Rádio, voda, hotovost. Vláda vydá manuál pro blackout, s výcvikem nepočítá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na začátku srpna má Ministerstvo vnitra zveřejnit oficiální příručku pro občany, která má sloužit jako základní návod, jak se chovat v případě krizové situace, jakou byl například nedávný blackout.

Plukovník Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády České republiky, který byl s příručkou obeznámen, dnes na sociální síti X už pár tipů zveřejnil. Nejdůležitější je podle něj mít funkční rozhlasový přijímač, zásobu jídla a vody alespoň na 72 hodin a připravenou hotovost v menších bankovkách.

Manuál Ministerstva vnitra je postavený na tom, co dělat v krizi prvních 72 hodin. „Většina krizí se sice za 72 hodin nevyřeší, ale v tom čase už naběhnou krizové mechanismy, které podají pomocnou ruku občanům,“ vysvětluje Zelinka. Dodává, že v prvních hodinách se záchranné složky budou věnovat převážně zranitelným skupinám, například seniorům.

Na příručce ministerstvo pracuje už minimálně půl roku. Důvod, proč Česko nemělo tuto příručku dřív, je podle Zelinky dřívější chybějící poptávka, ale hodila by se už v mnoha krizových situacích.

„Letošní blackout, loňské intenzivní povodně, tornádo na jižní Moravě, takže těch situací je paradoxně dost, ale asi dlouhodobě nebyla dostatečná poptávka. Teď se potkala situace a ochota to řešit s know-how odborníků, za co jsem velmi rád,“ vysvětluje.

Přesnou podobu příručky se veřejnost dozví až v srpnu. „V dnešní době příručku postavit jenom na jednom médiu by byla chyba. Zároveň v případě krize nebude všechno dostupné, včetně internetu,“ přibližuje Zelinka.

Příručky pro krizové situace jsou v Evropské unii podle Zelinky něco naprosto standardního. „Je standardní, že například každý švédský občan takovou příručku doma má a že mu ji poslala vláda,“ říká Zelinka.

Podle Amara Ibrahima, experta na přežití a majitele firmy Outdoor Survival, jsou Češi na podobné události špatně připraveni. „Po výpadku elektřiny, jako kdyby se nic nestalo. Přitom to může přijít kdykoliv. Nejsme ohroženi jen blackoutem, pandemií, válkou, ekonomickým kolapsem – ohrožuje nás i nepřipravenost obyvatelstva,“ varuje.

Příručky tohoto typu nejsou ani v rámci Česka novinkou. Ibrahim podobný manuál připravil před půl rokem pro město Domažlice, které má rady pro krizové situace na svých webových stránkách. „Nabízeli jsme ho i dalším městům, ale většinou o to nebyl zájem. Prý nechtěli strašit obyvatelstvo,“ říká.

Základ přežití podle Ibrahima není jen o vybavení, ale hlavně o dovednostech. „Ve Švédsku mají branný týden. U nás nic takového není, takže panika v případě krize propukne určitě,“ myslí si. Podle něj samotná příručka nestačí. „Nestačí vydat brožuru a umýt si ruce se slovy ‚my jsme vám to říkali‘,“ říká s narážkou na přístup státu.

Podle něj by se měly kurzy přežití učit už na školách. „Většina dětí dnes nezná ani úplné základy, například že se dá uvařit polévka ze zeleniny a udělat placky z mouky,“ říká Ibrahim. „Asi 80 procent dětí kouká vyjeveně, že je potřeba je naučit zdravotní připravenosti, jak někoho ošetřit, jak se mají chovat v nenadálých situacích, orientaci v terénu podle map, umět přivolat si pomoc, celkově poradit si bez telefonu,“ podotýká Ibrahim.

Zelinka si myslí, že by bylo možné tyto kurzy zavést i u nás. „Koukněme se, jak to dělají jinde. Když to dělají v Pobaltí a ve Skandinávii, tak bychom to mohli mít také a seznamovat s tím mladou generaci,“ myslí si Zelinka.

Podotýká, že s mladou generací se pracuje nejsnáze. „V rámci školní docházky máte mladou generaci v jeden čas na jednom místě, což je extrémně problematické aplikovat u dospělých lidí,“ vysvětluje.

Jedním z klíčových doporučení, které Ivo Zelinka zveřejnil na svém účtu X, je mít doma alespoň několik tisíc korun v hotovosti, ideálně v menších bankovkách. Pokud dojde k rozsáhlému výpadku elektřiny, přestanou fungovat bankomaty, platební terminály, ale i pokladny.

Podle Zelinky ale není situace zcela bezvýchodná – v krizových chvílích totiž zákon umožňuje obchodníkům namarkovat nákupy zpětně až do 48 hodin.

„Je mýtus si myslet, že když nepůjde elektřina, nebude možné nic koupit. Některé večerky a malé obchody budou zřejmě schopné prodávat i bez elektřiny,“ říká Zelinka a dodává, že mít po ruce hotovost může v prvních hodinách po výpadku sehrát zásadní roli.

Další důležitou výbavou pro mimořádné situace je podle příručky i klasický rozhlasový přijímač – ideálně na baterie, solární nabíjení nebo kličku.

„V dnešní době jsme navyklí získávat informace z internetu, ale právě ten by nebyl v případě celoplošného blackoutu k dispozici. Jediné, co by běželo dál, by bylo rozhlasové vysílání,“ upozornil na svém profilu Zelinka.

Český rozhlas má ze zákona povinnost informovat veřejnost v krizových situacích a jeho páteřní vysílače jsou vybaveny záložními dieselovými agregáty, což z něj činí nejspolehlivější informační kanál.

S tím souhlasí i Ibrahim a doporučuje pořídit jednoduché nouzové rádio, které funguje na kličku a setrvačník a často obsahuje i další funkce – například svítilnu nebo S. O. S. signál. „Český rozhlas je na tyto situace připravený, vzpomeňme na rok 1945 nebo 1968,“ připomíná Ibrahim.

Zelinka také radí mít zásoby vody a trvanlivého jídla alespoň na 72 hodin. Ve svém tweetu připomněl, že není nutné skupovat konzervy – praktičtější je mít doma víc běžných potravin, které člověk pravidelně nakupuje.

Ibrahim doporučuje přemýšlet komplexně, kromě potravin je podle něj důležité i vybavení – například filtr na vodu, který umožní přefiltrovat vodu z potoka, a kvalitní trvanlivé potraviny, které vydrží roky.

„Na trhu jsou dávky, které stačí ohřát. Vydrží 12 až 15 let a některé obsahují i pitnou vodu, která má trvanlivost 40 let,“ dodává Ibrahim.