Top 10 největších českých zbrojařů. Kdo nejvíc vydělal na Ukrajině?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válka, kterou rozpoutal Putinův režim na Ukrajině, prospívá zbrojnímu průmyslu po celém světě. I většině z českých zbrojařských skupin přináší neutuchající hlad po zbraních a munici zisky, o kterých se jim dříve nesnilo.

Tři největší - skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, Colt CZ Group Reného Holečka a uskupení STV Group Martina Drdy - utržily loni v součtu bezmála 50 miliard korun. Se ziskem zhruba 10 miliard.

Jde o dvojnásobek čísel z roku 2021 - jak vyplývá z analýzy Seznam Zpráv.

A žebříček „10+1 největších zbrojařů“ uvedený níže ukazuje, že polovina z toho připadá na Strnadovu skupinu. Ta skrze masivní západní dodávky ukrajinské armádě dále posiluje roli hegemona domácího zbrojního průmyslu.

A to paradoxně navzdory tomu, že rané podnikání tohoto rodinného holdingu bylo výrazně spjato s prorusky orientovaným prezidentem Milošem Zemanem, jehož CSG sponzorovala stejně jako stranu „Zemanovci“. Otci zakladateli skupiny Jaroslavu Strnadovi udělil Zeman v roce 2018 státní vyznamenání.

Sama Strnadova skupina ústy mluvčího Andreje Čírtka upozorňuje, že na téměř dvojnásobných tržbách ve výši 25 miliard korun a na hrubém provozním zisku (EBITDA) 5,6 miliardy se nepodílela jen zbrojní výroba, ale i nevojenská větev holdingu. „Dlouhodobě je poměr civilní a vojenské produkce CSG vyrovnaný, v loňském roce ale tvořily tržby divize defence vyšší část tržeb, to samé platí pro EBITDA,“ uvedl Čírtek.

Loňská čísla o největších zbrojařích každopádně korespondují i s údaji Ministerstva průmyslu a obchodu, které ve Výroční zprávě o kontrole vývozu zbraní za rok 2022 mluví o meziročním stoprocentním nárůstu exportu.

Na rekordní výsledky se vedle zmíněné první trojky dostaly i podniky dalších českých zbrojařů z uvedené desítky prověřovaných. Největší skok zjevně udělaly ty firmy, které dodávají bránícím se Ukrajincům munici a vojenskou pozemní techniku, což se v prvé řadě týká právě Strnada a také uskupení STV Group Martina Drdy.

Viditelně si polepšil třeba i vlašimský výrobce munice Sellier & Bellot ovládaný zahraničním kapitálem. Nebo také výrobce ručních granátů Zeveta Bojkovice v majetku dcery obžalovaného podnikatele Petra Sisáka.

Najdou se ale i takové podniky, jako je třeba Omnipol Richarda Hávy, jehož management tvrdí, že z války na Ukrajině nijak netěží. Právě proto, že obchodují s jiným vojenským sortimentem a navíc v odlišných teritoriích, než je ukrajinské bojiště. Ale loňská čísla Omnipol zatím ještě nezveřejnil.

O nevelkém vlivu války na výsledky skupiny mluví i vedení Holečkovy Colt CZ Group zaměřené na výrobu ruční palných zbraní.

Převažující rekordní čísla oživují polemiku, zda by i zbrojaři neměli státu v době krize odvádět daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), tak jako jiné vysoce vydělávající podniky z oblasti energetiky, petrochemie, těžby fosilních paliv a bankovnictví.

„Bojíme se, aby to někoho zase nenapadlo,“ poznamenal nejmenovaný topmanažer jedné ze zbrojařských firem.

Ministr Zbyněk Stanjura to loni odmítl, s tím, že své zbrojovky teď vyššími daněmi nezatěžuje žádná jiná země. „Byli bychom v tom naprostý unikát,“ řekl loni v říjnu pro Seznam Zprávy. Nicméně existují na to i jiné názory.

Třeba bývalý ministr financí, pozdější úřednický premiér guvernér ČNB Jiří Rusnok by rovný přístup vůči všem podnikům včetně zbrojovek považoval za férové jednání státu.

„Mám obecně problém se selektivním zdaňováním, nicméně dokáži pochopit důvody, proč stát k dani z mimořádných zisků v této mimořádné době přistoupil. Když už ale to udělal, měl by ke všem přistupovat stejně. Možná by do toho některá ze zbrojovek spadla a některá zase ne, ale stát by neměl jedno odvětví upřednostňovat před jinými,“ uvedl Rusnok pro Seznam Zprávy.

Odlišný názor prezentuje bývalý ministr obrany a místopředseda vládní ODS Alexandr Vondra. „Budou-li takové zisky dlouhodobě, tak možná, ale teď na to není vhodná doba,“ soudí.

Situaci zbrojovek vidí nynější europoslanec jako zcela jinou oproti bankám a energetickým firmám. Právě v kontextu probíhající války, která se stále nechýlí ke konci a Ukrajina je na vojenské pomoci Západu existenčně závislá.

„Kapacita zbrojní výroby je nedostatečná, sklady zbraní a munice jsou prázdné. Kvůli válce a vysoké poptávce. Nejen u nás, v celé Evropě,“ podotýká. Vondra, tak jako mnozí jiní, poukazuje ještě na jeden aspekt, kdy zbrojovky mají v Evropské unii daleko složitější přístup k investičním penězům a vyšší daně by jejich rozvoj přiškrtily.

V podobném duchu vyšší daňovou zátěž odmítá někdejší vicepremiér Babišovy vlády Jan Hamáček, který se nedávno stal viceprezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

„Aby mohly firmy obranného průmyslu reagovat na zvýšenou poptávku v důsledku ruské invaze a války na Ukrajině, musely investovat nemalé prostředky do navýšení kapacit. Celá řada firem se přitom dlouhodobě potýká s problémy při zajištění úvěrového financování své činnosti v důsledku restriktivní politiky některých bank vůči obrannému průmyslu,“ předkládá Hamáček argumenty proti vyššímu zdanění.

Samotné zbrojovky poukazují často na to, že tak vysoké zisky, jaké měly loni, se už s vysokou mírou pravděpodobnosti stejně nebudou opakovat.

„Souvisí to s tím, že jsme vyprázdnili naše sklady. Tohle už se ani opakovat nemůže,“ upozorňuje finanční ředitel skupiny STV Group Pavel Beran. Skupina, pod kterou patří v prvé řadě Poličské strojírny, na Ukrajinu dodala tankovou a dělostřeleckou techniku, zároveň velkorážnou munici.

„Bez jakékoli dotace jsme za poslední rok investovali řádově vyšší stovky milionů korun do navýšení výrobních kapacit zejména dělostřelecké munice a další významné investice do navýšení výroby této munice připravujeme,“ podotkl také Beran.

Jak mnozí experti ale také upozorňují, hlad po zbraních a munici ještě dlouho neochabne. Zbrojovky budou mít tudíž dost práce i mnoho let po případném konci války.

Jde právě o to, že i armády (nejen česká) budou muset doplnit své skladové zásoby. Z Výroční zprávy o kontrole vývozu zbraní za rok 2022 je jasně vidět, kolik munice a techniky bylo ze skladů vyvezeno na pomoc Ukrajině. Vedle toho většina členských států EU a NATO je připravena mohutně investovat do modernizace, což přinese zbrojařům další byznysové příležitosti.

Jednička na trhu, Strnadova Czechoslovak Group, s žádným poklesem tržeb a zisků nepočítá. Naopak plánuje i letos další raketový růst, a to až na dvojnásobek loňských (rekordních) čísel. Nejde přitom výhradně o zbrojní výrobu, protože skupina podniká i v některých jiných sektorech. Třeba i v oblasti automobilového průmyslu a výroby železničních vozidel.

Tržby by se letos podle nedávného vyjádření výkonného ředitele holdingu Davida Choura pro týdeník Euro měly dostat až na úroveň dvě miliardy eur (necelých 50 miliard korun) a konsolidovaný zisk by se měl přiblížit hranici 500 milionů eur (přes 12 miliard korun). Strnadova skupina si hodně slibuje hlavně od loňského nákupu významné italské muničky Fiocchi, ale stejně tak třeba od rozšíření muniční výroby ve svých slovenských závodech. Posiluje i svou českou zbrojní výrobu v Kopřivnici a ve Šternberku.

Některé informace přitom hovoří o tom, že by holding CSG rád zvýšil už tak silnou pozici na domácím trhu i cestou akvizic. Strnad podle vícero zdrojů redakce usiloval o koupi konkurenčního Omnipolu rodiny Hávových.

Ani jedna ze stran tyto informace nepopřela, jen obě rozdílnými slovy nyní zdůrazňují, že nic takového (už) není na pořadu dne. „Rozhodně můžeme vyloučit, že by společnosti skupiny Omnipol byly na prodej. Se společností Czechoslovak Group žádná jednání neprobíhají,“ uvedla mluvčí Omnipolu Marika Přinosilová.

„V současné době se primárně zaměřujeme na akviziční příležitosti mimo teritorium ČR. Zajímají nás společnosti na území států EU a NATO, které můžou posílit podnikání v našich klíčových pilířích,“ reagoval na dotaz ohledně Omnipolu mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.