Článek
„Základem vládního úsilí je slušnost, odpovědnost, spolupráce a respekt mezi lidmi.“ To není žádné zbožné přání. Píše se to černé na bílém na první straně programového prohlášení koaliční vlády Andreje Babiše.
Slušnost jako základ? Respekt mezi lidmi jako základ? Někteří politici Motoristů sobě už dosvědčili, že jejich slova tyhle vznešené myšlenky ve skutečnosti popírají. Ale asi nikdy nezašli tak daleko jako teď Filip Turek, poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal. Prohlásil:
„Na těch našich rezortech, které máme čtyři, je stále nalezlých plno, řekněme progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů a my jsme se rozhodli je postupně deratizovat. Deratizování parazitů, myslím si, že nám jde poměrně dobře.“
Když se nehorázná přirovnání ze společenské akce internetové XTV rozšířila do médií, reakce byla víceméně dvojí. Rozhořčený protest a důrazná výzva k omluvě zazněly od odborářů, hájících pověst a bezpečí státních zaměstnanců. Úředníků, kteří se pochopitelně v Turkových slovech poznali. Andrej Babiš se zlobil také: „Je to nepřijatelné. Budu o tom mluvit s panem Macinkou i Turkem. Tohle si nemůže dovolovat.“
Druhý typ ohlasů pochází od Turkových stranických kolegů. Jeho výroky neodsoudili, byli k nim shovívaví, nebo jim přitakali. „Možná jen nazývá věci pravými jmény. Na Ministerstvu životního prostředí se v minulosti úředníky stávali lidé, jejichž kvalifikace byla, že se v mládí přivázali ke stromu a přilepili k silnici. Pro mě to nejsou úředníci, ale lidé, kteří prosazovali svůj politický program a agresivní aktivismus.“ (Ministr Petr Macinka.) „Jde o styl a rétoriku Filipa Turka, kterou si on zvolil. Já se vyjadřuji jinak.“ (Ministr Boris Šťastný.) „Pan Turek má rád břitký vtip. Tak mu ho neberte.“ (Ministr Oto Klempíř.)
To je hluboké nedorozumění. A ministr kultury nepozná vtip, to je smutné. O žádný vtip samozřejmě nejde, Turek zkrátka používá nechutný, dehumanizující jazyk, který, jak správně připomněly některé komentáře, odpovídá tomu, jak o vybraných skupinách lidských bytostí hovořila nacistická propaganda. Hnus. Pod dnem politické kultury vyhloubil Filip Turek ještě dlouhou, tmavou šachtu.
Že to není jeho první příběh svého druhu, vůbec neznamená, že má následovat další lehké zívnutí a že Motoristé sobě mohou svého čestného prezidenta hájit nebo omlouvat podle tradiční receptury „však ho znáte…“. Jde o skandál, po kterém se má vláda se zmocněncem Turkem rozloučit. Jestli je dlouhý stůl na jejích schůzích slušnou společností, pak za něj Turek nepatří. Nejen kvůli neslušnosti, ale i proto, jak dokáže hovořit a asi i uvažovat o lidech, kteří slouží státu. Vláda je, předpokládejme, dost potřebuje, tím pádem si nemůže dovolit nechat je od vysoce postaveného člena vládní strany urážet.
Když vládní strana bude Turkovy výroky bagatelizovat, jede v tom s ním. Pro Andreje Babiše, z toho může vyplynout nepříjemná situace. Rozhořčené odbory, uražení státní zaměstnanci a jejich blízcí, to je něco jiného než průběžně rozhořčená opozice.
Filip Turek sice dělá ramena, ale tím také nechtě připomíná, jaké jsou jeho kompetence. Pokud jde o personálie na Ministerstvu životního prostředí, natož nějakém jiném, tak nulové. Jestli se podílí na kádrových změnách nebo škrtech, kterými se holedbá, překračuje své pravomoce. Turek má jako zmocněnec možná nejlepší kancelář na MŽP, ale jinak funguje jen na základě příkazní smlouvy, kde je řečeno, co si u něj ministerstvo objednává a co může dělat. O něčem jako o „deratizaci“ se tu samozřejmě nepíše nic, zato tu stojí, že „příkazník (čili Turek; pozn. red.) se zavazuje zdržet se při výkonu činností všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost“. Tak to pozor, zmocněnec Turek je nestranný! Viz například chvástání na oslavě internetové XTV.
Turek, který mluví o „deratizování parazitů“, byl nedávno Motoristy a premiérem navržen na ministra, málem se jím i stal. Teď už si můžeme být stoprocentně jisti, že tenhle film měl šťastný konec.
