Hlavní obsah

SOCDEM prodala své nemovitosti výrazně pod cenou. Nebyl o ně zájem, hájí se

Foto: Facebook Michala Šmardy

Michal Šmarda, bývalý předseda SOCDEM, za kterého proběhla většina prodejů nemovitostí.

SOCDEM rozprodávala nemovitosti v Česku hluboko pod cenou, někde i o třetinu levněji. Bývalý předseda se hájí tím, že o objekty nebyl zájem. Někteří členové strany nejsou s prodeji spokojení, tvrdí, že je ovlivnily vazby v hnutí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Strana SOCDEM vlastnila po celém Česku nemovitosti, jejichž hodnota dohromady činila stovky milionů korun. V mnoha městech domy rozprodala, aby získala prostředky na politickou činnost či splácení dluhů. Podle serveru iDnes, který informaci přinesl, byly domy často prodávány výrazně levněji.

SOCDEM řadu nemovitostí v minulých letech prodala hluboko pod odhadnutou cenou. Například dům v Břeclavi, podle posudku za 11 milionů korun, strana prodala za 7,5 milionu, nemovitost ve Znojmě oceněnou znalcem na 22,4 milionu korun zase za 16,5 milionu. V Pardubicích byla cena domu odhadnuta na více než patnáct milionů, a přitom kupec zaplatil jen 10,1 milionu, tedy o třetinu méně.

Představitelé strany prodeje hájí tím, že o nemovitosti nebyl zájem a hnutí potřebovalo peníze. Tvrzení, že zájem o nemovitosti byl malý, potvrdil redakci iDnes také realitní makléř a vlivný sociální demokrat Roman Vaigel, který měl prodej většiny budov na starosti. „Ve všech případech byla schválena minimální cena, za kterou byl vlastník, tedy sociální demokracie, ochoten nemovitosti prodat. Tato cena vzešla z grémia a byla schválena předsednictvem. Cena, za kterou jsme nemovitosti prodali, byla vždy vyšší,“ říká Vaigel.

„Nějakou dobu jsme nemovitosti vždy nabízeli za naše aktualizované odhady. Pokud se to za ty peníze nepodařilo prodat, snažilo se předsednictvo zjistit, čím to je. Udělalo se usnesení, podle kterého se řeklo, že není přípustné, aby se prodávalo za méně než 80 procent nové odhadní ceny,“ uvedl bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda. U většiny nemovitostí se podle Šmardy podařilo tento závazek dodržet.

Podle některých dlouholetých členů SOCDEM byly nemovitosti na předsednictvu prezentovány jako neprodejné, s prodejem se navíc spěchalo, protože hnutí potřebovalo peníze na kampaň. Šmarda připouští, že SOCDEM byla pod tlakem a nemovitosti se daly prodat za víc.

Končící předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová dává od prodejů nemovitostí ruce pryč s tím, že byly rozhodnuty za bývalého vedení. Šmardu ale kritizuje za prodej Lannova paláce v Praze v roce 2022. Ten hnutí prodalo za 201 milionů korun dlouhodobému nájemci, podle některých odhadů mohla cena být až o 160 milionů vyšší. „Tenkrát na jaře 2022 jsem vystoupila na online diskuzi s členskou základnou. Velmi jsem proti tomu protestovala, protože si myslím, že cena byla velmi nízká,“ tvrdí Maláčová.

Sociální demokracie, kterou čeká volba nového vedení, v současné době vlastní ještě čtyři nemovitosti: Dělnický dům v Kladně, Kulturní dům Střelnice v Hradci Králové, Lidový dům - dlouholeté sídlo sociální demokracie v centru Prahy a k němu přiléhající nemovitost přezdívanou Surtec.

Ceny za tyto čtyři objekty by se mohly vyšplhat až na stovky milionů korun, strana se o ně však stále soudí s dědici právníka Zdeňka Altnera, který jí kdysi Lidový dům vybojoval, ale chtěl za to prémii. S úroky mohou dědicům připadnout stamiliony. Šmarda ani Maláčová netuší, zda a jakým způsobem se budou poslední čtyři nemovitosti prodávat.

Doporučované