Hlavní obsah

Ukrajinci zmobilizovali extrémně pozdě, bude to pro ně těžké, říká politolog

Foto: ČTK

Tanky ukrajinské armády v charkovské oblasti míří vstříc ruským jednotkám.

Reklama

Jak Rusko zaútočilo? Jaké můžou být ztráty a kolik čekat obětí? Co rozhodne, jestli se Ukrajina dokáže bránit? V rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídá politolog Jan Kofroň, odborník na politickou geografii a vojenské konflikty.

Článek

Jak správně nazvat to, co se teď děje na Ukrajině?

Válka. Je to klasická konvenční válka se zapojením leteckých sil, pozemních sil, ale třeba i raketových systémů dlouhého dosahu.

První zprávy mluví o tom, že Rusové zaútočili v Oděse, z Krymu, z Běloruska, z Ruska… Můžeme říct, jakým způsobem Rusko zahájilo invazi?

Zahájilo ji zřejmě pomocí raketových a leteckých útoků. Podle toho, co máme potvrzené, ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici jednak z jihu, to znamená z Krymu, tak zároveň ze severu, tedy z Běloruska, směrem na Kyjev. Potom podle toho, co víme, probíhají boje v jižní oblasti Doněcké separatistické republiky, zjevně je tam snaha útočit na Mariupol. To víme.

Potom nějaké zprávy hovoří o vylodění v Oděse, k čemuž já jsem v tento okamžik trošku skeptický, protože Oděsa je od Krymu relativně daleko, nepřijde mi to úplně pravděpodobné. Vyskytly se zprávy, že Rusové bojují o letiště v Kyjevě. Nedokážu to potvrdit, byl by to od Ruska relativně odvážný krok, protože předpokládám, že takové letiště bude relativně silně bráněno. Ale narazili jsme i na tyto zprávy.

Může se válka odehrávat i blízko polských a slovenských hranic, takže se dotkne třeba Lvova?

Některé z těch útoků podle toho, co víme, šly třeba na Ivano-Frankivsk, což už je relativně blízko slovenské nebo polské hranici. Ale zatím se zdá, že pozemní síly útočí spíš ve východní polovině území. Je otázkou, jak dlouho tomu tak zůstane.

Jaké další státy se mohou do války zapojit? Bělorusko už minimálně umožnilo přechod ruského vojska. Je možné, že se zapojí i běloruská armáda nebo další státy?

Vyskytly se zprávy o tom, že dochází k mobilizaci rezervních důstojníků běloruské armády, což by naznačovalo tuto možnost. Ale v tento okamžik je to podle mě ještě nepotvrditelné.

Jakým způsobem se mohou zapojit další státy, pokud nepošlou přímo vlastní vojáky? Mohou posílat zbraně, munici? Nebo už je na to v tuto chvíli pozdě?

Teoreticky mohou, ale je to krajně riskantní. Jde třeba i o to, že v tento okamžik je letecký prostor Ukrajiny uzavřený. Zároveň Putin ve svém projevu dal poměrně jasně najevo, že jakákoliv vnější intervence se může setkat s velmi extrémní odpovědí ze strany Ruska. V tento okamžik jde spíš o to, jestli Ukrajinci budou schopni a ochotni se bránit s tím, co teď mají. Nějaké dodávky dalších zbraní stejně asi nejsou schopní teď reálně zprocesovat a dostat je na frontu, minimálně ne v následujících několika dnech.

Jiná věc je, že ty státy samozřejmě mohou poskytovat nějakou humanitární pomoc. Připravme se na to, že z Ukrajiny budou prchat desetitisíce lidí.

Jaké jsou síly soupeřů? Naznačoval jste, že Ukrajina vůbec nemusí být schopná se bránit. Můžeme předvídat, jak rychlý bude konflikt?

Ukrajina se nějak bránit bude, ale její síly jsou výrazně slabší než ruské. Nominálně má ukrajinská armáda nějakých 250 tisíc osob. Ruská má nominálně k milionu, v reálu o něco méně. Na hranici s Ukrajinou soustředilo Rusko nějakých 150 až 200 tisíc vojáků. Ale zase na straně ukrajinské armády ne úplně malá část sil, které počítáme do toho necelého čtvrtmilionu, jsou různé týlové jednotky, zabezpečení, administrativa a tak dále. Kdybych to měl odhadnout, tak Rusko má nějakých 110, možná 120 praporních bojových skupin, Ukrajina jich může mít v nejlepším případě kolem 80 až 90, obávám se že spíš méně.

Zároveň je Ukrajina ve většině oblastí technologicky pozadu. Má o něco horší techniku, má jí méně. Zejména co se týče letectva, vyspělejších protiletadlových systémů a podobně, tam má Rusko nezanedbatelnou převahu. Pro Ukrajinu to bude velmi těžké.

Je potřeba říct ještě jednu věc. Ukrajinci zmobilizovali extrémně pozdě, čímž to Rusům pravděpodobně neskutečně usnadnili. Ten nepoměr sil je větší, než by asi mohl být.

Zmiňujete poměr 3:1, pokud chce někdo zaútočit. Někteří lidé proto zpochybňovali, že Rusko zaútočí, protože na hranicích nemělo třikrát větší armádu než Ukrajina. Je to klišé?

Převaha 3:1 se váže k taktické rovině. Když velitel nějakého praporu, který má třeba 600 mužů, chce dobýt nějaký hřeben nebo něco podobného, tak se bude snažit dostat do situace, aby měl převahu řekněme 3:1. Na strategické úrovni se nepoužívá pro pravidlo ‚rule of thumb‘ poměr 3:1, ale standardně se mluví o pravidlu přibližně 1,5:1.

Pokud má Rusko k využití nějakých 110 nebo 120 praporních taktických skupin a Ukrajina jich má dejme tomu 80 až 90, ale rozprostřených po celé zemi, tak se Rusko celkem pohodlně dostane na převahu 1,5:1. A potom lokálně z té celkové převahy dokáže na rozhodujících místech vytvořit převahu 3:1 nebo 4:1, jak je potřeba. A to i díky silnějšímu letectvu, lepšímu dělostřelectvu. Jsou schopni zablokovat přesun ukrajinských sil tak, aby si jako útočníci udrželi vysokou převahu na rozhodujících místech.

Jan Kofroň

Získal doktorský titul v oboru politická a regionální geografie, v současnosti působí na Institutu politologických studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zaměřuje na geopolitiku a oblast vojenství.

Můžeme z toho všeho usuzovat, jaké budou ztráty, kolik bude obětí mezi civilisty, jakou podobu ta válka bude mít?

Záleží to na tom, jak moc se Ukrajincům bude chtít bránit a do jaké míry se vůbec budou moci bránit po tomto prvním útoku. Zelenskyj z naprosto nepochopitelných důvodů nemobilizoval v uplynulých dvou měsících.

Pokud bude válka rychlá, tak ztráty na straně Rusů mohou být třeba 2000 mrtvých. Civilistů může zemřít třeba 5 tisíc, možná o trochu méně. Nicméně jakmile by se boje přenesly do měst, Ukrajina by vzdorovala déle, tak Rusové mohou mít několikanásobně větší ztráty. Civilistů by v takovém případě mohlo zemřít i 50 tisíc, nebo i více. Může to být velice ošklivé. Ukrajinská armáda bude mít v průměru tak 1,5násobně větší ztráty než Rusko, možná i dvojnásobně.

Jaké jsou cíle obou soupeřů? Nebylo by pro Ukrajinu v určité chvíli výhodnější rychle kapitulovat? Nebudou vyšší ztráty na straně Ruska motivovat Putina k určení tvrdších podmínek?

Obecně platí, že pokud by se Ukrajincům podařilo zadržet první úder, tak mají šanci hrát o malinko příznivější podmínky. Nicméně by to bylo velmi těžké a museli by v té hře vydržet hodně dlouho. Rusko tam má třeba nějakých 170 tisíc vojáků, ale když na to přijde, tak nemají problém doplnit dalších 50 tisíc nebo 100 tisíc po částečné mobilizaci, ke které Rusko ani nemuselo sáhnout.

Ukrajinci jsou v mnohem horší situaci, pro ně to bude velmi těžké. Zároveň pokud kapitulují příliš rychle, tak by Putin byl samozřejmě hloupý, kdyby toho nevyužil a svoje požadavky ještě nenafoukl. Je to politické rozhodnutí na straně Ukrajinců, jak moc budou ochotni obětovat. Ani relativně úspěšný odpor nemusí výrazně zlepšit jejich situaci, ani ji nemusí výrazně zhoršit.

Maximální cíle Ukrajiny jsou, předpokládám, zachovat stát v současných hranicích, byť bez separatistických oblastí…

Ano, ale buďme realisté. To je skutečně maximalistický cíl, ten reálný cíl je vůbec udržet vládu v Kyjevě u moci  a neztratit klíčová území, tedy velká města jako Charkov, Kyjev, Melitopol, Cherson a podobně. Jestli se jim to povede, je těžké říct.

Jaký je cíl Ruska?

Putin velmi jasně řekl, že cílem Ruska je zničit existující vládu a provést radikální změnu orientace Ukrajiny.

Takže vytvořit nějaký vazalský stát v podobě Běloruska? Nebo posunout ruské hranice?

Nemyslím si, že cílem by bylo anektovat to území. Už jenom proto, že Ukrajina je výrazně chudší než Rusko, pro Rusko by to byl do značné míry nemalý náklad navíc. Vytvoření něčeho, jako je Bělorusko, asi dává z pohledu Moskvy smysl. Ne nutně v celých hranicích Ukrajiny, to se ještě ukáže, ale minimálně na východní polovině Ukrajiny toto pravděpodobně bude cíl Moskvy.

Ukrajinci hromadně opouští města.Video: AP

Je v tomto směru speciální Kyjev, jako symbol státu a vlastně i obecně slovanského státu na tomto území?

Určitě je to psychologicky, symbolicky významné město. Ale také je to velká aglomerace s několika miliony lidí, s řadou významných podniků. Ekonomicky je to klíčová oblast. Obecně ve východní části Ukrajiny, společně s Kyjevem, je lokalizována větší část ekonomické produkce. Pokud se Putinovi podaří zachvátit tuto část Ukrajiny, tak Ukrajina tak, jak ji známe, v podstatě končí. Protože západní část Ukrajiny je výrazně ekonomicky slabší.

Kdybych se měl vrátit k vojenské stránce konfliktu – je možné, že ukrajinská armáda zůstane odříznutá na východě země, že kapituluje? Nebo se stáhne do velkých měst?

V tento okamžik je to možná trochu předčasné. Trošičku se obávám, že kvůli tomu, že Ukrajinci nezmobilizovali včas, tak Rusové zřejmě budou mít velkou šanci, že se jim podaří odříznout ukrajinské síly, které jsou na jihovýchodě Ukrajiny. Jsou to ty síly, které čelí separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice. Toto je bohužel asi reálné.

Nejsem si úplně jistý, nakolik budou Ukrajinci schopní bránit Kyjev. Obávám se, že to může být překvapivě rychlé, že třeba i za tři týdny, za čtyři týdny mohou být hlavní vojenské operace na východní části Ukrajiny ukončeny. Ale to je čistě jenom spekulace.

V tento okamžik je velmi obtížné říct, do jaké míry se Ukrajinci brání, jak velké ztráty utrpěli. Do jaké míry třeba už v předchozím období připravili obranu, rozptýlili síly, aby minimalizovali následky prvního leteckého a raketového úderu. Na tom, jak se připravili, závisí to, jestli v tento okamžik jsou ještě schopní nějakým způsobem efektivně reagovat, nebo jestli už budou schopní klást odpor ve městech. To s sebou ale samozřejmě nese obrovské ztráty a utrpení pro civilní obyvatelstvo. Je také možné, že si Ukrajinci řeknou, že jim to za to nestojí.

+11

Reklama

Doporučované