Prahu čeká velká výzva. Přibude 300 tisíc obyvatel, způsobí to problémy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Autoři z Institutu plánování a rozvoje (IPR) se v aktualizované Prognóze obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2024–2050 zaměřili na to, jak se v dalších letech bude zvyšovat počet obyvatel hlavního města. V návaznosti na to řeší i to, kolik a kde bude potřeba vybudovat nových veřejných služeb - a to zejména školek, škol, ordinací nebo obchodů či veřejných sportovišť.

„Praha je velmi specifická a oproti jiným městům v České republice počet jejích obyvatel dlouhodobě roste a do budoucna růst bude,“ říká vedoucí Kanceláře analýz města IPR Zdeňka Havlová s tím, že studie má městu pomoct se připravit na budoucí výzvy.

Zatímco dnes má metropole přibližně 1,38 milionu obyvatel, v roce 2050 jich podle nejpravděpodobnější varianty studie bude 1,68 milionu. Existuje ale i varianta, která počítá s růstem skoro na dva miliony.

Jedním z hlavních důvodů je příchod cizinců, bez kterých by podle Havlové naopak počet Pražanů každý rok přibližně o tisícovku klesal. „Růstu počtu obyvatel by mohla zabránit jedině nějaká nepředvídatelná událost, například válka nebo další pandemie,“ dodává.

Zatímco podle dat IPR byl před čtyřmi lety podíl cizinců na celkové populaci v Praze 25 procent, v roce 2050 by to mohlo být od 20 až do 55 procent. V absolutních číslech by se jejich počet mohl až ztrojnásobit - z dnešních přibližně 300 tisíc na 900 tisíc. Nejpočetnější národnostní menšinu tvoří Ukrajinci, následují Slováci, Rusové a Vietnamci.

Kromě rostoucího počtu obyvatel bude další výzvou pro hlavní město, podobně jako ve zbytku republiky, i stárnutí obyvatelstva. V současnosti je průměrný věk obyvatel Prahy 42 let, v roce 2050 to podle prognózy bude mezi 44 až 47 lety. Výrazně - téměř o 80 procent - má v příštím čtvrtstoletí vzrůst počet Pražanů nad 80 let, což podle Havlové vytvoří větší tlak na praktické lékaře i sociální služby.

„Praha bude stárnout, ale nejedná se o markantní změny jako v jiných částech republiky. Je to proto, že se do Prahy často stěhují mladí lidé za prací. I ze zahraničí do českého hlavního města přicházejí mladí,“ říká s tím, že kromě seniorů přibudou v hlavním městě také děti.

Autoři se v prognóze zaměřili i na městské části, kam „noví“ obyvatelé nejčastěji zamíří. Nejvíce jich přibude v oblastech, ve kterých teď probíhá či do budoucna bude probíhat zástavba. Mezi ty s největším očekávaným absolutním či relativním přírůstkem obyvatel podle studie patří Praha 18, Praha 7 či východní část Prahy 3.

Nárůst počtu seniorů a dětí bude znamenat zátěž pro školy. S jejich nedostatkem se přitom Praha potýká již dnes.

V mateřských školách chybí přibližně 10 tisíc míst, podle nejpravděpodobnějšího scénáře demografického vývoje to při zachování současných kapacit budou za pět let čtyři tisícovky a v roce 2050 přes 16 tisíc míst. Obdobná je i situace u základních škol, kde dnes schází víc než šest tisíc míst, v roce 2030 to bude dva a půl tisíce a v roce 2050 přes 10 tisíc.

Nejtristnější situace je u středních škol, ve kterých dnes chybí místa pro 12 tisíc studentů, v roce 2030 to může být až 18 tisíc míst. Do roku 2050 by se pak situace měla o něco zlepšit, přesto by při zachování současných kapacit stále chybělo necelých 13 tisíc míst.

Tato čísla ovšem počítají se zajištěním míst ve veřejných školách primárně pro všechny pražské děti. „Hlavní město poskytuje místa i školákům z okolí, především ze Středočeského kraje,“ upozorňuje vedoucí Kanceláře komunikace IPR Matouš Hutník. Mateřské a základní školy zřizované městskými částmi dnes navštěvuje mezi 12 a 13 procenty mimopražských dětí. U středních škol je toto číslo až 35 procent.

Autoři prognózy problém spatřují také v tzv. „spádové turistice“, kdy jsou děti přihlášené k trvalému bydlišti v jiné části Prahy, než ve které skutečně žijí. „Jsou subjekty, které se specializují na to, že poskytují dětem trvalé bydliště, případně se děti nahlásí k příbuzným či ke známým,“ říká Havlová s tím, že tento „fenomén“ je reakcí na rozdílné kvality škol.

Predikce toho, v jaké čtvrti budou místa chybět, se proto vytváří složitě. Do oblastí se žádanými školami se totiž může z roku na rok nahlásit mnohem větší než očekávaný počet žáků. Některá místa na tom tak do budoucna mohou být s kapacitami ještě hůř, než se předpokládá. Navíc ani dnes se neví, kolik dětí spádovou turistiku využívá.

„Do roku 2050 bychom potřebovali postavit 116 nových mateřských škol v celé Praze,“ komentuje situaci Havlová. Podle dat Institutu plánování a rozvoje, který je získal od městských částí, se v Praze plánuje výstavba až 119 školek. Většina záměrů je ale teprve v počátcích a realizaci brzdí i financování. Zajištěno není skoro 90 procent z potřebných peněz (cca sedm miliard korun).

Geograficky jsou do budoucna v případě škol nejproblematičtější zejména oblasti, ve kterých se chystají či již probíhají velké zástavby (viz mapa výše). „Největší potřeba nových středních škol je po okrajových správních obvodech města, protože tam hodně dojíždějí žáci ze Středočeského kraje,“ doplňuje Havlová s tím, že dalším problémem bude i nedostatek učitelů v nově postavených školách.

Metropole má podle dokumentu problém i se sociálními službami. Havlová v této souvislosti zmiňuje především domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, které jsou určené lidem se závažnou duševní nemocí, s demencí či se závislostí. Již dnes je v Praze kapacita obou typů domovů při přepočtení na počet obyvatel podprůměrná. U lůžek v domovech se zvláštním režimem dokonce nejnižší v republice.

V současnosti žije v hlavním městě přes 60 tisíc seniorů starších 80 let a je k dispozici okolo čtyř tisíc lůžek v obou typech domovů. Jedno lůžko tedy připadá na přibližně 15 Pražanů. V roce 2050 by ale seniorů v tomto věku mohlo být přes 110 tisíc, což by při zachování stávajících kapacit odpovídalo 26 seniorům na lůžko. Doporučený maximální počet seniorů nad 80 na lůžko je přitom podle studie současných 15. Pro udržení dostupnosti péče by proto bylo potřeba téměř zdvojnásobit stávající kapacity.

IPR proto doporučuje buď výstavbu nových domovů nebo větší podporu terénní, ambulantní či neformální péče. I zde ale studie upozorňuje na problémy. Rozvoj terénní a ambulantní péče je podle autorů nerovnoměrný a podpora neformální péče doposud nedostatečná.

Jako uspokojivou naopak autoři prognózy hodnotí současnou dostupnost zdravotní péče. Podle údajů IPR má metropole největší počet lékařů i zdravotnických zařízení v republice. Poliklinik je ve městě 53, na jednu připadá okolo 26 tisíc obyvatel. Doporučení Institutu plánování a rozvoje hovoří o rozmezí dvacet až třicet tisíc na jedno takové zařízení.

Při zachování současného počtu poliklinik by však v roce 2050 byla zmíněná hranice mírně překročena - na jednu by v průměru docházelo přes 31 tisíc pacientů. Problémy navíc mohou nastat lokálně. Některé ambulance jsou pak přetížené i z důvodu dojíždění pacientů ze Středočeského kraje.

Dokument také uvádí, že v hlavním městě je přes 700 ordinací praktických lékařů, přičemž na jednu vychází 1500 pacientů. Ordinací pediatrů je téměř 250 a průměrně do jedné dochází 1100 dětí. Tato čísla jsou pod republikovým průměrem a celkovou dostupnost péče proto studie hodnotí jako dobrou. Při zachování stávajících kapacit bude i v roce 2050 dostupnost pediatrické péče dobrá a u praktiků jen mírně zhoršená. „Ordinace zatím není tak nutné stavět jako školy,“ komentuje situaci Havlová.

Přesto i u lékařů bude problém rostoucí průměrný věk. Téměř polovině pediatrů v Praze je v současnosti nad 60 let věku, u praktiků se jedná o přibližně třetinu.