Článek
Senát podle prezidenta Petra Pavla za 30 let existence svůj význam opakovaně a přesvědčivě obhájil, je pojistkou ústavnosti. O posílení pravomocí by usilovat neměl, zároveň by měl ale střežit, aby se jeho kompetence nezmenšovaly, uvedl v úterý Pavel na slavnostním shromáždění ke vzniku horní parlamentní komory v roce 1996. Její předseda Miloš Vystrčil (ODS) za hlavní úkol Senátu označil ochranu svobody a to, aby byl Senát věrný svobodě a odpovědnosti.
„Senát letos slaví 30 let a za tu dobu si své místo v českém ústavně-politickém systému nepochybně našel a svůj význam svým konáním opakovaně a přesvědčivě obhájil,“ uvedl Pavel. Prezident připomenul, že ustavení Senátu bylo roky odkládáno kvůli debatám o jeho potřebnosti a čas od času se i nyní objevují snahy horní komoru Parlamentu zrušit, oslabit nebo znevěrohodnit.
Senát ovšem podle hlavy státu prokázal svůj přínos nejen jako pojistka ústavnosti a demokratických hodnot. Potřebnost a správnost existence Senátu se ukazuje ve srovnání se zkušenostmi s jednokomorovými parlamenty v Maďarsku a na Slovensku, uvedl prezident.
Senát je slabší z parlamentních komor, obdobně je na tom v exekutivě prezident vůči vládě, poznamenal. Tato pozice ale podle něj umožňuje pragmatičtější a věcnější pohled na věc a kultivovanou diskusi.
Senát by podle Pavla neměl zkoušet posílit své postavení vůči Sněmovně. „Když podlehneme pokušení měnit ústavní pravidla v jednom případě, o to hůře budeme vzdorovat tlaku na jejich změnu v případech jiných, mnohem nebezpečnějších,“ vysvětlil. „Využijme pravomocí a zvyků, které se postupně usadily, nesnažme se je rozmnožit a rozšířit, ale přísně střežme, aby je také nikdo nezkoušel zmenšit,“ dodal.
Vystrčil uvedl, že hlavní rolí Senátu je chránit svobodu a vyvažovat jednotlivé druhy mocí. Má ochraňovat svobodu „před mocí, která se někdy snaží být příliš invazivní nebo příliš represivní, nebo se nějakým jiným způsobem snaží zvýšit svůj vliv nebo změnit způsoby, jak je vykonávána“. Vystrčil od řečnického pultu ozdobeného složenou státní vlajkou, která poprvé zavlála nad sídlem Senátu v roce 1996, vyzdvihl kulturu, noblesu a rytířského ducha, které Senátu jeho členové za tři desetiletí vtiskli.
Bývalá předsedkyně horní parlamentní komory Libuše Benešová (ODS) a její kolegové Petr Pithart (KDU-ČSL) a Přemysl Sobotka (ODS) dostali od Vystrčila symbolické kovové klíče k Senátu s emblémem horní parlamentní komory a nápisem Senát věrný svobodě. Další bývalý předseda Senátu, sociální demokrat Milan Štěch, se setkání nemohl zúčastnit, klíč dostane při červnové schůzi. Za předposledního předsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS) klíč převzala vdova Věra Kuberová. Originál klíče bude podle Vystrčila vystaven v jeho přijímacím salonku a je k dispozici všem občanům.
Shromáždění začalo symbolicky v 17:35, tedy v okamžik, kdy v roce 1920 začala první schůze prvorepublikového Senátu. Uskutečnilo se ve Valdštejnské jízdárně, kterou obvykle využívá Národní galerie k pořádání výstav. Účastníci shromáždění využili k vzájemnému setkávání a rozhovorům, k dispozici měli i přilehlou Valdštejnskou zahradu.
Kromě prezidenta a senátorů se shromáždění zúčastnil předseda Ústavního soudu Josef Baxa a za Sněmovnu její místopředseda Jan Skopeček (ODS). Za vládu dorazil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
