Hlavní obsah

„Přeplácíme se navzájem“. Státy Unie se dohodly na společných nákupech plynu

Foto: Profimedia.cz

Premiér Petr Fiala na summitu.

Reklama

25. 3. 21:00

Lídři a lídryně sedmadvacítky řešili rostoucí ceny energií druhý den summitu, který proběhl v Bruselu. Vrcholné schůzky se zúčastnil i americký prezident Joe Biden, který Evropě slíbil dodávky plynu.

Článek

Evropská unie se shodla na společných nákupech plynu i povinných zásobnících.

Devět hodin hledali unijní lídři shodu nad řešením energetické krize na starém kontinentu. Energie prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu.

Nyní se Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

„Evropská rada se shodla na tom, že státní pomoc musí být dočasná a odůvodněná, a na snižování dopadu na nejzranitelnější občany,“ uvedl po dvoudenním jednání Fiala.

Jednání o energetických problémech podle zákulisních informací prodlužovaly i spory o to, zda v této souvislosti neurychlit tzv. zelenou dohodu. Česko ale takovému směru jednání podle Fialy bránilo.

S čím naopak Česko souhlasilo, jsou společné nákupy plynu, na kterých nakonec zavládla shoda.

„Mají být na bázi dobrovolnosti. Tu myšlenku podporuji, protože Česká republika jako středně velký stát si nedokáže zajistit takové podmínky jako EU jako celek. Je čas začít používat pozici EU na trhu, to je jedna z výhod členství, která je jasná a srozumitelná,“ uvedl také Fiala.

Společné nákupy po jednání ocenila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Místo, abychom se přepláceli a vyháněli ceny vzhůru, nyní spojíme svou poptávku,“ citovala von der Leyenovou agentura ČTK.

Původně mělo jednání na summitu skončit ve dvě hodiny odpoledne. Nakonec se protáhlo až do večeře. Sporné body byly známé od začátku. Například premiéři Španělska či Řecka prosazují reformu energetického trhu či zastropování cen elektřiny. To však odmítalo Německo, Nizozemsko a skandinávské státy. K této „partě“ patřilo i Česko.

Česko společně se svými spojenci z vlaku do Kyjeva, Polskem a Slovinskem, také mělo navrhnout desetibodový plán, který podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války. Nakonec se ale ukázalo, že Polsko plán zveřejnilo na vlastní pěst v bruselském serveru Politico.eu. Fiala ale navenek nepřipustil neshodu. „Forma zveřejnění není podstatná. Počítá se shoda na obsahu,“ uvedl.

Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.

Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, jež by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované