly Seznam Zprávy v reportáži přímo z místa.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se podobně také věnovala hlavně válce na Ukrajině a popsala, jak Česko napadené zemi pomáhá.
„Souhrnná pomoc naší země ve výši necelých pěti miliard korun dokládá, že nám není a nemůže být osud Ukrajiny lhostejný. Nejde zde jen o svobodu svébytné demokratické země, ale o budoucnost Evropy jako takové. Vždyť z hranic Ukrajiny do naší země by to Putinova armáda měla jen několik stovek kilometrů,“ připomněla ministryně obrany.
Události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci, nejvíce od druhé světové války. Bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali, řekla také.
Černochová rovněž poděkovala všem českým vojenským instruktorům, kteří v současnosti cvičí již druhou skupinu ukrajinských vojáků. Dobře vycvičení vojáci jsou podle ministryně obrany ve válce ještě důležitější než vlastní vojenská technika.
V českých vojenských nemocnicích byly ošetřeny i desítky ukrajinských vojáků, opravuje se zde tamní vojenská technika, vypočítávala ministryně.
Dále zmínila, v jaké fázi je záměr koupit bojová vozidla pěchoty ze Švédska.
„Přezbrojení 7. mechanizované brigády na bojová vozidla pěchoty CV90 již nabývá jasné a hmatatelné kontury. Jednání jsou velmi intenzivní. Víme, že nemůžeme ztrácet čas. Navíc postup koordinujeme se Slovenskem, které se vydalo stejnou cestou jako my, čímž dosáhneme výhodnějších podmínek.“
„Nemáme v pořádku ani základní věci“
Náčelník generálního štábu Řehka dále také zdůraznil, že svět se rychle technologicky posouvá. „Vývoj umělé inteligence pokročil natolik, že tento projev by dnes už zvládl napsat jazykový chatbot. A jak jsme se posunuli my? Stíháme tento vývoj? K umělé inteligenci a dalším přelomovým technologiím jsme se ještě ani nedostali, protože nemáme v pořádku ani základní věci,“ varoval.
Umělá inteligence a další technologie nás nespasí a ani nejsou prioritou, doplnil. „Chci tím jenom ukázat, jakou rychlostí se svět posouvá a že naše nastavení a myšlení tomu musí odpovídat. O tom mluvíme už dlouho, ale sebekriticky musím říct, že jsme se neposunuli dostatečně,“ řekl.
Armáda má podle Řehky nyní zdroje na to, aby financovala svou modernizaci. „Je to velká šance,“ zdůraznil. Česko čelí reálné hrozbě a armáda nesmí společenskou vůli investovat do obrany promarnit. „Musíme dohánět problémy ve všech oblastech, informační podporou, palebnou silou, mobilitou, ochranou vojsk a logistikou počínaje, velením, řízením a spojením konče,“ pokračoval.
Ohledně protivzdušné a protiraketové obrany Řehka na tiskové konferenci řekl, že otázku řešila opakovaně Bezpečnostní rada státu. Česko aktuálně spoléhá především na protivzdušnou obranu v podobě letounů gripen. Zároveň má armáda systém na posílení protivzdušné obrany kolem některých kritických bodů v případě hrozby.
„Není žádné tajemství, že dneska kapacity a schopnosti nejsou tam, kde bychom je potřebovali,“ uvedl Řehka. Armáda pracuje na dlouhodobém plánu pro budování vícevrstvé obrany. „Některé věci můžeme získat a už získáváme z Aliance, například prvky využitelné v protiraketové obraně. Můžeme například získávat cenné informace v aliančním systému. Zároveň budeme obranu postupně budovat,“ dodal.
Česko se musí poučit z vývoje války na Ukrajině po ruské invazi. Je to jediný moderní konflikt velkého rozsahu s Ruskem, který lze sledovat a studovat. „Máme tu reálnou hrozbu a musíme si s ní poradit. Je to náš úkol. A není podstatné, jak obtížný je. Nikdo se nás nebude ptát, jak to bylo těžké a proč,“ konstatoval.
Řehka na svém prvním velitelském shromáždění v listopadu už řekl, že při střetu mezi Ruskem a NATO by česká armáda byla jeho aktivním účastníkem od první minuty. Projevy se týkaly také většinou konfliktu na Ukrajině a poučení, které si z něj musí Česko vzít.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Černochové i další slova gen. Řehky.
