Hlavní obsah

U letiště v Ruzyni investují čečenští miliardáři z Putinova okruhu

Foto: www.kremlin.ru

Snímek z listopadu 2019. Musa Bažajev, šéf rodinné firmy Russian Platinum, prezentoval v Kremlu prezidentu Putinovi obří projekt na těžbu a zpracování vzácných kovů u Norilsku na Sibiři.

Reklama

4. 3. 7:38

Oligarcha Mavlit Bažajev podnikající v Česku vystupoval jako důvěrník prezidenta Putina. Jeho bratr Musa na konci loňského roku od hlavy ruského státu obdržel státní vyznamenání. Rodina vydělává na ropě i drahých kovech.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Hned vedle staré části letiště v pražské Ruzyni, u terminálu s číslem 3, je nenápadný soubor pozemků. Zasahuje až ke slánské dálnici. Některé parcely jsou v katastru zapsány jako orná půda, jiné coby ostatní plocha. Při obchůzce přímo na místě tu lze objevit i dva zchátralé rodinné domy.

Všechen majetek v lokalitě je napsán na firmu Airport Park.

Nebylo by na tom asi nic zajímavého, kdyby tato společnost neměla poblíž hlavního českého vzdušného přístavu velkorysé podnikatelské záměry a nestál za ní ruskojazyčný kapitál.

Už před lety zmíněná společnost veřejně informovala, že v Ruzyni vybuduje největší český „business park“ zahrnující mimo jiné multifunkční konferenční centrum a několik moderních kancelářských budov.

Představu o tomto investičním záměru si lze udělat z animovaného videa (viz výše) publikovaného vlastnicky propojenou firmou AZA Trade v roce 2018.

Nejde ale jen o samotný projekt. Při bližším zkoumání celé vlastnické struktury firmy Airport Park a dalších souvislostí lze totiž dohledat, že nemovitý majetek vlastní ruský miliardář čečenského původu Mavlit Bažajev a jeho synovec Mansur.

Tito dva muži jsou zapsáni v české evidenci skutečných majitelů u firmy Airport Park. V obchodním rejstříku je jako vlastník uvedena anonymní kyperská firma Higglo Investments. Podobné je to i u dalších propojených firem.

Byznys rodinného klanu Bažajevových může být dalším příkladem, kterak bohatí ruští oligarchové z okruhu Vladimira Putina mnoho let bez větší pozornosti rozvíjejí podnikání v Česku.

V souvislosti s nynější ruskou agresí na Ukrajině by mohlo jít i o bezpečnostní riziko, jelikož letištní projekt Bažajevových se už dotýká kritické infrastruktury českého státu.

Série: Jsou blízcí Putinovi, podnikají v Česku

13. 4.: Ruský vězeň svědomí narazil v Česku na agenta FSB, který ho dostal za mříže

1. 4.: Tabákový car a král severu Řecka. To je oligarcha s fabrikou ve Slaném

24. 3.: Uprostřed Prahy má hotely rodina Putinova gubernátora

17. 3.: Kunovice, Karlovy Vary i Holýšov. Zakryté stopy ruského oligarchy

15. 3.: Rus číslo 356 na sankčním seznamu. V ČKD Blansko hostil Zemana

9. 3.: Strabag může přijít kvůli oligarchovi o zakázky

8. 3.: Luxusní vesnička u Prahy tají majitele. Stopy vedou k ruským oligarchům

4. 3.: U letiště v Ruzyni investují čečenští miliardáři z Putinova okruhu

1. 3.: Putinův muž přes ropovody má českou stopu. Jeho blízcí tu léta podnikají

26. 2.: Oligarcha s vazbami na Kreml má majetek na Moravě. Vyrábí letadla

V desítce nejbohatších rodinných klanů

Aby bylo možné si udělat komplexnější obrázek o tom, jaké podnikatelské persony mají u pražského letiště majetek, je třeba se přenést do Ruska.

Dnes dvaasedmdesátiletý Mavlit Bažajev a jeho příbuzní tam patří k nejznámějším podnikatelským klanům.

Pravidelně se umisťují v žebříčku deseti nejbohatších rodin Ruska. Jejich majetek je v posledních letech odhadován na 1,5 až 2 miliardy dolarů (okolo 35 až 45 miliard korun).

Nejde ale jen o byznys, čím se Bažajevovi v Rusku zviditelnili. Dlouhodobě podporují politiku Kremlu.

Mavlit Bažajev dle ruských zdrojů patří k té části čečenské komunity, která se po dvou válkách na severním Kavkaze v 90. letech otevřeně postavila proti tamním separatistům, na stranu tehdy začínajícího ruského prezidenta Vladimira Putina.

Při prezidentských volbách v roce 2004 Mavlit Bažajev dokonce vystupoval jako Putinův důvěrník.

V následujících letech byl členem Občanské komory Ruské federace, což je poradní orgán ustanovený v roce 2005 právě Putinem. Taktéž zasedl v Koordinační radě čečenských kulturních a občanských organizací v Rusku.

Ropa a drahé kovy

Podnikatelský klan Bažajevových dnes vede nejmladší bratr Musa Bažajev (na úvodním snímku při návštěvě v Kremlu s Vladimirem Putinem). Otěže rodinné firmy převzal poté, co další z bratrů Zija, původní šéf, zemřel v roce 2010 při leteckém neštěstí na moskevském letišti Šeremetěvo.

Musa Bažajev loni figuroval na 155. místě žebříčku ruských miliardářů s majetkem 0,75 miliardy dolarů (syn původního šéfa Denis byl o místo výše se stejným objemem majetku).

Byznys Bažajevových je typicky ruský, od počátku stojí především na těžbě nerostných surovin. Rodinná průmyslová skupina Alliance Group se po svém založení v 90.letech vrhla především na těžbu a zpracování ropy (pro zajímavost – svého času pod ní spadala i rafinerie v dnes Rusy obsazeném přístavním městě Cherson na jihu Ukrajiny).

Po roce 2011 Musa Bažajev a jeho blízcí začali rozvíjet další větev podnikání. Jde o firmu Russian Platinum, která se zabývá těžbou vzácných kovů. V průmyslové oblasti u města Norilsk na Sibiři v Krasnojarské oblasti začala společnost rozvíjet jedno z největších světových nalezišť platiny, mědi či niklu. Stejně tak firma ve svěřených ložiscích těží kobalt, palladium i zlato.

Když byl Musa Bažajev na konci roku 2019 u Putina v Kremlu, představil mu tam ambiciózní arktický projekt „Arctic Palladium“, kterým by se Rusko mělo posunout na první příčku celosvětového žebříčku v těžbě kovů z platinové skupiny.

Foto: Russian Platinum

Těžba vzácných kovů na Sibiři v podání firmy, která patří rodinnému klanu Bažajevových.

O pokračujícím souznění s vládcem Kremlu může svědčit fakt, že na samém konci loňského prosince Musa Bažajev přebral od Putina Řád Alexandra Něvského. Jak uvádí tisková zpráva Russian Platinum, bylo to ocenění za velký přínos při realizaci ruských státních programů, ale také za Bažajevovy dobročinné aktivity.

Že se Bažajevovým v těžebním byznysu až doposud dařilo velmi dobře, není pochyb. Může o tom svědčit i to, že v roce 2014 rodina zakoupila za 180 milionů eur luxusní resort Forte Village na jihu Sardinie.

Když zjara 2020 Itálie čelila smrtonosné vlně koronaviru, věnoval Musa Bažajev ostrovu na boj se zákeřnou infekcí velkorysý dar půl milionu eur. V místním italském tisku to okomentoval tak, že tím vyjadřuje i vděk zemi, kterou posledních dvacet let považuje za svůj druhý domov.

Začalo to koupí areálu Vodní stavby

Vraťme se ale zpět do Česka, kde je z rodiny čečenské národnosti vidět hlavně zmíněný nejstarší bratr Mavlit Bažajev. Ten je i doma považován za člověka, který se točí hlavně kolem stavebnictví (v Rusku jde o skupinu Polis Group).

Poprvé na sebe Bažajevovi reprezentovaní Mavlitem v Praze upozornili v roce 2008, když na hranici Kunratic a Libuše koupili rozsáhlý areál po zkrachovalé firmě Vodní stavby. Mají jej v majetku dodnes, a to prostřednictvím společnosti Vimbau. Českým firmám tam pronajímají kancelářské a skladové prostory.

Foto: Jiří Pšenička, Seznam Zprávy

Bývalý areál Vodních staveb, který od roku 2008 patří Bažajevovým.

Bažajevovi se dostali i přímo do českého stavebnictví, když před lety získali minoritní podíl v dnes už zkrachovalé, ale druhdy významné jihlavské stavební firmě PSJ. Není od věci připomenout, že jako hlavní důvody jejího pádu byly v roce 2018 uváděny prodělečné projekty v Rusku. Třeba výstavba obchodně-zábavního centra v Nižném Novgorodu či stavba závodu na výrobu OSB desek v Ufě.

Klíčovou firmou, za níž lze v Česku vystopovat klan Bažajevových, je ale společnost AZA Trade.

Ta má pod sebou několik developerských projektů v Praze a okolí. Vedle v úvodu zmíněného byznys parku na ruzyňském letišti, o němž stále referuje na svých webových stránkách, třeba také výstavbu rezidenčního komplexu u Unhoště a v Česticích.

Zámeček u hranic s českými dotacemi

V tomto výčtu je i jedna atypická nemovitost. Před lety totiž Mavlit Bažajev se synovcem Mansurem koupili také památkově chráněný lovecký zámeček Favorit na Sokolovsku. Je poblíž hranic s Německem, na poměrně odlehlém místě uprostřed krušnohorských lesů.

K čemu může být taková nemovitost pro rodinu dobrá, dodnes netuší ani místní lidé z obce Šindelová.

„Léta se tam nic neděje, je tam sice nějaký správce, ale je to pořád zavřené. Stav objektu jde od deseti k pěti,“ uvedla pro Seznam Zprávy místostarostka Šindelové Pavlína Kubincová.

Foto: Wikipedia.org

Opuštěný lovecký zámeček Favorit poblíž hranic s Německem. K čemu by měl sloužit, nikdo z místních netuší.

Seznam Zprávy zjistily, že Bažajevovými ovládaná firma Zámek Favorit, které někdejší majetek šlechtického rodu Nosticů patří, je i příjemcem českých státních dotací.

Podle Hlídače státu přijala společnost ruských miliardářů od Ministerstva kultury dvě finanční podpory v celkové výši 850 tisíc korun. A to v letech 2016 a 2019.

Jestliže tedy dnes česká vláda plánuje, že odřízne od veřejné podpory společnosti s majiteli v Rusku, i tato firma by měla být na seznamu.

„Prokopat“ se až k letišti a postavit terminál

Ale to není jediný bod, u kterého by stát měl ve vztahu k Bažajevovým zbystřit. Jde totiž i o bezpečnost v strategického vzdušného přístavu.

Jak totiž zjistily Seznam Zprávy, už naznačený rozsáhlý projekt rodiny Bažajevových na pražském letišti měl zahrnovat i výstavbu vlastního odbavovacího terminálu. Redakci Seznam Zpráv to sdělil zdroj, který se v minulých letech jednání s Rusy osobně účastnil.

„Terminál by sice nebyl nijak velký, ale znamenalo by to, že se Rusové ‚prokopou‘ až k samotnému letišti, de facto k plotu zabezpečené SRA zóny (security restricted area). Není to sice nic nelegálního, ale nedovedu si představit, že by to mohl někdo u nás povolit. Znamenalo by to, že ztratíme kontrolu nad odbavováním části cestujících,“ vykresluje rizika projektu pamětník schůzek s Rusy.

Jednání s AZA Trade probíhala ještě před epidemií koronaviru do roku 2019, potom nastala pauza. Není tedy zcela jasné, jaký je aktuální stav ruzyňského projektu. Nic ale zatím nenasvědčuje tomu, že by jej firma Bažajevových odpískala.

Seznam Zprávy chtěly vědět, jak se nynější obměněné vedení státního Letiště Praha k celému záměru a k uvažovanému samostatnému terminálu staví. Státní firma informaci o záměrech AZA Trade s terminálem nepopřela a potvrdila i odmítavý vztah k možné změně projektu.

„Jedná se o soukromou firmu, která na vlastních pozemcích projektuje budovy pro administrativní účely. Podle informací Letiště Praha má záměr od roku 2014 platné územní rozhodnutí. Letiště Praha k této firmě nemá žádný vztah. Poslední schůzka kvůli možné změně funkce projektu ze strany AZA Trade proběhla v roce 2017 a Letiště Praha záměr změny nepodpořilo,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Dodala, že firma AZA Trade je se zástupci státem vlastněného letiště „v občasném kontaktu“, a to skrze českého projektového manažera. Nicméně se to prý týká jen technických otázek.

Nejde jenom o pražské letiště. Firma Bažajevových AZA Trade jednala až do roku 2018 s východočeskými regionálními politiky i o možné spolupráci při uvažované výstavbě nového terminálu na pardubickém letišti.

Seznam Zprávy od pondělí žádaly o vyjádření také vedení firmy AZA Trade, zda s realizací plánovaných projektů v Česku stále počítá. Firma ani po urgenci neodpověděla.

„Váš e-mail jsem přeposlala, ale nemohu zaručit, že na něj někdo odpoví,“ uvedla v úterý do telefonu česky asistentka hovořící s východoslovanským přízvukem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované