Článek
Před rokem se rozjel prodej velké tuzemské skupiny PFNonwovens, která vyrábí netkané textilie, používané zejména při výrobě hygienických produktů, jako jsou dětské pleny, ale v menší míře také ve stavebnictví či zemědělství. V minulých týdnech se však jeho majitel – skupina R2G miliardáře Oldřicha Šlemra – rozhodla prodej zastavit. Redakci Seznam Zpráv to potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje ze středoevropského trhu fúzí a akvizic. Dřívější odhady uváděly, že hodnota transakce by se mohla pohybovat kolem 25 miliard korun.
„K této záležitosti se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl k otázkám ohledně zastavení prodeje Michal Šlemr z R2G. Právě ta je hlavním akcionářem textilní skupiny a vlastní v ní přes sedmdesát procent. Zbytek ovládá spoluzakladatel softwarové společnosti Avast Eduard Kučera.
K zastavení obří transakce mohlo přispět i vyrovnání vztahů mezi trojicí miliardářů: Šlemrem, Kučerou a Pavlem Baudišem, který je spoluzakladatelem Avastu, kdy si trojice navzájem mezi sebou vyměnila majetkové podíly v několika firmách.
Baudiš ovládl společnost WIC Prague, jejímž hlavním majetkem je luxusní hotel Fairmont Golden Prague v centru Prahy. Ve firmě získal Baudiš 70procentní podíl. Zbylých třicet procent zůstává v rukou Baudišova dlouholetého byznysového partnera Kučery.
Svého podílu na hotelu se pak vzdal právě Šlemr, který naopak získal většinovou kontrolu v R2G Rohan, které patří právě PFNonwovens. Z její vlastnické struktury naopak zcela vypadl Baudiš. „Vyřešili vztahy mezi sebou a prodej proto spadl ze stolu,“ dodává zdroj z velké poradenské firmy.
Svou roli podle expertů sehrála zejména nabídnutá cena za textilní skupinu. „U podobných transakcí bývá nejčastějším důvodem rozdíl mezi představou prodávajícího a kupujících o hodnotě společnosti,“ komentuje Martin Vachata, expert na fúze a akvizice skupiny Talers.
Podle partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Petra Kymličky kromě výše ceny mohly sehrát roli i podmínky pro její výplatu a její struktura. U podobných transakcí se totiž často stanovuje část ceny v závislosti na hospodaření firmy, přičemž tato složka je pak vyplácena postupně.
To však nebyl jediný důvod. „Významnější kontrolu nad PFNonwovens získal Oldřich Šlemr. Po vyrovnání uvnitř původní investorské trojice tak mohl klesnout tlak na rychlý exit,“ dodává Kymlička. Navíc Šlemr má k průmyslu blízko, když v minulosti vlastnil společně s Tomášem Němcem ČGS Holding, který v roce 2015 prodali švédské skupině Trelleborg. Ponechání si textilní skupiny, pokud investoři nenabídli dost zajímavou cenu, tak dává smysl.
Ovlivnit zájem investorů o podobné firmy mohla také současná válka v Íránu, která zdražila ropu. „Právě ceny ropy a petrochemických surovin patří mezi nejdůležitější faktory ovlivňující hospodaření podobných společností. Netkané textilie se vyrábějí především z polymerů, jejichž ceny jsou na vývoj ropy přímo navázány,“ upozorňuje Vachata.
Podle Kymličky lze zdražení částečně promítnout do cen zákazníkům, ale nutná budou i opatření uvnitř firmy, jako je například modernizace výrobního zařízení či vyšší podíl recyklovaných nebo alternativních materiálů. Na druhou stranu hraje ve prospěch PFNonwovens to, že jde o stabilní segment, kde je poptávka méně citlivá na ekonomický vývoj.
Experti již dříve odhadovali cenu textilní skupiny na nižší desítky miliard korun. Kymlička v této době uvedl, že cena se bude pohybovat na sedmi- až desetinásobku EBITDA, což by skupinu oceňovalo podle výsledků z roku 2024 na 17,5 až 25 miliard korun.
Celý textilní holding totiž dosáhl podle poslední zveřejněné výroční zprávy v roce 2024 konsolidovaných tržeb ve výši téměř 14,5 miliardy korun, přičemž konsolidovaná EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) byla okolo 2,5 miliardy korun. PFNonwovens má závody v České republice, USA, Egyptě a Jihoafrické republice. Celková výrobní kapacita PFNonwovens za rok je zhruba 220 tisíc tun netkaných textilií.
