Článek
O tom, že pře mezi Hradem a Černínským palácem, vyvolaná zejména prezidentovou stopkou ministerské ambici Filipa Turka, může vygradovat ve válku o velvyslance, se v diplomatických kuloárech spekuluje několik týdnů. Nyní kabinet Andreje Babiše (ANO) vyšle jasný vzkaz. Všichni velvyslanci, kteří dostali od Petra Fialy i Petra Pavla zelenou a měli na posty vyjet v roce 2026, budou zrušeni. A celý proces se rozjede znovu.
Kromě Spojených států se mělo letos střídat například i na ostře sledovaném Tchaj-wanu, v Itálii, Vietnamu, Indii, Finsku, Portugalsku, Kataru, Arménii, Ázerbájdžánu, při OSN v New Yorku či Ženevě. Týká se to i několika generálních konzulátů.
Vzkaz pro Hrad
Vláda o zrušení jmenování rozhodne v nejbližších dnech, podle důvěryhodných informací Seznam Zpráv by to mohlo být dokonce ještě dnes, případně v pondělí. Tedy těsně před tím, než se na Hradě v pondělí odpoledne sejdou s prezidentem ostatní ústavní činitelé.
Podle zdroje redakce kabinet tvrdí, že není fér, že nové a hlavně klíčové velvyslance schválila ještě Fialova vláda a té nové to údajně zasahuje do mandátu. Cílem zkrátka je mít „své“ velvyslance, kteří budou razit priority Babišovy vlády. Zvláště v době turbulentního mezinárodněpolitického dění, kdy komunikace mezi vládou a ambasádami musí být zcela bezkonfliktní.
Největší pozornost je přirozeně věnována obsazení ambasády v USA. Minulý kabinet na post schválil současnou „dvojku“ na velvyslanectví ve Washingtonu Jana Havránka, který měl letos nahradit Miloslava Staška. Ten se má patrně od června vrátit do Černínského paláce na post státního tajemníka.
S Havránkem přitom původně neměl být v Babišově okolí problém, v minulosti například působil i jako náměstek Ministerstva obrany pod vedením Lubomíra Metnara (ANO). Podle informací redakce jsou ale nyní ve hře i další jména. Na Ministerstvu zahraničí se v posledních dnech začala skloňovat nová náměstkyně a kariérní diplomatka Marie Chatardová. „Konexe na Babiše má velké,“ uvedl zdroj.
V minulosti už navíc v USA působila, v letech 2016 až 2021 byla stálou představitelkou ČR při OSN v New Yorku, kde dokonce rok zastávala post předsedkyně Ekonomické a sociální rady OSN. Jednu ze tří nejvýznamnějších funkcí v OSN zastávala dokonce teprve jako třetí žena v historii.
Klíčem jsou vazby na Trumpa
Andrej Babiš, pro kterého jsou vztahy s administrativou Donalda Trumpa jednou z jeho nejvyšších met, chce po „svém“ zástupci v USA hlavně výborné vztahy s Trumpovými republikány. Zda je Chatardová má, není jisté.
Budoucí velvyslanec ČR v USA musí mít vazby na Donalda Trumpa. V roce 2019 dostal Andreje Babiše do Bílého domu tehdejší velvyslanec Hynek Kmoníček.
Každopádně Havránek, expert na obranu, bezpečnost a hybridní hrozby, který v minulosti působil i v Severoatlantické alianci, se je snaží intenzivně navazovat. Nedávno například na Trumpově sociální síti Truth zveřejnil svoji fotografii s Richardem Grenellem, Trumpovým poradcem a zmocněncem pro speciální mise, což je funkce, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela.
„Všichni si tady uvědomujeme, že v DC bude muset být někdo, kdo má funkční vazby na republikány a zejména pak okolí Donalda Trumpa. Takových lidí v Česku moc není,“ uvedl pro redakci vysoce postavený diplomat obeznámený se situací. Naznačil, že významné bude i doporučení současného ambasadora Staška, který má na Babišovu vládu silné vazby a důvěru. V neposlední řadě do výběru promluví i Babišův bezpečnostní poradce Hynek Kmoníček, který washingtonskou ambasádu vedl za minulé Babišovy vlády.
Kromě Chatardové a Havránka se na chodbách Černínského paláce mluví i o bývalém velvyslanci při NATO Jakubu Landovském či o bývalém mluvčím prezidenta Václava Klause Tomáši Klvaňovi.
Oficiálně informace redakci nikdo nepotvrdil, výběr ambasadorů probíhá vždy v přísném utajení. Vláda ani Hrad předem žádná jména nekomentují. „Platí, že proces jmenování velvyslanců podléhá režimu utajení, proto ho nemohu komentovat veřejně,“ řekl redakci mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Pozor na čínskou „kaňku“
Důležitým kritériem pro výběr vhodného kandidáta do USA každopádně bude i to, aby nový velvyslanec v USA neměl ve svém životopise čínskou „kaňku“. Takovému nominantovi by Trump rozhodně nedal agrément, shodují se diplomati, s nimiž redakce mluvila.
Tato překážka by například mohla odradit vládu od jmenování velvyslancem v USA Jakuba Kulhánka, bývalého šéfa české diplomacie, který nyní působí jako velvyslanec při OSN v New Yorku, kde by měl dostat prodloužení o další dva roky. V minulosti ale působil i jako externí konzultant v čínské společnosti CEFC Europe, přičemž šéf této firmy byl mimochodem za Trumpovy administrativy odsouzen za korupci. Jen těžko si lze představit, že by Kulhánek s tímto „škraloupem“ vyjednával Babišovo toužebné přijetí v Bílém domě.
V každém případě vládní rozhodnutí o zrušení rotace velvyslanců přichází v době, kdy sílí napětí mezi prezidentem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Mimochodem, v balíku škrtnutých velvyslanců je i šéf prezidentova zahraničního odboru Jiří Zajíček, který měl vyjet na ambasádu v Portugalsku.
Vláda má legální páku
Byť prezident i minulá vláda velvyslance podepsali, současný kabinet má legální páky na jejich zrušení. Velvyslancem se totiž vládní a hradní nominant stává až v okamžiku, kdy předá přijímacímu státu pověřovací listiny. „Dokud člověk není na místě, dokud nepředá pověřovací listiny, tak se dá celý proces zvrátit,“ uvedl diplomatický zdroj s tím, že pokud před dokončením tohoto procesu nový kabinet rozhodne o tom, že velvyslance jmenovaného předešlou vládou nepodpoří, nepotřebuje k jeho zablokování ani souhlas prezidenta.
Ten ale bude potřebovat pro svůj „nový balík“ velvyslanců. A tady může říct hlava státu své ne a celý proces zablokovat. Česku by pak hrozil polský scénář, o kterém se už delší dobu diskutuje.
Co je polský scénář?
O co přesně jde? Po nástupu nové vlády Donalda Tuska ministr zahraničí Radosław Sikorski v březnu 2024 rozhodl o ukončení misí více než 50 polských velvyslanců, kteří byli jmenováni předchozí vládou Práva a spravedlnosti. Oficiální kompletní seznam odvolaných ambasadorů nikdy zveřejněn nebyl. Ministerstvo zahraničí pouze oznámilo, že ministr Sikorski rozhodl o ukončení misí „více než 50“ ambasadorů, ale beze jmen.
Co je chargé d’affaires
- Funkce chargé d’affaires (CDA) přísluší diplomatovi pověřenému vedením zastupitelského úřadu, který není řízen mimořádným a zplnomocněným velvyslancem. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích rozlišuje funkce chargé d’affaires en pied a chargé d’affaires ad interim.
- Při jmenování CDA vysílající stát nežádá o souhlas hostitelské země (o tzv. agrément) a jeho jmenování je pouze oznamováno cizímu ministerstvu zahraničí.
- Chargé d’affaires en pied (e.p.) je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na „plnou" velvyslaneckou úroveň.
- Chargé d’affaires ad interim (a.i.) je diplomatický pracovník pověřený dočasným vedením zastupitelského úřadu po dobu nepřítomnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance, který stojí nebo má stát v jeho čele (například v mezidobí před jmenováním nového velvyslance). V případě dlouhodobého vyslání „chargé d’affaires ad interim" může signalizovat i zájem na dočasnosti takového řešení.
- Funkce chargé d’affaires nesouvisí s diplomatickými hodnostmi. Nicméně především diplomaté pověření funkcí chargé d’affaires en pied patří zpravidla mezi vedoucí a vyšší diplomaty. Česká republika má delší dobu vztahy na úrovni chargé d’affaires například na Kubě.
Zdroj: MZV ČR
Šlo například o posty v USA, Velké Británii, Německu, Itálii, Ukrajině, Španělsku, České republice, Slovensku, Maďarsku či Stálé delegace při NATO a další.
V Polsku velvyslance, stejně tak jako v České republice, jmenuje a odvolává prezident, ale na návrh ministra zahraničí a se souhlasem premiéra. Tehdejší prezident Andrzej Duda však odmítl podepisovat nové nominace a tvrdil, že ministr Sikorski obchází jeho ústavní pravomoci. Nastala situace, kdy desítky ambasád vedou pouze chargé d’affaires. Tento stav trvá dodnes, příští týden by to měl ve Varšavě řešit současný prezident Karol Nawrocki právě s ministrem zahraničí. Jejich názorové rozdíly ale velkou šanci dohodě nedávají.
Česká diplomacie v oslabení
Celý „fígl“ je v tom, že chargé d’affaires není jmenován hlavou státu a nepředává pověřovací listiny prezidentovi. Je jmenován ministrem zahraničí a akreditován u Ministerstva zahraničních věcí. Sice je prezentován jako dočasný vedoucí mise do doby, než nastoupí řádný velvyslanec, v některých státech to ale může komplikovat diplomatickou práci. Není zkrátka přijímán stejně jako velvyslanec. „Zejména v některých arabských státech se s ním hlavy států nebudou bavit,“ poznamenal diplomat s tím, že by to pro Česko bylo velkým oslabením.
„Pokud to v Česku nastane, bude to velký problém. Zcela jistě to bude třaskavý bod pondělní schůzky na Hradě,“ shrnul vysoce postavený diplomat.
