Článek
Úpravu trestného činu neplacení výživného asi čeká rozšíření. Novelu koaličních poslanců podpořila v úvodním kole Sněmovna. U zanedbání povinné výživy jsou po širších změnách trestního práva trestné od ledna jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor.
Uvolnění pravidel pokládají předkladatelé za nevhodnou kvůli možným dopadům na nezletilé děti. Trestnost neplacení alimentů by ale podle jejich návrhu neměla být tak široká, jak platila do konce loňska.
Rychlé schválení předlohy vetovala za opoziční kluby někdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), podle níž je neplacení výživného problém, k ochraně dětí je ale třeba hledat nástroje, které pomohou. Z vězení nikdo hradit alimenty nebude, poznamenala. I z toho důvodu prosazoval zamítnutí novely, byť neúspěšně, občanský demokrat Jan Bureš. „Zavíraní do vězení nevede k zaplacení výživného,“ řekl a doplnil, že újmy dozná i zájem dítěte.
„Novela není o tom, že chceme zavírat rodiče do vězení,“ oponovala předsedkyně frakce ANO Taťána Malá. Jde podle ní o vzkaz, že je normální se o své děti starat. Nikdo nemůže mít problém s tím, aby neplatič dostal trest domácího vězení, při němž by mohl chodit jen do práce, podotkla.
„Dítě, kterému neplatí jeho rodič, ať už je to matka, nebo otec, má větší šanci získat výživné, pokud hrozí tomu danému rodiči trestný čin, teoreticky i trest odnětí svobody,“ řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Z práceschopných vězňů jich podle něho skutečně pracuje 65 procent, z letošní měsíční odměny je výživné 3267 korun. „Rozhodně tedy to neznamená automaticky, že pokud někdo skončí ve vězení za neplacení výživného, že by situaci dítěte zhoršil, ale ve většině případů práci má,“ dodal Tejc.
Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) uvedl, že nebyl příznivcem zúžení kriminalizace pro její odrazující, preventivní funkci. Původně navrhované zrychlené schválení novely ale pokládá za neúctu k trestnímu právu, je proto třeba podle Pospíšila probrat efektivitu vymáhání výživného. O účinnějším vymáhání alimentů mluvil také bývalý náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN), který se zastával zachování nynější trestní úpravy. „Primárním cílem státu nemá být plnit věznice dlužníky, ale zajistit dětem finanční prostředky k životu,“ zdůraznil Dvořák.
Nyní hrozí až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a vydají tím vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.
Širší změny trestního práva prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s cílem snížení počtu vězňů i recidivy a k úsporám státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.
